Jižní Amerika se otřásá. Po Chile vypuklo násilí i v Bolívii, desítky zraněných

Nejméně tři desítky lidí skončily v pondělí v nemocnici poté, co v Bolívii tento týden zesílily protesty kvůli výsledkům prezidentských voleb z 20. října. Na řadě míst jihoamerické země vyrostly na silnicích barikády a demonstranti blokují i příjezdové trasy do několika větších měst. Zranění utrpěli lidé při potyčkách s policií, ale také při střetech mezi příznivci a odpůrci prezidenta Eva Moralese, který v zemi vládne už skoro 14 let.

Příčinou nynějších protestů je podezření opozice ze zmanipulování voleb, o kterých má pochyby i Organizace amerických států (OAS). Volební soud totiž během sčítání výsledků pozastavil zveřejňování zjištěných údajů v okamžiku, kdy to vypadalo na nutnost vypsání druhého kola.

Poté, co bylo zveřejňování výsledků po řadě hodin obnoveno, měl Evo Morales najednou dostatečný desetiprocentní náskok, který mu zaručil, že druhé kolo hlasování se konat nemusí.

Favorit opozice a exprezident Carlos Mesa označil sčítání výsledků za podvod a jeho příznivci vyšli už před týdnem do ulic. V pondělí na manifestaci v La Pazu na něj volali "prezidente" či "demokracii ano, diktaturu ne". Mesa jim slíbil, že v protestu vytrvá, i kdyby měl skončit ve vězení. "Buď budu vězněm, nebo prezidentem," prohlásil Mesa.

Socialista Morales, který stojí v čele Bolívie jako její první indiánský prezident už od ledna 2006, v pondělí na manifestaci ve městě El Alto u La Pazu povzbuzoval své vlastní příznivce slovy "Vlast, nebo smrt!". Toto heslo používali kubánští revolucionáři v polovině minulého století.

"Je mi líto, že neuznávají vítězství bolivijského lidu," prohlásil také Morales. Ten podle volebního soudu získal ve volbách z 20. října 47,08 procenta hlasů a druhý skončil Mesa s 36,51 procenta. K vítězství už v prvním kole potřeboval Morales rozdíl deseti procent.

Bolivijský volební soud oznámil Moralesovo konečné vítězství minulý týden v pátek, ač se ve čtvrtek bolivijská vláda domluvila s OAS na auditu výsledků. Dnes bolivijský viceprezident Álvaro García Linera před novináři vyzval lídra opozice Mesu, aby se auditu účastnil.

Výsledky voleb zpochybnily kromě OAS mimo jiné USA, Brazílie či Kolumbie. Někteří prezidenti, například lídr Kuby Miguel Díaz-Canel, naopak Moralesovi gratulovali už před zveřejněním konečných výsledků.

Blahopřání zaslal Moralesovi i bývalý argentinský fotbalista Diego Maradona. "Evo, můj bratře, opět jsi zvítězil. Ostatní se chtějí jen obohacovat, my chceme, aby se lidé najedli," uvedl na videu zveřejněném v pondělí Moralesem na twitteru Maradona, proslulý obdivem k levicovým vůdcům regionu.

Un sincero agradecimiento al hermano #DiegoMaradona por su acompañamiento permanente y sus felicitaciones por el triunfo del pueblo boliviano en las elecciones del 20 de octubre. #AméricaLatina es la #PatriaGrande que se construye con dignidad, identidad y solidaridad. pic.twitter.com/dPUz73rPB5

— Evo Morales Ayma (@evoespueblo) October 28, 2019

Tři z nich, nyní už zesnulé, má Maradona vytetované na těle - venezuelského prezidenta Huga Cháveze, kubánského lídra Fidela Castra a argentinského revolucionáře Ernesta Che Guevaru.

Bývalý odborový předák Morales je nyní nejdéle vládnoucím latinskoamerickým prezidentem a opozice ho viní z autoritářství. V úřadu je totiž tak dlouho i díky tomu, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu poté, co příslušnou změnu ústavy odmítli voliči v referendu.

Související

Juan Evo Morales Ayma

Exprezident Morales se po roce v exilu vrátil do Bolívie

Stovky lidí dnes vítaly v bolivijském pohraničním městě Villazón exprezidenta této jihoamerické země Eva Moralese, který před rokem, téměř přesně na den, utekl ze své vlasti pod tlakem vedení armády a policie za povolebních protestů.

Více souvisejících

Evo Morales Bolívie Diego Maradona

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Prezident Petr Pavel

Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.

před 1 hodinou

V Brně začalo setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

před 2 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.

před 3 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy