Merkelové roste podpora, Trump paběrkuje. Politolog vysvětlil důvod

NÁZOR - Guvernér amerického státu Georgia Brian Kemp zřejmě nedostal zprávu, a tak předpokládal, že za pondělní oznámení, že dojde ke znovuotevření georgijské ekonomiky, jej americký prezident Donald Trump zahrne chválou, konstatuje politolog Fareed Zakaria. V komentáři pro server Washington Post rozebral podivnou strategii, která má Trumpa opětovně vynést do Bílého domu.

Těžká výzva pro populisty

Trump jen pár dní před Kempovým oznámením tvrdil, že Spojené státy "začínají opět žít" a naznačoval, že několik států může otevřít své ekonomiky uzavřené kvůli pandemii nemoci covid-19, poukazuje Zakaria. Dodává, že ve středu prezident na Twitteru vzkázal, že země se bezpečně vrací do normálu a otevírá se obchodu.

Jen pár hodin po tomto tweetu ale Trump na tiskové konferenci uvedl, že s Kempovým rozhodnutím "silně" nesouhlasí, konstatuje politolog. Tento obrat je podle ně součástí prezidentovy strategie pro znovuzvolení, v rámci které chce působit jako představitel vlády, ale zároveň jako opozice vůči této vládě.

"Populismus byl vždy ze základu protestní hnutí lidí z venku brojících proti zkorumpované elitě, která vede zemi," pokračuje Zakaria. Dodává, že pravicový populismus pak rozděluje mezi "skutečnými lidmi" a "ostatními", které zpravidla představují cizinci, přistěhovalci, černoši, židé a další menšiny.

Tato strategie funguje, pokud není politik součástí vlády, ale jakmile se stane její součástí, stojí před ním výzva, upozorňuje politolog. Připomíná, že politici, kteří zvítězí ve volbách, se obvykle snaží sjednotit zemi, ale populismus stojí na rozdělování a nespokojenosti.

Navíc, v době skutečné nouze lidé uvažují střízlivě a populistické strany po celém světě, které zuřivě útočily na establishment, nyní jen obtížně prosazují svůj hlas, nastiňuje komentátor. Podotýká, že během současné pandemie se ukazuje, že lidé chtějí, aby vlády jednaly aktivně, pokud možno na základě rad expertů.

Trump se tak rozhodl hrát souběžně roli muže z venku i vládního politika, domnívá se politolog. Poukazuje, že šéf Bílého domu jeden den oznamuje obezřetný postup vycházející z doporučení zdravotníků, tedy otevírání ekonomiky v krocích, zatímco o den později je na stejné straně s demonstranty, kteří vyšli do ulic proti guvernérům držících se těchto směrnic.

"Je to složitý tanec. Politikům, jako Kemp, kteří se drží jen obtížně, lze odpustit, že neznají kroky," ironizuje Zakaria. Konstatuje, že na tiskových konferencích vystupují hned dva Trumpové - nejprve prezident Trump, který oznamuje oficiální stanoviska dne a předčítá monotónně z poznámek, na které se předtím zjevně ani nepodíval, ale pak se náhle objeví Donald Trump, populistická ikona, která tyto poznámky komentuje po svém.

Jako příklad uvádí politolog situaci, kdy Trump poté, co doporučil nošení roušek, prohlásil: "Je to dobrovolné. Nemyslím, že se toho budu držet." Tento model - doktor Jekyll a pan Hyde - je podle komentátora na prezidentových tiskových konferencích běžný a poté, co se na pódiu objeví zdravotníci a sdělí podstatné informace, Trump zasáhne a řekne něco, co je zcela v rozporu s jejich poselstvím.

Populistický dupák

Trump se zřejmě obává, že tento tanec nemusí stačit k tomu, aby mu zajistil znovuzvolení, především s ohledem na rostoucí nezaměstnanost, soudí Zakaria. Deklaruje, že prezident zajisté postřehl, že jeho podpora zůstává zhruba na úrovni jako před pandemií, což je znepokojivé, protože v době krizí ve Spojených státech zpravidla popularita šéfa Bílého domu prudce roste - po 11. září 2001 podporovalo George W. Bushe na 90 % Američanů, a to dlouhé měsíce.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Podle politologa se Trump snaží nedostatek podpory nahradit zesílením útoků na své obvyklé obětní beránky, tedy média, guvernéry z Demokratické strany, liberální města, mezinárodní organizace a především Čínu.

Prezident a jeho stoupenci v Kongresu a televizi Fox News tak rozpoutali zuřivou kampaň proti Pekingu, upozorňuje Zakaria. Vysvětluje, že přitom se drží známého modelu, kdy republikánští politici či novináři z Fox News vznesou závažné obvinění, kterého se Trump chytí a položí otázku, zda by se nemělo prověřit.

Šéf Bílého domu se také vrátil ke svému oblíbenému cíli, přistěhovalcům, a vyhlásil zákaz přistěhovalectví do země na 60 dnů, který je pochybný, protože Spojené státy již víceméně přistěhovalectví zastavily, uvádí komentátor. Vysvětluje, že nejde o samotné opatření, ale o jeho symboliku, která Trupovým voličům připomíná, že se na něj mohou spolehnout.  

Existovala ale i alternativa a Trump mohl současné krize využít k tomu, aby zemi sjednotil proti společnému nepříteli, mohl být klidným citlivým lídrem, souhlasit se zdravotníky a posilovat jednotu, nikoliv rozdělovat, naznačuje Zakaria. Tento přístup podle něj zvolila německá kancléřka Angela Merkelová, jejíž podpora nyní dosahuje 79 %, stejně jako francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož obliba stoupla v polarizované zemi o desetinu.

"Ukazuje se však, že Donald Trump zná pouze jeden tanec, 'populistického dupáka', a zjevně nemá zájem naučit jakýkoliv jiný," deklaruje politolog.

Související

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.
Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump populismus Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy