Listopadové prezidentské volby se dle Trumpa možná budou muset opakovat

Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že očekávané masivní využívání korespondenčního hlasování v listopadových prezidentských volbách povede k tolika podvodům, že se kvůli tomu bude muset nejsledovanější hlasování na světě zřejmě opakovat.

Šéf americké pošty, která se v posledních dnech stala středobodem sporů mezi republikány a demokraty, dnes prohlásil, že do voleb pozastaví všechny kritizované reformy této federální agentury, napsala agentura Reuters.

"Nakonec to budou zmanipulované volby, nebo z nich nevzejde žádný výsledek," řekl Trump při tiskové konferenci. "Budou to muset opakovat, a to nikdo nechce," dodal. Trump, který podle průzkumů není favoritem hlasování, už v minulosti prohlásil, že by se volby měly odložit, což však záhy odmítli experti i vládní a opoziční politici. Sám prezident k takovému kroku nemá pravomoc, na změně by se musel dohodnout rozdělený Kongres a zřejmě by bylo nutné také zasahovat do ústavy.

Reuters poznamenává, že se v USA volby na celostátní úrovni neopakovaly za více než 200 let, co se tam pořádají.

Trump opakovaně tvrdí, že velké využívání distančního hlasování povede k masivním volebním podvodům, ačkoliv několik amerických států již řadu let volí čistě korespondenčně a volební experti tvrdí, že jsou podvody výjimečně vzácné a nijak neovlivňují výsledky.

Již v prezidentských volbách před čtyřmi roky zaslala svůj hlas poštou asi čtvrtina voličů, letos by to podle volebních expertů mohla být až polovina, protože se řada lidí obává osobní návštěvy volební místnosti v době pandemie covidu-19, která zasáhla některá místa USA zvlášť silně. Sám Trump, který má trvalé bydliště na Floridě, volil v několika posledních volbách poštou a chystá se tak učinit i letos.

Co by však podle některých pozorovatelů mohlo způsobit komplikace, je technická stránka korespondenčního hlasování. Primární volby v několika státech doprovázely na některých místech problémy, když volební komise nezapočítala až desítky tisíc hlasů, které dorazily ke sčítání příliš pozdě, což vedlo k táhlým soudním sporům.

Trump přitom minulý týden prohlásil, že právě kvůli nedůvěře v korespondenční hlasování nechce schválit mimořádnou finanční injekci pro americkou poštu (USPS), která je součástí chystaného krizového ekonomického balíčku. Tím se federální poštovní služba dostala do středu politických jednání v USA, opoziční demokraté totiž tvrdí, že se Trump snaží poškodit poštu kvůli sledování svých vlastních politických cílů.

Kritiku sklidil také prezidentem nedávno jmenovaný generální poštmistr Louis DeJoy, který ve snaze snížit výdaje roky prodělávající federální agentury přijal úsporné reformy, jež podle řady pozorovatelů vedly k citelnému zpoždění při doručovaní zásilek na mnoha místech USA. Samotná pošta přitom nedávno varovala většinu států, že v nich možná nebude schopna doručit poštou některé zaslané volební lístky dostatečně včas na to, aby vůbec mohly být sečteny.

Demokraté se kvůli tomu rozhodli přerušit parlamentní prázdniny a prosadit v jimi ovládané Sněmovně reprezentantů zákon, který by některé DeJoyovy kroky zvrátil. Řada států s demokratickými guvernéry také chystá na Trumpa a DeJoye žaloby.

Generální poštmistr dnes v reakci na vlnu nevole oznámil, že pozastaví účinnost všech dosud prosazených změn až do listopadových voleb, aby "se vyhnul byť jen zdání toho, že mají dopad na volební poštu". V činnosti tak zůstanou dříve vyřazené třídící stroje na dopisy, na místo se vrátí některé odstraněné poštovní schránky, USPS bude pošťákům proplácet přesčasy "jak bude potřeba" a služba vyčlení veškeré prostředky, jež budou nutné k "uspokojení nepředvídané poptávky", uvedl DeJoy.

Šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer však zareagoval požadavkem, aby šéf pošty svoje reformy odvolat natrvalo, a aby pošta veškeré volební materiály zasílala prioritně. Také nejvýše postavená demokratka v Kongresu Nancy Pelosiová DeJoyovo oznámení nazvala nedostatečným prvním krokem a uvedla, že Sněmovna nadále plánuje v sobotu projednávat návrh zákona, který USPS nařizuje zachování služeb na stejné úrovni, jaká panovala na začátku roku.

Související

Více souvisejících

Donald Trump Volby USA Joe Biden USA (Spojené státy americké) Nancy Pelosiová (politička USA) Prezident USA Chuck Schumer

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy