Mexická vláda výrazně revidovala počet pohřešovaných lidí v této jihoamerické zemi, a to z asi 40.000 na téměř 62.000. Ani toto číslo nemusí být konečné, protože třetina států mexické federace ještě údaje nedodala. Informovala o tom tento týden místní média.
Celkový počet pohřešovaných 61.637 se týká posledního půlstoletí, ale 97 procent údajů je od roku 2006, kdy tehdejší pravicový prezident Felipe Calderón vyhlásil válku drogovým gangům a nasadil do boje s nimi armádu. Tento boj byl zatím neúspěšný a v zemi roste kriminalita i počet vražd.
Loňský rok byl co do počtu vražd rekordní, když bylo ve 130milionové zemi zavražděno téměř 34.600 lidí, tedy v průměru 94 denně (předloni jich bylo v průměru 90 denně). Poslední čtyři roky byly nejhorší i co do počtu pohřešovaných, když během nich zmizelo na 22.000 osob.
Tři čtvrtiny z celkového počtu pohřešovaných osob jsou muži, většina z nich ve věku 15 až 39 let. Mezi ženami tvoří více než třetinu dívky od 10 do 19 let.
Mexická vláda také zaktualizovala mapu odhalených tajných masových hrobů, v nichž jsou pohřbeny oběti drogových gangů. Jen od nástupu vlády prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora v prosinci 2018 bylo nalezeno na 870 hrobů s ostatky asi 1120 osob. Od roku 2006 se našlo celkem 3630 tajných hrobů.
Kromě samotného násilí je problémem v Mexiku i pomalá identifikace nalezených obětí. Pomoci má založení Národního forenzního institutu nynější vládou, dosud totiž měl každý ze třicítky států mexické federace vlastní databanky vzorků DNA neidentifikovaných těl. Takže lidé, kteří hledají své blízké, musí objíždět celou zemi.
Důsledkem vysoké kriminality v Mexiku jsou i přeplněné márnice. Předloni v září šokoval zemi skandál, když byl ve státě Jalisco u města Guadalajara nalezen odstavený kamion se 157 mrtvolami. Posléze vyšlo najevo, že kamion jezdil v oblasti několik týdnů, než ho řidič odstavil za městem. Když si místní začali stěžovat na zápach, přiznaly úřady, že forenzní ústav státu Jalisco neměl pro mrtvoly dostatek místa, a tak dočasně najal soukromou firmu s pojízdnými mrazícími boxy.
Související

USA rozjíždí další diplomatický spor. Trump vyhrožuje Mexiku kvůli vodě

Trump uvalil cla na Kanadu, Mexiko a Čínu. Odstřihneme vás od elektřiny, reaguje Ontario
Mexiko , kriminalita , gangy
Aktuálně se děje
před 42 minutami

Čeští hokejisté odletěli do dějiště šampionátu. Ještě v Praze poprvé s týmem trénoval Pastrňák
před 1 hodinou

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí
před 1 hodinou

Pavel zve šéfy sněmovních stran na Hrad. Chce s nimi jednat o bezpečnosti
před 2 hodinami

"Je to hanba." Trump odpověděl na indický útok proti Pákistánu
před 3 hodinami

Podrobná předpověď počasí na prodloužený víkend: V Česku může mrznout
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky
včera

Izrael plánuje Pásmo Gazy vymazat z mapy. Civilisty chce vystěhovat za hranice
včera

Nejhlasitějším výkřikem je ticho. Děti v Pásmu Gazy ani nemají sílu plakat, hlady trpí i těhotné
včera

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér
včera

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?
včera

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou
Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem
včera

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán
včera

Kanadský premiér Mark Carney míří do Bílého domu. Na pozadí ochladlých vztahů se sejde s Trumpem
včera

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová
včera

Mimořádná zpráva Souček končí v čele České televize, rada ho odvolala
včera

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii
včera

Před šesti měsíci se jeho vláda zhroutila, po dnešku zůstává Scholz německým kancléřem
včera

Mimořádná zpráva Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby
včera
Litva se chystá na válku s Ruskem. Zaminuje hranice, aby zpomalila invazi
Litva v příštích deseti letech investuje 1,1 miliardy eur (přibližně 1,2 miliardy dolarů) do posílení obrany své východní hranice s Ruskem a Běloruskem. Oznámilo to litevské ministerstvo obrany v pondělí 5. května, přičemž hlavním cílem je zabránit případné invazi nebo ji alespoň výrazně zpomalit.
Zdroj: Libor Novák