Jak zastavit covid-19? Na stole je několik možností, jak bojovat s koronavirem

Koronavirem SARS-CoV-2 se nakazily více než 2 miliony lidí a další denně přibývají. Vakcíny a léky jsou zatím v nedohlednu, a vědci z celého světa se proto snaží najít jiné řešení, jak nemoc porazit. Těch je hned několik, každé s sebou ale nese určitá úskalí.

S návrhem, jak krizi zastavit, přišel například milionář a zakladatel společnosti Miscorosft Bill Gates. Pro The Washington Post prozradil, jaké kroky je potřeba učinit, aby nákaza skončila co nejdříve. Tím prvním je účinná izolace. "Navzdory tvrzení odborníků se některé státy a okresy úplně neuzavřely. Někde jsou stále otevřené pláže nebo restaurace," varuje.

Druhým krokem je podle něj účinnější testování. Jednu z možností vidí v testech, který by si měl být schopen každý provést sám, tak, aby nevystavil lékaře riziku přenosu viru. To by také zintenzivnilo počet testů.

Třetím krokem je pak samotný vývoj vakcíny, ten ale může zabrat i řadu měsíců. Ačkoli je totiž genetické sekvenování v současné době velmi rychlé, výroba vakcín je spíše umění než věda. Nejprve je potřeba nalézt virovou sekvenci, která vytvoří ochrannou paměť imunitního systému, ale nespustí akutní zánětlivou odpověď organismu, která by sama o sobě vyvolala symptomy.

Samotná vakcína ale zabere několik měsíců až let vývoje. Vědci proto radí i rychlejší způsoby, jak koronavirus zpomalit. Paradoxně navzdory masivnímu rozšíření koronaviru není tak lehké se covidem-19 nakazit. Je totiž potřeba strávit větší množství času v těsné blízkosti nakažené osoby, nebo na sebe nákazu přenést jiným způsobem.

Například právě skrze doteky a sliznice. Zdálo by se, že recept na účinnou prevenci je nasnadě - nedotýkat se obličeje. To je poměrně jednoduché a účinné řešení, je ale překvapivě mnohem těžší, než se zdá.

V roce 2015 provedla univerzita v Sydney studii, při níž monitorovala studenty medicíny a zaznamenala, kolikrát se dotkli své tváře. Každý z 26 budoucích lékařů se obličeje dotknul průměrně 23krát za hodinu, tedy zhruba každé tři minuty.

Dotek obličeje a sliznic je zkrátka jedním ze způsobů, kudy se mohou nemoci dostat do těla, koronaviru nevyjímaje. "Viry, které ovlivňují dýchací systém, vstupují do těla přes slizniční membrány, které se nacházejí v nose, ústní dutině a na rtech. Při špatné hygieně rukou je snadné tímto způsobem získat virovou infekci," říká pro CNN lékař Dawn Mueni Becker, infekční specialista z Gainesville na Floridě.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje mytí rukou mýdlem a vodou po dobu nejméně 20 sekund. Pokud není k dispozici voda, lze použít dezinfekční prostředek na bázi alkoholu, který obsahuje nejméně 60 % alkoholu. Mýdlo a voda jsou vhodnější, pokud jsou ruce viditelně špinavé. 

Navzdory všem varováním si velká část lidí bude na tvář nevědomky sahat dál. I přesto, že vědci často upozorňují, že lidé se během dne dotknou řady věcí, které mají na svém povrchu miliony bakterií a virů. Ať už to jsou kliky od dveří, mobilní telefony nebo peníze. Zvyk je ale železná košile, kterou lze odnaučit jen těžké, zejména pokud probíhá bez přímé kontroly našeho vědomí.

Na podobném principu jako omezení dotýkání je i sociální distanc. "V tuto chvíli nevíme o bezpečné a účinné vakcíně a ani nevíme, jestli budou fungovat léky. Dokud nejsou, naše nejlepší možnosti jsou založeny na prevenci," upozorňuje pro BBC Arindam Basu, docent epidemiologie na University of Canterbury na Novém Zélandu.

Vědci už prokázali, že karanténa a dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních může zpomalit šíření a zastavit dominový efekt. Výzkum provedený ve Wu-chanu ukázal, že při zavedení rozsáhlých kontrolních opatření došlo k poklesu reprodukčního čísla z 2,35 téměř na 1. Když reprodukční číslo dosáhne počtu 1, počet nakažených prakticky přestane stoupat. Každá infikovaná osoba totiž předá nemoc pouze jedné další osobě.

V případě snahy o zastavení nemoci je tedy karanténa bezesporu dobrým způsobem, který ale funguje ruku v ruce s očkováním. Bez vakcíny jde naopak o časovanou bombu. Chybějící kolektivní imunita totiž s sebou může přinést rozsáhlé problémy.

Existuje ale i druhý způsob získání imunity, a sice prodělání choroby. Imunita pak funguje na principu paměti, tělo si zapamatuje, že již určitý virus prodělalo a při další nákaze vyšle bílé krvinky, aby virus zničily. 

Podle některých tvrzení by tato cesta byla nejrychlejší k získání imunity. Tvrdí to například vědci z Imperial College London, kteří uvedli, že pokud bychom nechali populaci virem SARS-CoV-2 nakazit účelně, svého vrcholu by onemocnění covid-19 dosáhl za dva měsíce.

Vědci odhadují, že při pokračování současné karanténní formy boje s koronavirem se nákaza bude šířit ještě několik měsíců, a nutno dodat, že ty mohou prohloubit již tak citelné ekonomické dopady na celý svět. Pokračující opatření vydané vládami po celém světě navíc negativně dopadají na psychické zdraví obyvatel. 

Neřízené promoření s sebou ale nese obrovská rizika. Podle odhadů by se jen v USA infikovalo zhruba 81 % lidí. Nejvíce by byli zasaženi senioři, ale i mladí lidé, kteří trpí vážnými chorobami. Kapacita nemocnic by byla překročena již v druhém týdnu v dubnu a zároveň by bylo třeba o 30 % více lůžek pro nemocné s covid-19, než je v současné době k dispozici. 

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Více souvisejících

Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Princezna Eugenie a Jack Brooksbank

Britové si posvítí na charitu jedné z princezen. Ve financích něco nesedí

Britská princezna Eugenie se sice nedávno pochlubila radostnou novinkou, když oznámila těhotenství, ale kolem její osoby zároveň panuje jisté napětí. Příslušná komise totiž zahájila vyšetřování její charitativní organizace Anti-Slavery Collective. Informovala o tom BBC. Důvodem jsou pochybnosti ohledně výdajů charity. 

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Švýcaři, Slováci i Finové mají šest bodů. Američané se trápili i s Brity, ale vyhráli

V sobotním programu hokejového světového šampionátu ve Švýcarsku se k radosti domácích fanoušků právě jejich hokejová reprezentace přidala k mužstvům, která mají po dvou zápasech plný počet bodů, tedy šest. V případě Švýcarska se tak stalo poté, co se mu v rámci skupiny A v Curychu podařilo porazit Lotyšsko 3:1. Slováci mají v tabulce skupiny B po úvodním víkendu také šest bodů, protože ve svém úvodním sobotním zápase udolali Nory a navázali nedělním vítězstvím 4:1 nad Italy. Ti před tím v sobotu taktéž prohráli s největším favoritem turnaje z Kanady 0:6. Šest bodů mají Finové poté, co si v sobotu poradili s Maďary. Stejně jako v neděli Američané s Brity a spravili si tak chuť po prohře se Švýcary.

včera

včera

včera

Princ Harry v dokumentární sérii Heart of Invictus.

Princ Harry se po útocích ozval kvůli antisemitismu v Británii

Princ Harry se sice už před lety odstěhoval z Velké Británie, přesto se nyní rozhodl vyjádřit k tomu, co jej ohledně současnosti na Ostrovech znepokojuje. Konkrétně varoval před znepokojivým nárůstem antisemitismu ve Spojeném království, což vede k násilí proti židovské komunitě. Na slova králova mladšího syna upozornila BBC. 

včera

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize má bulharskou vítězku. Žižka doplatil i na technické potíže

Další ročník Eurovize je minulostí. Nejnovější vítězkou je bulharská zpěvačka Dara, úspěch jí přinesla píseň Bangaranga. Druhé místo patří Izraeli a třetí příčku obsadil zástupce Rumunska. Zastoupení ve finále mělo i Česko. Daniel Žižka se potýkal s technickými problémy, nakonec skončil šestnáctý. 

včera

včera

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Je to Timmy, potvrdili Dánové po zkoumání uhynulé velryby

Dánské úřady potvrdily, že uhynulou velrybou, která se v pátek objevila u jednoho z dánských ostrovů, je opravdu Timmy, jehož příběh v uplynulých týdnech sledovala média. Informoval o tom deník Guardian. Ostře sledovaný příběh tak nemá šťastný konec. 

včera

včera

Aktualizováno 16. května 2026 22:39

Hokej, ilustrační fotografie.

MS v hokeji: Slovinsko vs. Česko 3:2. Blamáž s outsiderem, rozhodlo prodloužení

Český hokejový národní tým má na programu v sobotu druhý zápas na světovém šampionátu ve Švýcarsku. Poté, co zvládli v pátek svůj úvodní duel proti Dánům, nad kterými vyhráli bez potíží 4:1, se svěřenci kouče Radima Rulíka nyní střetnou se Slovinskem. I v tomto zápase jsou Češi favority. Oproti duelu s Dány se proti Slovincům v české brance představí Dominik Pavlát a v sestavě se poprvé objeví obránce Jan Mandát. Bude mít stejně jasný průběh duel se Slovinskem, jako ten s Dánskem? Sledujte online reportáž zápasu se startem od 20:20 třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

16. května 2026 20:55

Poslední sbohem pro Oskara Petra. Rozloučit se přišli slavní hudebníci

Hudebníci se v tomto týdnu rozloučili s geniálním hitmakerem Oskarem Petrem, autorem slavných písniček z repertoáru Lucie, Davida Kollera či Anety Langerové. Petr zemřel na konci dubna, bylo mu 73 let. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy