Američané mají letos volit prezidenta. Umožňuje ústava odklad voleb?

Volby ve Spojených státech letos připadají na datum 3. listopadu. Američané tak nebudou pouze rozhodovat o nové hlavě státu, k obměně dojde i v řadách Kongresu nebo vlád některých států. 

Boj o Bílý dům se pravděpodobně odehraje mezi úřadujícím prezidentem Donaldem Trumpem a demokratickým kandidátem a bývalým viceprezidentem za Obamovy vlády, Joe Bidenem.

S rychlostí, kterou se koronavirus ve Státech začal šířit, se mezi lidmi začaly objevovat obavy z nákazy spojené s dlouhými frontami před volebními místy. Zatímco ve většině případů došlo u primárek k posunutí termínu, v případě listopadových voleb to ale Ústava zakazuje.

Dle federálního zákona nemá ani sám prezident dostatečnou pravomoc na to, aby řádné datum voleb posunul nebo je úplně zrušil. Tento zákon je datován zpět do roku 1845 a jasně stanovuje, že prezidentské volby se uskuteční každé čtyři roky v měsíci listopadu, a to v úterý, které následuje po prvním pondělku tohoto měsíce. 

O změně této tradice může rozhodnout jedině Kongres. Jeho usnesení by navíc podléhalo podpisu prezidenta. Kongres by byl limitován i dobou, o kterou by bylo možno volby odložit. Ústava totiž říká, že nové období započíná prezident i Kongres 3. a 20. ledna, a to bezpodmínečně.

Jelikož odborníci varují před druhou vlnou epidemie, která by Spojené státy měla zasáhnout právě na podzim, ve hře jsou nyní dva scénáře. Jednou z možností je zavedení plošné korespondenční a absenční volby. Jako druhou alternativu vidí vláda v rozšíření volebních míst. 

Tyto dva volební scénáře rezonují i mezi politickými stranami. Zatímco Demokraté tvrdí, že Republikáni svým přístupem nutí Američany vybrat si mezi tím, nechat se nakazit nebo nejít volit, Republikáni se plošné korespondenční volby obávají.

Sám prezident Trump prohlásil, že korespondenční volbou není možné zajistit její transparentnost. Dle Trumpa by navíc volba poštou zvýhodnila Demokratickou stranu. V rozhovoru pro ABC News se k této možnosti postavil kriticky i demokratický kandidát Joe Biden: ,,Je zřejmé, že se s největší pravděpodobností uchýlíme ke korespondenční volbě, což není úplně ta nejlepší alternativa. Jak jejím prostřednictvím umožníme opravdu všem, aby mohli volit?“

Korespondenční volby by přitom nebyly novinkou úplně pro všechny občany. Ve státech jako Colorado, Havaj, Oregon a Utah voliči své hlasy odevzdávají výhradně poštou, a to bez ohledu na koronavirus.

Na druhou stranu by v případě nařízení plošné korespondenční volby 17 států muselo zavést určité strukturální změny týkající se volebních pravidel stanovených jejich legislativou. 

Plošnou korespondenční volbu si minulý měsíc měli možnost vyzkoušet i lidé v Ohiu. V rámci primárek se zde tak odehrály úplně poprvé. Na rozdíl od států jako Florida nebo Arizona, kde primárky proběhly stejnou cestou a volební účast zde byla i přes to nadprůměrná, v Ohiu odevzdalo hlasy pouze 1.5 milionů voličů, což je zhruba o polovinu méně než v roce 2016.

Ani navýšení počtu volebních míst by se však neobešlo bez komplikací. Mnozí politici zastávají názor, že by se tak dalo vyhovět nárokům zákazu shlukování na veřejnosti a zároveň by se tak nemuselo upouštět od prezenčních voleb. 

Vládní úředníci jednotlivých států tuto možnost však vidí spíše skepticky. Dle deníku World Economic Forum by totiž státy musely najmout více pracovníků a dobrovolníků, které by musely seznámit s dodržováním hygienických pravidel a zásobit je dostatkem zdravotnického a ochranného materiálu.

Co se týče samotných voličů, podle průzkumu TargetSmart ještě na začátku dubna 4 z 10 dotázaných registrovaných voličů byli pro odložení termínu voleb dokud se situace kolem koronaviru neuklidní. 46 % voličů se obává rizika nákazy v případě prezenčních voleb, 78 % voličů souhlasí s alternativním řešením. Průzkum navíc ukazuje, že pro možnost volit distančně se většinově vyslovili jak demokratičtí, tak republikánští voliči.