Jaké budou dopady lednového útoku na Kapitol? Známý politolog naznačil scénář

NÁZOR - V americkém Kongresu začalo v tomto týdnu slyšení ohledně bezpečnostních selhání, která 6. ledna vedla k útoku ozbrojeného davu na Kapitol, poukazuje Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Politolog z think tanku Berggruen Institute to považuje za správné a užitečné, ale obává se, že podobná šetření téměř vždy vedou k dodatečným bezpečnostním opatřením a novým barikádám.

Otevřenost a přístupnost

Zakaria vzpomíná na Washington 80. let, kdy bylo snadné dostat se do Kongresu, procházet se tamními síněmi, obdivovat sochy a příležitostně narazit i na zákonodárce. Podotýká, že také Bílý dům byl tehdy relativně přístupný, jak byl ostatně projektován.

To je ale minulost a po útocích z Oklahomy v roce 1995, střelbě na Kapitolu v roce 1998 a teroristických útocích z 11. září 2001 musí zájemci o návštěvu Kongresu absolvovat přísně kontrolovanou prohlídku, která začíná povinným shlédnutím dokumentárního filmu v rozsáhlém návštěvním centru, nastiňuje politolog. Doplňuje, že mezitím vyrostly i nevzhledné zátarasy okolo Bílého domu, byly zablokovány části přilehlých ulic a od loňských protestů hnutí Black Lives Matter se situace jen zhoršila.

Situace se podle autora komentáře dále zhorší v důsledku událostí z 6. ledna. "Chápu potřebu bezpečnosti, ale v demokracii musí být vyvážena s otevřeností a přístupností," pokračuje Zakaria. Připomíná, že washingtonský architekt Pierre L’Enfant záměrně projektoval široké ulice, aby lidé mohli obdivovat velké vládní budovy, které považoval za symboly demokracie.

Výstavba Kapitolu byla velmi nákladná a pokračovala i během občanské války, jelikož šlo o pomník amerických občanů, nikoliv pouhou úřední budovu pro politiky, deklaruje politolog. Za ještě horší ale považuje situaci v zahraničí.

"Diplomatická stanoviště Spojených států bývala krásnými budovami v centrech měst, kde se lidé mohli potkávat a konaly se akce," píše Zakaria. Vzpomíná, že před příchodem do USA chodíval na americký konzulát v indické Bombaji sledovat klasická hollywoodské filmy. Architektonické skvosty ale byly rozprodány a američtí diplomaté nyní často pracují v budovách připomínajících pevnosti, za železobetonovými zdmi a několika bezpečnostními okruhy, zřídka přicházejí do styku s obyvateli země, kde slouží, shrnuje politolog.   

Pokud chce někdo pochopit, proč po 20 letech úsilí a bilionech dolarů nejsou Spojené státy dobře přijímány v Iráku či Afghánistánu, autor komentáře mu doporučuje návštěvu amerických ambasád v metropolích těchto zemí.

Bezpečnost nade vše

Spojené státy dnes mají výraznější nástroje ochrany "majestátu", než měla skutečná impéria, míní Zakaria. Připomíná, že dlouhá desetiletí - i v době, kdy se z Londýna řídil svět - mohl kdokoliv navštívit Downing Street 10, sídlo britského premiéra, a i po atentátech severoirských separatistů z 80. let došlo pouze k instalaci malé brány, která zablokovala jednu malou ulici. Také Francouzi, kteří jsou známí pompézností, mají okolo prezidentského Elysejského paláce pouze sestavu nízkých, přenosných zátarasů, poukazuje politolog.

V současné americké politice se cení pouze prosazování dalších bezpečnostních opatření, poukazuje si autor komentáře. Konstatuje, že po 11. září 2001 tak americké zastupitelské úřady ve světě vykázaly tisíce návštěvníků, protože představitelé, kteří tak činili, naplatili žádnou politickou cenu - naopak, pokud by pustili dovnitř jediného teroristu, byli by pomyslně lynčováni a ukřižováni před Kongresem.   

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Stejné smýšlení vysvětluje obrovské množství dokumentů, které jsou rutinně utajovány," pokračuje politolog. Odvolává se slova svého přítele z vládních kruhů, že nikdo nebyl nikdy propuštěn za to, že věc označil za tajnou. Výsledkem je přehnané utajování, které omezuje sdílení vládních informací s veřejností, deklaruje autor komentáře.   

Hyberbezpečnost je součástí toho, co politolog Paul Light označuje za "bytnění" vlády, tedy přidávání dalších a dalších hierarchických vrstev a procedur, což vede ke stále uzavřenější, byrokratizovanější a nepružné organizaci, uvádí Zakaria. Zmiňuje Lightův postřeh, že koronavirová pandemie ukázala, jak daleko musí Američané zajít, aby zjistili, kdo nese zodpovědnost ve federální hierarchii - pokud chtějí zdravotníci ochranné pomůcky, od jejich skladů je dělí 18 úrovní na ministerstvu zdravotnictví, živnostníky zase od kompenzací dělí 16 úrovní na ministerstvu financí.

Pokud se snažíme pochopit, proč si Amerika nevede příliš dobře v situacích, jako je současná pandemie, a prohlubuje se nedůvěra mezi jejími občany, výše uvedené může být klíčovou součástí odpovědi, domnívá se politolog. Stávající federální vládu přirovnává k dinosaurovi, který je sice dobře chráněn, ale zůstává odtržen od běžných lidí a nereaguje na skutečné výzvy, kterým Američané čelí.

Související

Joe Biden

Biden a McCarthy se dohodli na zvýšení dluhového stropu USA

Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států, což americké vládě umožní vyhnout se platební neschopnosti. Po sobotním telefonickém jednání to oba potvrdili v noci na dnešek. Pokud by demokraté a republikáni nenalezli shodu, hrozila by USA platební neschopnost už 5. června, což by mělo vážné dopady na celosvětovou ekonomiku.
Henry Kissinger slaví 100 let.

Henry Kissinger slaví 100 let. Diplomat, který změnil dějiny a varoval před apokalypsou

Významný státník poválečného období Henry Kissinger je uznáván jako jedna z hlavních osobností americké zahraniční politiky. Jeho přínos k ukončení bojů ve Vietnamu mu v roce 1973 vynesl Nobelovu cenu za mír. Dodnes si udržuje politický vliv, jeho slova mají váhu a vyvolávají respekt. V sobotu 27. května slaví Henry Kissinger 100 let. Je poradcem dvou bývalých amerických prezidentů pro národní bezpečnost a také bývalým americkým ministrem zahraničí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) vpád Trumpových příznivců do Kapitolu (6.1.2021)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Recep Tayyip Erdoğan

Turci si zvolili prezidenta. Erdogan už se prohlásil za vítěze

V Turecku v neděli proběhlo druhé kolo prezidentských voleb. Volební místnosti se uzavřely v 16 hodin, na první výsledky se ale čekalo do podvečera. Podle neoficiálních údajů ze sčítání hlasů úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan obhájil funkci, sám už se také prohlásil za vítěze.

Aktualizováno před 25 minutami

před 57 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Justine Triet a její film Anatomie pádu získal ocenění Zlatou palmu.

Zlatou palmu na festivalu v Cannes získal francouzský film Anatomie pádu

Na slavnostním zakončení 76. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Cannes byla udělena prestižní cena Zlatá palma za nejlepší film. Tuto ocenění dnes získal snímek Anatomie d'une chute (Anatomie pádu) od režisérky Justine Trietové. Tato čtyřiatřicetiletá filmařka se tak stala teprve třetí ženou v historii festivalu, jejíž dílo bylo oceněno hlavní cenou. V soutěži o Zlatou palmu se letos představilo 21 filmů, což svědčí o vysoké konkurenci a kvalitě prezentovaných děl.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Lotyši se dočkali zasloužené odměny. Po výhře nad Američany v prodloužení získali historický bronz

Malý, ale odhodlaný lotyšský národ zažívá v těchto dnech asi nejšťastnější období v historii. Postarali se o to jeho novodobí hrdinové, tedy hokejisté. Právě lotyšští reprezentanti v této hře se dočkali tolik kýženého historického úspěchu, když na letošním mistrovství světa došli až k medaili. Přestože má bronzovou hodnotu, pro Lotyše je jako zlatá. Největším národním hrdinou se stal Kristians Rubins, jenž nejprve zařídil prodloužení v duelu s Američany a v něm pak svou další přesnou trefou na 4:3 rozradostnil celé Lotyšsko. 

před 2 hodinami

Max Verstappen

F1: Monackou deštivou "ruletu" vyhrál Verstappen před Alonsem a Oconem

Max Verstappen si po náročném závodě v dešti připsal cenné vítězství Velké ceny Monaka, což mu poskytlo náskok 39 bodů v celkovém hodnocení mistrovství světa. Fernando Alonso skončil na druhém místě s monopostem Aston Martin a cenného ódiového umístění si cení i Esteban Ocon, který získal třetí pozici pro Alpine. Lewis Hamilton a George Russell obsadili čtvrté a páté místo pro tým Mercedes.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Děti kvůli válkám vždy strádají. Historie je toho důkazem

Válečné konflikty zasáhnou každou vrstvu společnosti, děti nevyjímaje. Hlad, nucené práce, omezení povinné školní docházky i domácí výchovy, úmrtí členů rodiny i bezprostřední ohrožení vlastního života – to vše a mnoho dalšího prožívaly děti během několika zuřících válek v historii. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Mikuláš Bek

Bek vystoupil na sudetoněmeckém sjezdu, vyzval k práci na míru

Máme za sebou mnoho nenávisti, bolesti a dokonce i krve, proto musíme pracovat na míru. Dnes to na hlavním shromáždění na sudetoněmeckém sjezdu v Řezně prohlásil český ministr školství Mikuláš Bek, který sudetské Němce pozdravil jako milé krajany. Bek se po Danielu Hermanovi a Pavlu Bělobrádkovi stal třetím úřadujícím členem české vlády, který se sudetoněmeckého setkání zúčastnil. Šéf sudetských Němců Bernd Posselt se po Bekově projevu omluvil za podíl sudetských Němců na nacismu.

před 9 hodinami

Vláda se chystá zvýšit rodičovský příspěvek, potvrdil Jurečka

Koaliční strany se shodly na zvýšení rodičovského příspěvku od příštího roku, uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pořadu Partie na stanici CNN Prima News. Nově by měl být vyšší o 50 tisíc korun a dosáhnout tak celkové částky 300 tisíc korun. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy