Mýcení amazonského deštného pralesa v listopadu v Brazílii výrazně zpomalilo

Mýcení amazonského deštného pralesa v listopadu v Brazílii výrazně zpomalilo. Ukazují to údaje brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE), na které dnes upozornila agentura EFE. V listopadu amazonský prales přišel o 250 kilometrů čtverečních plochy, což byl nejnižší údaj za posledních šest let. Podle ekologů se však jedná jen o dočasný výkyv, za kterým nestojí zpřísnění vládní politiky.

Letošní údaj je o zhruba pětinu nižší než v listopadu loňského roku. Jedná se také o nejnižší listopadové číslo od roku 2015, kdy INPE začalo tento druh statistiky sledovat. Pokles je výrazný ve srovnání s říjnem, kdy prales přišel o 877 kilometrů čtverečních plochy.

Od začátku roku amazonský prales v Brazílii přišel o zhruba 8150 kilometrů čtverečních, což je rozloha odpovídající zhruba Ústeckému a Libereckému kraji dohromady. INPE měsíční údaje sbírá na základě satelitního pozorování.

Podle mluvčího brazilské odnože organizace Greenpeace Rómula Batisty však není mnoho důvodů k oslavám. Podle něj je pokles jen dočasným výkyvem, za kterým nestojí přísnější přístup úřadů. Stávající brazilská vláda prezidenta Jaira Bolsonara podle něj dopustila rozmach nelegální těžby kovů, zabírání půdy v domorodých rezervacích a chovu dobytka, jež přispívají k ničení pralesa.

Na klimatické konferenci COP 26 v Glasgow brazilská vláda oznámila závazek, že skoncuje do roku 2028 s nelegálním odlesňováním v Amazonii. Řada odborníků je ale k tomuto cíli skeptická. Podle nich by si to od vlády vyžádalo razantnější přístup, než který dosud ukazovala. Ekologové také připomínají, že pro větší hospodářské využití Amazonie se opakovaně vyslovoval prezident Bolsonaro, který do úřadu nastoupil v roce 2019.

Podle listopadové zprávy INPE amazonský prales v Brazílii mezi srpnem 2020 a červencem letošního roku přišel o 13.235 kilometrů čtverečních své rozlohy. V předchozím desetiletí údaj nikdy nepřekročil 10.000 kilometrů čtverečních a v letech 2009 až 2018 roční průměr činil zhruba 6500 kilometrů čtverečních vymýceného pralesa.

Související

Amazonský prales, ilustrační fotografie

Počasí zabíjí víc, než si myslíme. Kácení tropických pralesů připravilo o život půl milionu lidí

Mýcení lesů v tropických oblastech, jako jsou Amazonie, Kongo a jihovýchodní Asie, vedlo za posledních dvacet let k úmrtí více než půl milionu lidí. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Climate Change je příčinou zejména lokální zvyšování teploty, které je přímým důsledkem odlesňování. Odlesňování totiž snižuje stín, omezuje srážky a zvyšuje riziko lesních požárů.

Více souvisejících

Amazonský prales Brazílie

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy