Listopadové prezidentské volby se dle Trumpa možná budou muset opakovat

Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že očekávané masivní využívání korespondenčního hlasování v listopadových prezidentských volbách povede k tolika podvodům, že se kvůli tomu bude muset nejsledovanější hlasování na světě zřejmě opakovat.

Šéf americké pošty, která se v posledních dnech stala středobodem sporů mezi republikány a demokraty, dnes prohlásil, že do voleb pozastaví všechny kritizované reformy této federální agentury, napsala agentura Reuters.

"Nakonec to budou zmanipulované volby, nebo z nich nevzejde žádný výsledek," řekl Trump při tiskové konferenci. "Budou to muset opakovat, a to nikdo nechce," dodal. Trump, který podle průzkumů není favoritem hlasování, už v minulosti prohlásil, že by se volby měly odložit, což však záhy odmítli experti i vládní a opoziční politici. Sám prezident k takovému kroku nemá pravomoc, na změně by se musel dohodnout rozdělený Kongres a zřejmě by bylo nutné také zasahovat do ústavy.

Reuters poznamenává, že se v USA volby na celostátní úrovni neopakovaly za více než 200 let, co se tam pořádají.

Trump opakovaně tvrdí, že velké využívání distančního hlasování povede k masivním volebním podvodům, ačkoliv několik amerických států již řadu let volí čistě korespondenčně a volební experti tvrdí, že jsou podvody výjimečně vzácné a nijak neovlivňují výsledky.

Již v prezidentských volbách před čtyřmi roky zaslala svůj hlas poštou asi čtvrtina voličů, letos by to podle volebních expertů mohla být až polovina, protože se řada lidí obává osobní návštěvy volební místnosti v době pandemie covidu-19, která zasáhla některá místa USA zvlášť silně. Sám Trump, který má trvalé bydliště na Floridě, volil v několika posledních volbách poštou a chystá se tak učinit i letos.

Co by však podle některých pozorovatelů mohlo způsobit komplikace, je technická stránka korespondenčního hlasování. Primární volby v několika státech doprovázely na některých místech problémy, když volební komise nezapočítala až desítky tisíc hlasů, které dorazily ke sčítání příliš pozdě, což vedlo k táhlým soudním sporům.

Trump přitom minulý týden prohlásil, že právě kvůli nedůvěře v korespondenční hlasování nechce schválit mimořádnou finanční injekci pro americkou poštu (USPS), která je součástí chystaného krizového ekonomického balíčku. Tím se federální poštovní služba dostala do středu politických jednání v USA, opoziční demokraté totiž tvrdí, že se Trump snaží poškodit poštu kvůli sledování svých vlastních politických cílů.

Kritiku sklidil také prezidentem nedávno jmenovaný generální poštmistr Louis DeJoy, který ve snaze snížit výdaje roky prodělávající federální agentury přijal úsporné reformy, jež podle řady pozorovatelů vedly k citelnému zpoždění při doručovaní zásilek na mnoha místech USA. Samotná pošta přitom nedávno varovala většinu států, že v nich možná nebude schopna doručit poštou některé zaslané volební lístky dostatečně včas na to, aby vůbec mohly být sečteny.

Demokraté se kvůli tomu rozhodli přerušit parlamentní prázdniny a prosadit v jimi ovládané Sněmovně reprezentantů zákon, který by některé DeJoyovy kroky zvrátil. Řada států s demokratickými guvernéry také chystá na Trumpa a DeJoye žaloby.

Generální poštmistr dnes v reakci na vlnu nevole oznámil, že pozastaví účinnost všech dosud prosazených změn až do listopadových voleb, aby "se vyhnul byť jen zdání toho, že mají dopad na volební poštu". V činnosti tak zůstanou dříve vyřazené třídící stroje na dopisy, na místo se vrátí některé odstraněné poštovní schránky, USPS bude pošťákům proplácet přesčasy "jak bude potřeba" a služba vyčlení veškeré prostředky, jež budou nutné k "uspokojení nepředvídané poptávky", uvedl DeJoy.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer však zareagoval požadavkem, aby šéf pošty svoje reformy odvolat natrvalo, a aby pošta veškeré volební materiály zasílala prioritně. Také nejvýše postavená demokratka v Kongresu Nancy Pelosiová DeJoyovo oznámení nazvala nedostatečným prvním krokem a uvedla, že Sněmovna nadále plánuje v sobotu projednávat návrh zákona, který USPS nařizuje zachování služeb na stejné úrovni, jaká panovala na začátku roku.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Více souvisejících

Donald Trump Volby USA Joe Biden USA (Spojené státy americké) Nancy Pelosiová (politička USA) Prezident USA Chuck Schumer

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy