Jak usmířit Ameriku? Impeachment je dobrý začátek, míní profesor

Ztráta paměti, vyhýbání se, odmítání

Z tohoto důvodu považuje Doinne za správné, že kongresmani z Demokratické strany prosadili otázku impeachmentu v reakci na Trumpovo podněcování útoku na Kapitol i samotný demokratický proces, jehož extrémně násilná povaha je stále zřetelnější díky nově zveřejňovaným záběrům.

Impeachment byl prosazen hlasy 232 kongresmanů, proti jich bylo 197, přičemž 10 republikánů podpořilo demokraty, nastiňuje politolog. Vysvětluje, že základní otázku celé debaty představují kroky, které jsou nezbytné k opětovnému usmíření amerického národa.

„Řešení prosazované většinou republikánů? Ztráta paměti, vyhýbání se a odmítání,“ kritizuje autor komentáře. Republikánská strana podle něj zapomíná, jakou roli sehrála při podpoře Trumpa během uplynulých čtyř let, vyhýbá se spoluzodpovědnosti, kterou nese za šíření Trumpovy nebezpečné lži, že volby – v nichž rozhodně zvítězili demokraté – ve skutečnosti „ukradl“ Joe Biden, stejně jako odmítá odpovědně sdělit svým stoupencům pravdu o volbách i Trumpovi samotném, jak výmluvně ukázal senátor Mitt Romney během debaty sboru volitelů.

Existuje názor, který nesdílejí pouze „zametači“ z Republikánské strany, že impeachment Trumpa jen naruší Bidenovy snahy zahájit své prezidentství velkorysým a sjednocujícím stylem, připouští profesor. Míní, že republikáni se upnuli k tomuto argumentu, když ve středu bránili vyvolání impeachmentu, několik z nich Trumpa hájilo a hledalo záminku, aby mohli naposledy hlasovat v jeho prospěch.

Mnozí z těch, kteří byli minulí týden ochotni rozdělit zemi a zpochybnit Bidenovo vítězství, se změnili doslova ve františkánské apoštoly prosazující vřelou pospolitost jako jediný cíl, poukazuje Doinne, který cituje republikánského kongresmana Toma Colea: „Dívejme se kupředu, ne zpět. Sjednoťme se, nerozdělujme se. Oslavujeme pokojné předání moci novému prezidentovi, než abychom odvolávali starého prezidenta.“

Tato slova znějí mile, jen dokud se tvrdě nepoučíme z historie, která ukazuje, že po hluboce rozdělujícím zápasu nelze nastolit trvalejší jednotu, pokud jedna ze stran nadále šíří mýty, pokud ti, kteří zemi rozdělili, odmítají připustit svou roli v prohlubování rozkolu, pokud jsou zločiny zameteny pod koberec utkaný z vláken politicky pohodlného zapomnění, varuje politolog.

Snahy vytvořit nový řád rasové spravedlnosti v jižanských státech po občanské válce v USA téměř půlstoletí hatily mýty zastánců konfederace, kteří válku o otroctví prezentovali jako čestnou porážku a obrodu – demokratizaci nespravedlivé společnosti – jako útlak, připomíná expert. Dodává, že Výmarská republika, německý vznešený demokratický experiment, padla částečně kvůli neochotě politických elit přiznat vlastní selhání v první světové válce a přijmout nový režim.

Není smír bez pokání

„V současnosti se Spojené státy posunou vpřed, pouze pokud budou Trumpovy radikální útoky na demokracii pojmenovány a odsouzeny, pouze pokud budou jeho lživá tvrzení odmítnuta jeho vlastní stranou, pouze pokud bude každá forma lživé analogie směřující ke zlehčení či relativizaci Trumpova ostudného jednání plně a zcela odsouzena,“ pokračuje autor komentáře. Kvituje tak pokus republikánské kongresmanky Liz Cheneyové nabídnout straně lepší cestu a připomíná, že její podporu Trumpovu impeachmentu opakovaně ocenili i demokraté.

Podle Cheneyové se prezident odevzdal davu, který sám svolal, zažehl útok a za vše, k čemu došlo, nese odpovědnost, jelikož bez jeho přičinění by k událostem na Kapitolu nedošlo, upozorňuje politolog. Dodává, že kongresmanka situaci označila za největší zradu amerického prezidenta vůči úřadu a přísaze na ústavu.

Podobně vystoupil třetí nejvýše postavený republikánský kongresman Kevin McCarthy, který patřil k Trumpovým nejvíce servilním obhájcům, ale nyní jej vyzval, aby „odolal svodům další polarizace“, poukazuje Doinne. Vyzdvihuje, že i McCarthy ovšem přiznal, že volby legitimně vyhrál Biden, až po násilných a znepokojivých událostech, z čehož vyvozuje, že společnost polarizující politici se vůči polarizaci postaví teprve ve chvíli, kdy je jejich nečestná hra pojmenována.

Demokratický kongresman Jim McGovern soudí, že k událostem na Kapitolu by nikdy nedošlo, pokud by všichni vystupovali jednotně a ohradili se vůči prezidentovi ve chvíli, kdy neříkal Američanům pravdu a šířil velkou lež, poukazuje profesor. Doplňuje McGovernův názor, že jednoty nelze dosáhnout bez pravdy a odpovědnosti.

Demokratický senátor Chris Coons, bývalý posluchač kněžského semináře, který je podle autora komentáře jedním z nejsmířlivějších amerických vrcholných politiků, minulý týden v televizi CBS prohlásil, že smír může přijít pouze s pokáním. Politolog pak souhlasí s republikánem McGovernem, že cesta k pokání je dlážděna pravdou a odpovědností. „Můžeme být vděční, že deset republikánských kongresmanů, kteří hlasovali pro impeachment, učinilo první kroky,“ uzavírá Doinne.