Jak zastavit covid-19? Na stole je několik možností, jak bojovat s koronavirem

Koronavirem SARS-CoV-2 se nakazily více než 2 miliony lidí a další denně přibývají. Vakcíny a léky jsou zatím v nedohlednu, a vědci z celého světa se proto snaží najít jiné řešení, jak nemoc porazit. Těch je hned několik, každé s sebou ale nese určitá úskalí.

S návrhem, jak krizi zastavit, přišel například milionář a zakladatel společnosti Miscorosft Bill Gates. Pro The Washington Post prozradil, jaké kroky je potřeba učinit, aby nákaza skončila co nejdříve. Tím prvním je účinná izolace. "Navzdory tvrzení odborníků se některé státy a okresy úplně neuzavřely. Někde jsou stále otevřené pláže nebo restaurace," varuje.

Druhým krokem je podle něj účinnější testování. Jednu z možností vidí v testech, který by si měl být schopen každý provést sám, tak, aby nevystavil lékaře riziku přenosu viru. To by také zintenzivnilo počet testů.

Třetím krokem je pak samotný vývoj vakcíny, ten ale může zabrat i řadu měsíců. Ačkoli je totiž genetické sekvenování v současné době velmi rychlé, výroba vakcín je spíše umění než věda. Nejprve je potřeba nalézt virovou sekvenci, která vytvoří ochrannou paměť imunitního systému, ale nespustí akutní zánětlivou odpověď organismu, která by sama o sobě vyvolala symptomy.

Samotná vakcína ale zabere několik měsíců až let vývoje. Vědci proto radí i rychlejší způsoby, jak koronavirus zpomalit. Paradoxně navzdory masivnímu rozšíření koronaviru není tak lehké se covidem-19 nakazit. Je totiž potřeba strávit větší množství času v těsné blízkosti nakažené osoby, nebo na sebe nákazu přenést jiným způsobem.

Například právě skrze doteky a sliznice. Zdálo by se, že recept na účinnou prevenci je nasnadě - nedotýkat se obličeje. To je poměrně jednoduché a účinné řešení, je ale překvapivě mnohem těžší, než se zdá.

V roce 2015 provedla univerzita v Sydney studii, při níž monitorovala studenty medicíny a zaznamenala, kolikrát se dotkli své tváře. Každý z 26 budoucích lékařů se obličeje dotknul průměrně 23krát za hodinu, tedy zhruba každé tři minuty.

Dotek obličeje a sliznic je zkrátka jedním ze způsobů, kudy se mohou nemoci dostat do těla, koronaviru nevyjímaje. "Viry, které ovlivňují dýchací systém, vstupují do těla přes slizniční membrány, které se nacházejí v nose, ústní dutině a na rtech. Při špatné hygieně rukou je snadné tímto způsobem získat virovou infekci," říká pro CNN lékař Dawn Mueni Becker, infekční specialista z Gainesville na Floridě.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje mytí rukou mýdlem a vodou po dobu nejméně 20 sekund. Pokud není k dispozici voda, lze použít dezinfekční prostředek na bázi alkoholu, který obsahuje nejméně 60 % alkoholu. Mýdlo a voda jsou vhodnější, pokud jsou ruce viditelně špinavé. 

Navzdory všem varováním si velká část lidí bude na tvář nevědomky sahat dál. I přesto, že vědci často upozorňují, že lidé se během dne dotknou řady věcí, které mají na svém povrchu miliony bakterií a virů. Ať už to jsou kliky od dveří, mobilní telefony nebo peníze. Zvyk je ale železná košile, kterou lze odnaučit jen těžké, zejména pokud probíhá bez přímé kontroly našeho vědomí.

Na podobném principu jako omezení dotýkání je i sociální distanc. "V tuto chvíli nevíme o bezpečné a účinné vakcíně a ani nevíme, jestli budou fungovat léky. Dokud nejsou, naše nejlepší možnosti jsou založeny na prevenci," upozorňuje pro BBC Arindam Basu, docent epidemiologie na University of Canterbury na Novém Zélandu.

Vědci už prokázali, že karanténa a dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních může zpomalit šíření a zastavit dominový efekt. Výzkum provedený ve Wu-chanu ukázal, že při zavedení rozsáhlých kontrolních opatření došlo k poklesu reprodukčního čísla z 2,35 téměř na 1. Když reprodukční číslo dosáhne počtu 1, počet nakažených prakticky přestane stoupat. Každá infikovaná osoba totiž předá nemoc pouze jedné další osobě.

V případě snahy o zastavení nemoci je tedy karanténa bezesporu dobrým způsobem, který ale funguje ruku v ruce s očkováním. Bez vakcíny jde naopak o časovanou bombu. Chybějící kolektivní imunita totiž s sebou může přinést rozsáhlé problémy.

Existuje ale i druhý způsob získání imunity, a sice prodělání choroby. Imunita pak funguje na principu paměti, tělo si zapamatuje, že již určitý virus prodělalo a při další nákaze vyšle bílé krvinky, aby virus zničily. 

Podle některých tvrzení by tato cesta byla nejrychlejší k získání imunity. Tvrdí to například vědci z Imperial College London, kteří uvedli, že pokud bychom nechali populaci virem SARS-CoV-2 nakazit účelně, svého vrcholu by onemocnění covid-19 dosáhl za dva měsíce.

Vědci odhadují, že při pokračování současné karanténní formy boje s koronavirem se nákaza bude šířit ještě několik měsíců, a nutno dodat, že ty mohou prohloubit již tak citelné ekonomické dopady na celý svět. Pokračující opatření vydané vládami po celém světě navíc negativně dopadají na psychické zdraví obyvatel. 

Neřízené promoření s sebou ale nese obrovská rizika. Podle odhadů by se jen v USA infikovalo zhruba 81 % lidí. Nejvíce by byli zasaženi senioři, ale i mladí lidé, kteří trpí vážnými chorobami. Kapacita nemocnic by byla překročena již v druhém týdnu v dubnu a zároveň by bylo třeba o 30 % více lůžek pro nemocné s covid-19, než je v současné době k dispozici. 

Související

Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

Více souvisejících

Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy