Havel byl vzorem. Sametová revoluce mě fascinovala, píše Obama ve svých pamětech

Československého a českého prezidenta Václava Havla v knize označuje za jeden ze svých vzorů, zatímco o jeho nástupci Václavu Klausovi píše, že u něj posílil obavy o odolnost demokratických hodnot ve střední Evropě.

Obama byl prvním americkým prezidentem černé pleti a v Bílém domě úřadoval v období 2009-2017. Ve své nové knize s názvem A Promised Land (Země zaslíbená) mimo jiné vzpomíná na svůj projev o jaderném odzbrojení, který pronesl v dubnu 2009 v Praze.

Při cestě na Pražský hrad prý Obama myslel na to, že Pražany rozháněly v roce 1968 sovětské tanky, nicméně o 21 let později svými pokojnými protesty "vyvolali pád komunistické vlády".

Události z konce roku 1989 v Československu sledoval jako 28letý student práv na Harvardově univerzitě v malém sklepním bytě. "Pamatuji si, že jsem byl ohromen a obrovsky inspirován. Byl to stejný pocit, který jsem měl o něco dříve ve stejném roce, když jsem viděl osamělou postavu, jak si stoupla do cesty tankům na (pekingském) náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men)," píše exprezident USA. Snaha mnohých Čechů a Slováků "zbavit svět starých krutostí, hierarchií, rozdělení, nepravd a nespravedlností", souzněla s hodnotami samotného Obamy a doprovázela ho celý život až do pozice nejmocnějšího muže na světě.

Obama popisuje setkání s Václavem Havlem, jehož - stejně jako prvního jihoafrického černošského prezidenta Nelsona Mandelu - označuje za jeden ze svých vzorů. Havlovy eseje četl ještě při studiích. Poslední československý a první český prezident podle něj dokázal zůstat věrný svým hodnotám i poté, co jeho strana zvítězila a on stal se hlavou státu. To pro Obamu bylo důkazem, že je možné zachovat si i po vstupu do politiky "nepoškozenou duši".

Postava Václava Klause, který byl v době Obamovy návštěvy Prahy prezidentem České republiky, však u tehdejšího amerického prezidenta vyvolávala obavy o odolnost demokratických hodnot. Podobným dojmem na něj přitom působil například i nynější turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Ekonomická krize z konce prvního desetiletí tohoto století podle Obamy vedla k nárůstu nacionalismu, antiimigrantských postojů a skepticismu ohledně hlubší evropské integrace, přičemž Klaus byl ztělesněním některých těchto postojů. "Ačkoli jsme se snažili udržovat naši konverzaci v lehkém tónu, to, co jsem věděl o jeho veřejných postojích - že podporoval snahy o cenzuru v České televizi, že byl přezíravý k právům gayů a leseb a že je proslulým popíračem klimatických změn - ve mně nevyvolalo zvlášť velké naděje ohledně politických trendů ve střední Evropě," píše Obama.

Klaus by přitom podle něj dobře zapadl mezi republikány v americkém Senátu; americký exprezident se ovšem nemůže rozhodnout, zda to považovat za dobré, či špatné.

První svazek Obamových pamětí pojednává o jeho začátcích v politice až po události z roku 2011, kdy jako prezident USA nařídil akci, jejímž cílem bylo zabití teroristického vůdce Usámy bin Ládina. Očekává se, že první díl knihy bude bestseller, stejně jako memoáry Obamovy ženy Michelle, které vyšly v roce 2018 a jichž se prodalo na deset milionů výtisků. Obama chystá ještě další díl pamětí, není však zatím jasné, kdy by měl vyjít.