Kongres USA dohodl krizový balík za 900 miliard dolarů, hlasovat se má dnes

Američtí zákonodárci se po týdnech sporů v neděli dohodli na souboru opatření zhruba za 900 miliard dolarů (19,3 bilionu Kč), jehož cílem je podpořit ekonomiku zasaženou pandemií. Vývoj přivítal nastupující americký prezident Joe Biden, dohodnutou podporu pro domácnosti a firmy zároveň označil za pouhý začátek. Hlasování o krizovém souboru opatření se plánuje na dnešek.

"Konečně můžeme oznámit to, co naše země potřebuju už velmi dlouhou dobu slyšet: Na cestě je další pomoc," uvedl lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. Podle agentury Reuters jde o druhý největší balík stimulačních opatření v historii Spojených států. Už v březnu totiž američtí zákonodárci v reakci na šíření nového koronaviru schválili soubor opatření za 2,3 bilionu dolarů.

Podle lídra demokratů v Senátu Chucka Schumera dohoda zdaleka není dokonalá, ale přinese Američanům naléhavou pomoc. Schumer v neděli uvedl, že soubor opatření nebude posledním stimulem ekonomice zasažené pandemií a že demokraté po nástupu Joea Bidena do úřadu 20. ledna budou prosazovat další pomoc.

Balík opatření zahrnuje mimo jiné přímé platby jednotlivcům a zvýšení podpory v nezaměstnanosti. Peníze budou směřovat například i na podporu malých podniků, distribuci vakcíny proti koronaviru, dopravu a zdravotní péči.

Součástí pomoci je například jednorázový příspěvek 600 dolarů (12.900 Kč), který dostane většina Američanů. Dávky v nezaměstnanosti se pak zvýší o 300 dolarů týdně (6450 Kč týdně, zhruba 25.800 Kč měsíčně). Jsou to peníze, které nezaměstnaní dostanou k už přiznané podpoře.

Schválený soubor počítá i s více než 300 miliardami dolarů (6,4 bilionu Kč) na pomoc firmám a s penězi na distribuci vakcíny proti koronaviru, stejně jako s penězi na pomoc školám a také lidem, kteří si pronajímají bydlení, ale kvůli výpadku příjmů jim teď hrozí vystěhování.

Dohodnutý balík by podle vedoucích představitelů obou stran měl mít dostatečnou podporu v obou komorách Kongresu. Mluvčí Bílého domu Ben Williamson uvedl, že prezident Donald Trump opatření podporuje a příslušný zákon po jeho schválení v Kongresu pak i podepíše.

Podle The New York Times (NYT) několik měsíců očekávaná intervence Kongresu pravděpodobně ochrání miliony Američanů před zimou ve stavu chudoby a zabrání návratu hospodářské recese. "Finanční injekce ale přichází moc pozdě pro desetitisíce zkrachovalých podniků a nemusí být dostatečná na to, aby udržela nezaměstnané nad vodou, než se situace na trhu práce otočí. Navíc to může být ze strany Washingtonu poslední pomoc ekonomice v dohledné době," dodává NYT.

Biden avizoval další podobná opatření a vyjádřil optimismus ohledně schopnosti Washingtonu zhostit se tohoto úkolu. Prosazení další sady stimulačních programů ale nebude jednoduché a i někteří Bidenovi straničtí kolegové jsou v tomto ohledu skeptičtí, napsal web Axios.

Statement from President-elect Biden on bipartisan agreement on COVID-19 relief:https://t.co/sIC4FmXdDe pic.twitter.com/83B8LeWiHZ

— Biden-Harris Presidential Transition (@Transition46) December 21, 2020

Obě kongresové komory v neděli při dokončování krizového balíku schválily několik hodin před vypršením lhůty další, tentokrát jednodenní prodloužení financování vlády. Odvrátily tak riziko, že federální úřady budou nuceny vstoupit do omezeného rozpočtového režimu. Společně s mimořádnou podporou pro firmy či místní úřady nyní Kongres plánuje schválit i dlouhodobý rozpočet vlády v objemu asi 1,4 bilionu dolarů (přes 30 bilionů Kč).

Související

Více souvisejících

Kongres USA USA (Spojené státy americké) Mitch McConnell Chuck Schumer Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Joe Biden Donald Trump Prezident USA

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Trump

Kvůli Íránu odjel z G7, jaké ale budou další kroky? Trump má aktuálně tři možnosti

Prezident Donald Trump předčasně odcestoval ze summitu G7 v kanadské Albertě a vyvolal tím vlnu spekulací, co stojí za tímto krokem – a především jak bude nyní Spojené státy směřovat ve stále vyhrocenější krizi mezi Izraelem a Íránem. Bílý dům sice uvedl, že odjezd souvisí s vývojem na Blízkém východě, ale sám Trump později na sociální síti Truth Social popřel, že by šlo o reakci na snahu o příměří. „Vracíme se kvůli důležitým věcem,“ uvedl bez dalších podrobností.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Nejšpinavější korupční skandál v dějinách Česka, prohlásil Babiš ve Sněmovně. Fiala připustil problémy

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Izrael a Írán jsou ve válce, která může trvat týdny i déle. Podle expertů hrozí širší konflikt, zapojení USA by vše zásadně změnilo

Otevřený vojenský střet mezi Izraelem a Íránem byl podle expertů jen otázkou času. Historické napětí, eskalující rétorika a obavy z íránského jaderného programu vytvořily výbušné prostředí, které vyústilo v konflikt. Podle odborníků bude válka výrazně delší než předchozí střety a její rozsah může záviset na tom, zda se do ní zapojí i další mocnosti – zejména Spojené státy, které zatím volí zdrženlivost.

před 4 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

EU: Ukrajina zažila jeden z nejničivějších útoků od začátku války

Evropská unie dnes ostře odsoudila pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině, přičemž šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila noční útok na Kyjev za jeden z nejničivějších od začátku války. V souvislosti s děním na Blízkém východě pak varovala před nárůstem napětí v regionu a nutností tvrdého postoje vůči Íránu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna jedná o nedůvěře vládě kvůli bitcoinové kauze. Schůze se zřejmě protáhne do zítřka

Poslanecká sněmovna se dnes sešla k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Schůzi vyvolaly opoziční strany ANO a SPD v reakci na tzv. bitcoinovou kauzu, kvůli níž nedávno rezignoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Opozice požaduje i odchod ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a konec celé vlády. Jedná se již o čtvrtý pokus opozice svrhnout kabinet v tomto volebním období.

před 6 hodinami

V Kyjevě umírali lidé při dalším ruském útoku. (17.6.2025)

Zelenskyj mluví o jednom z nejhorších útoků. V Kyjevě přišlo 14 lidí o život

Kyjev se v noci na úterý stal terčem masivního ruského útoku, při němž zahynulo nejméně 14 lidí a bezmála stovka dalších utrpěla zranění. Ruská armáda podle ukrajinských úřadů opět použila taktiku dvojitého úderu, která cílí i na zasahující záchranáře. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil útok za jeden z nejhrůznějších na metropoli od začátku války.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Výbuchy v Íránu

Čína bije na poplach, Rusko kalkuluje. Válka Íránu s Izraelem a rozdílné přístupy autoritářských mocností

Autoritářské mocnosti sledují konflikt mezi Íránem a Izraelem s výrazně odlišnými zájmy a motivacemi. Čína varuje před eskalací a apeluje na klid zbraní, zatímco chrání své rozsáhlé investice a strategické partnerství s Teheránem. Rusko naopak v krizi vidí příležitost – od posílení své pozice na Blízkém východě po odklon pozornosti Západu od Ukrajiny. Obě velmoci však riskují, že nekontrolovaný vývoj situace ohrozí jejich dlouhodobé zájmy v regionu.

před 9 hodinami

včera

Krym, ilustrační foto

Nepatří mu, přesto ho mění k nepoznání: Jak si Rusko upravuje Krym k obrazu svému?

Na okupovaném Krymu plánuje Rusko během příštích pěti let postavit a opravit více než 1000 kilometrů silnic. Přestože oficiálně jde o „civilní infrastrukturu“, odborníci a ukrajinské úřady varují: ve skutečnosti jde o vojenský projekt s cílem zefektivnit přesuny těžké techniky a usnadnit nelegální odvoz přírodních zdrojů z okupovaných území Ukrajiny.

včera

Ilustrační foto

Konflikt mezi Izraelem a Íránem se vyostřuje. Přibývají mrtví, hrozí další eskalace

Smrtící střet mezi Izraelem a Íránem vstoupil do čtvrtého dne a situace se dál vyostřuje. Obě země si navzájem zasazují tvrdé údery a zároveň varují civilní obyvatelstvo před dalšími útoky. Noční íránský raketový úder poškodil izraelskou ropnou rafinerii a energetickou síť. Izrael v odvetě tvrdí, že zničil zhruba třetinu íránských odpalovacích zařízení, píše CNN.

včera

Izraelští armádní velitelé velí útoku na Írán.

Ne dny, ale týdny. Válka na Blízkém východě bude tentokrát mnohem delší a krvavější

Zatímco dřívější výměny raketové palby mezi Íránem a Izraelem trvaly většinou jen několik hodin, aktuální válka, která začala minulý pátek, podle všeho míří k mnohem delší a krvavější eskalaci. Odborníci varují, že tentokrát může jít o konflikt trvající týdny, ne-li déle. Obě strany už teď zaznamenaly desítky obětí a stovky vojenských úderů, a nic nenasvědčuje tomu, že by byly ochotny přistoupit na deeskalaci.

včera

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie.

Drama opět narůstá. Izrael vyzývá k evakuaci velkou část Teheránu, Írán vyzývá k jednání

Izraelské letectvo v pondělí odpoledne podniklo další nálety na Írán, terčem se stal i komplex v Kermánšáhu na západě země, kde podle satelitních snímků došlo k vážnému poškození raketové infrastruktury. Místní úřady tvrdí, že útok zasáhl i nemocnici, IDF to popírá. Armáda zároveň vyzvala obyvatele části Teheránu k evakuaci kvůli plánovaným operacím. Napětí roste i na diplomatické frontě, Írán zvažuje návrat k jednáním výměnou za nezapojení USA do války.

včera

Ursula von der Leyenová u příležitosti udělování ceny ukrajinskému prezidentovi Zelenskému Mezinárodní ceny Karla Velikého (14. května 2023).

Evropská unie si na summitu G7 klade vysoké cíle. Jde o Trumpa

Jedním z hlavních cílů Evropské unie na summitu G7 v Kanadě, který trvá od pondělí do úterý, bude snaha přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby ustoupil od své konfrontační obchodní politiky. Jednota Západu se pod tlakem Bílého domu výrazně oslabuje a evropští lídři dávají Washingtonu jasné poselství, že nelze současně budovat společnou obranu a vést obchodní válku proti vlastním spojencům.

včera

Pravda o zásahu policie na FF UK. Němka schvalovala masakr, soud rychle trestal

Pravda o incidentu z budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v minulém týdnu, kdy tam zasahovala policie, vychází najevo. Němku, která na místě natáčela video a oslavila předloňský tragický útok na studenty, ve zkráceném řízení potrestal soud. Žena dostala podmínečný trest a byla okamžitě vyhoštěna. Do Česka se pět let nesmí vrátit. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy