Jak zastavit covid-19? Na stole je několik možností, jak bojovat s koronavirem

Koronavirem SARS-CoV-2 se nakazily více než 2 miliony lidí a další denně přibývají. Vakcíny a léky jsou zatím v nedohlednu, a vědci z celého světa se proto snaží najít jiné řešení, jak nemoc porazit. Těch je hned několik, každé s sebou ale nese určitá úskalí.

S návrhem, jak krizi zastavit, přišel například milionář a zakladatel společnosti Miscorosft Bill Gates. Pro The Washington Post prozradil, jaké kroky je potřeba učinit, aby nákaza skončila co nejdříve. Tím prvním je účinná izolace. "Navzdory tvrzení odborníků se některé státy a okresy úplně neuzavřely. Někde jsou stále otevřené pláže nebo restaurace," varuje.

Druhým krokem je podle něj účinnější testování. Jednu z možností vidí v testech, který by si měl být schopen každý provést sám, tak, aby nevystavil lékaře riziku přenosu viru. To by také zintenzivnilo počet testů.

Třetím krokem je pak samotný vývoj vakcíny, ten ale může zabrat i řadu měsíců. Ačkoli je totiž genetické sekvenování v současné době velmi rychlé, výroba vakcín je spíše umění než věda. Nejprve je potřeba nalézt virovou sekvenci, která vytvoří ochrannou paměť imunitního systému, ale nespustí akutní zánětlivou odpověď organismu, která by sama o sobě vyvolala symptomy.

Samotná vakcína ale zabere několik měsíců až let vývoje. Vědci proto radí i rychlejší způsoby, jak koronavirus zpomalit. Paradoxně navzdory masivnímu rozšíření koronaviru není tak lehké se covidem-19 nakazit. Je totiž potřeba strávit větší množství času v těsné blízkosti nakažené osoby, nebo na sebe nákazu přenést jiným způsobem.

Například právě skrze doteky a sliznice. Zdálo by se, že recept na účinnou prevenci je nasnadě - nedotýkat se obličeje. To je poměrně jednoduché a účinné řešení, je ale překvapivě mnohem těžší, než se zdá.

V roce 2015 provedla univerzita v Sydney studii, při níž monitorovala studenty medicíny a zaznamenala, kolikrát se dotkli své tváře. Každý z 26 budoucích lékařů se obličeje dotknul průměrně 23krát za hodinu, tedy zhruba každé tři minuty.

Dotek obličeje a sliznic je zkrátka jedním ze způsobů, kudy se mohou nemoci dostat do těla, koronaviru nevyjímaje. "Viry, které ovlivňují dýchací systém, vstupují do těla přes slizniční membrány, které se nacházejí v nose, ústní dutině a na rtech. Při špatné hygieně rukou je snadné tímto způsobem získat virovou infekci," říká pro CNN lékař Dawn Mueni Becker, infekční specialista z Gainesville na Floridě.

Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí doporučuje mytí rukou mýdlem a vodou po dobu nejméně 20 sekund. Pokud není k dispozici voda, lze použít dezinfekční prostředek na bázi alkoholu, který obsahuje nejméně 60 % alkoholu. Mýdlo a voda jsou vhodnější, pokud jsou ruce viditelně špinavé. 

Navzdory všem varováním si velká část lidí bude na tvář nevědomky sahat dál. I přesto, že vědci často upozorňují, že lidé se během dne dotknou řady věcí, které mají na svém povrchu miliony bakterií a virů. Ať už to jsou kliky od dveří, mobilní telefony nebo peníze. Zvyk je ale železná košile, kterou lze odnaučit jen těžké, zejména pokud probíhá bez přímé kontroly našeho vědomí.

Na podobném principu jako omezení dotýkání je i sociální distanc. "V tuto chvíli nevíme o bezpečné a účinné vakcíně a ani nevíme, jestli budou fungovat léky. Dokud nejsou, naše nejlepší možnosti jsou založeny na prevenci," upozorňuje pro BBC Arindam Basu, docent epidemiologie na University of Canterbury na Novém Zélandu.

Vědci už prokázali, že karanténa a dodržování bezpečné vzdálenosti od ostatních může zpomalit šíření a zastavit dominový efekt. Výzkum provedený ve Wu-chanu ukázal, že při zavedení rozsáhlých kontrolních opatření došlo k poklesu reprodukčního čísla z 2,35 téměř na 1. Když reprodukční číslo dosáhne počtu 1, počet nakažených prakticky přestane stoupat. Každá infikovaná osoba totiž předá nemoc pouze jedné další osobě.

V případě snahy o zastavení nemoci je tedy karanténa bezesporu dobrým způsobem, který ale funguje ruku v ruce s očkováním. Bez vakcíny jde naopak o časovanou bombu. Chybějící kolektivní imunita totiž s sebou může přinést rozsáhlé problémy.

Existuje ale i druhý způsob získání imunity, a sice prodělání choroby. Imunita pak funguje na principu paměti, tělo si zapamatuje, že již určitý virus prodělalo a při další nákaze vyšle bílé krvinky, aby virus zničily. 

Podle některých tvrzení by tato cesta byla nejrychlejší k získání imunity. Tvrdí to například vědci z Imperial College London, kteří uvedli, že pokud bychom nechali populaci virem SARS-CoV-2 nakazit účelně, svého vrcholu by onemocnění covid-19 dosáhl za dva měsíce.

Vědci odhadují, že při pokračování současné karanténní formy boje s koronavirem se nákaza bude šířit ještě několik měsíců, a nutno dodat, že ty mohou prohloubit již tak citelné ekonomické dopady na celý svět. Pokračující opatření vydané vládami po celém světě navíc negativně dopadají na psychické zdraví obyvatel. 

Neřízené promoření s sebou ale nese obrovská rizika. Podle odhadů by se jen v USA infikovalo zhruba 81 % lidí. Nejvíce by byli zasaženi senioři, ale i mladí lidé, kteří trpí vážnými chorobami. Kapacita nemocnic by byla překročena již v druhém týdnu v dubnu a zároveň by bylo třeba o 30 % více lůžek pro nemocné s covid-19, než je v současné době k dispozici. 

Související

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.
Severní bílý nosorožec

Do roku 2050 téměř vymře třetina známých druhů zvířat, varují vědci. Vytváří obří biotrezor

Lidstvo se jako živočišný druh zatím o svou budoucnost bát nemusí. Na sedmi kontinentech nás žije 8,2 miliardy a očekává se, že do roku 2050 tento počet vzroste na téměř 10 miliard. Ostatní obyvatelé planety jsou na tom však podstatně hůře. Podle Střediska pro biologickou rozmanitost se předpokládá, že do stejného roku 2050 překročí hranici vyhynutí přibližně 30 % známých druhů. Nyní se však objevuje způsob, jak je chránit – nebo alespoň uchovat jejich genomy, aby se v budoucnu mohli na Zemi znovu vrátit.

Více souvisejících

Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Kanye West

Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil

Kontroverzní americký rapper Kanye West, v současnosti známý jako Ye, se zřejmě letos v létě skutečně představí českému publiku. Podle webu Page Not Found se na jeho vystoupení dohodla soukromá Chuchle Aréna Praha s produkční společností HUGO productions. Přestože oficiální program arény zatím o koncertu mlčí, ředitelka areálu Zuzana Rambová plány potvrdila s tím, že v umělcově vystoupení nevidí žádný problém.

před 7 hodinami

Petr Fiala

Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala

Bývalý předseda vlády Petr Fiala vyzval současného premiéra Andreje Babiše k okamžitému odvolání ministra kultury Oty Klempíře. Důvodem je kritika připravovaného zákona o médiích veřejné služby, který by měl podle návrhu zrušit stávající systém poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Fiala považuje tento legislativní počin za nebezpečný a ohrožující nezávislost veřejnoprávních médií.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil

Americký prezident Donald Trump nedávno označil íránský režim za vážně roztříštěný. Toto tvrzení použil jako vysvětlení pro to, proč se Írán nezúčastnil druhého kola mírových rozhovorů v Pákistánu, kam se nedostavila íránská delegace. Bílý dům argumentuje, že právě nejednotnost vedení v Teheránu znemožňuje dosažení dohody o příměří.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou

Nadcházející víkend nabídne převážně jasné až polojasné počasí, které v pátek a v sobotu přinese příjemné teploty dosahující až 21 stupňů Celsia. V severních a severovýchodních oblastech se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, přičemž v horských polohách se v závěru víkendu může objevit i sněžení. Neděle přinese citelnější ochlazení s denními maximy v rozmezí 10 až 15 stupňů a přechodnou oblačností.

včera

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

včera

včera

včera

Je potřeba sledovat kroky vlády, aby se veřejnoprávní média nestala závislá na politicích, vyzval Pavel

Prezident Petr Pavel zavítal na Univerzitu Pardubice, kde se setkal se studenty v tamní aule. O vysoký zájem o tuto debatu svědčí fakt, že prostor byl téměř okamžitě zaplněn přibližně čtyřmi stovkami posluchačů, kteří na setkání dorazili krátce po jeho zahájení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy