Jižní Amerika se otřásá. Po Chile vypuklo násilí i v Bolívii, desítky zraněných

Nejméně tři desítky lidí skončily v pondělí v nemocnici poté, co v Bolívii tento týden zesílily protesty kvůli výsledkům prezidentských voleb z 20. října. Na řadě míst jihoamerické země vyrostly na silnicích barikády a demonstranti blokují i příjezdové trasy do několika větších měst. Zranění utrpěli lidé při potyčkách s policií, ale také při střetech mezi příznivci a odpůrci prezidenta Eva Moralese, který v zemi vládne už skoro 14 let.

Příčinou nynějších protestů je podezření opozice ze zmanipulování voleb, o kterých má pochyby i Organizace amerických států (OAS). Volební soud totiž během sčítání výsledků pozastavil zveřejňování zjištěných údajů v okamžiku, kdy to vypadalo na nutnost vypsání druhého kola.

Poté, co bylo zveřejňování výsledků po řadě hodin obnoveno, měl Evo Morales najednou dostatečný desetiprocentní náskok, který mu zaručil, že druhé kolo hlasování se konat nemusí.

Favorit opozice a exprezident Carlos Mesa označil sčítání výsledků za podvod a jeho příznivci vyšli už před týdnem do ulic. V pondělí na manifestaci v La Pazu na něj volali "prezidente" či "demokracii ano, diktaturu ne". Mesa jim slíbil, že v protestu vytrvá, i kdyby měl skončit ve vězení. "Buď budu vězněm, nebo prezidentem," prohlásil Mesa.

Socialista Morales, který stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident už od ledna 2006, v pondělí na manifestaci ve městě El Alto u La Pazu povzbuzoval své vlastní příznivce slovy "Vlast, nebo smrt!". Toto heslo používali kubánští revolucionáři v polovině minulého století.

"Je mi líto, že neuznávají vítězství bolivijského lidu," prohlásil také Morales. Ten podle volebního soudu získal ve volbách z 20. října 47,08 procenta hlasů a druhý skončil Mesa s 36,51 procenta. K vítězství už v prvním kole potřeboval Morales rozdíl deseti procent.

Bolivijský volební soud oznámil Moralesovo konečné vítězství minulý týden v pátek, ač se ve čtvrtek bolivijská vláda domluvila s OAS na auditu výsledků. Dnes bolivijský viceprezident Álvaro García Linera před novináři vyzval lídra opozice Mesu, aby se auditu účastnil.

Výsledky voleb zpochybnily kromě OAS mimo jiné USA, Brazílie či Kolumbie. Někteří prezidenti, například lídr Kuby Miguel Díaz-Canel, naopak Moralesovi gratulovali už před zveřejněním konečných výsledků.

Blahopřání zaslal Moralesovi i bývalý argentinský fotbalista Diego Maradona. "Evo, můj bratře, opět jsi zvítězil. Ostatní se chtějí jen obohacovat, my chceme, aby se lidé najedli," uvedl na videu zveřejněném v pondělí Moralesem na twitteru Maradona, proslulý obdivem k levicovým vůdcům regionu.

Un sincero agradecimiento al hermano #DiegoMaradona por su acompañamiento permanente y sus felicitaciones por el triunfo del pueblo boliviano en las elecciones del 20 de octubre. #AméricaLatina es la #PatriaGrande que se construye con dignidad, identidad y solidaridad. pic.twitter.com/dPUz73rPB5

— Evo Morales Ayma (@evoespueblo) October 28, 2019

Tři z nich, nyní už zesnulé, má Maradona vytetované na těle - venezuelského prezidenta Huga Cháveze, kubánského lídra Fidela Castra a argentinského revolucionáře Ernesta Che Guevaru.

Bývalý odborový předák Morales je nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem a opozice ho viní z autoritářství. V úřadu je totiž tak dlouho i díky tomu, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu poté, co příslušnou změnu ústavy odmítli voliči v referendu.

Související

Juan Evo Morales Ayma

Exprezident Morales se po roce v exilu vrátil do Bolívie

Stovky lidí dnes vítaly v bolivijském pohraničním městě Villazón exprezidenta této jihoamerické země Eva Moralese, který před rokem, téměř přesně na den, utekl ze své vlasti pod tlakem vedení armády a policie za povolebních protestů.

Více souvisejících

Evo Morales Bolívie Diego Maradona

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

před 3 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 16 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy