Napětí v Iowě: Vyhraje Buttigieg, nebo Sanders? Je to o fous

Vyrovnaný zápas o demokratickou prezidentskou nominaci svádějí v Iowě bývalý starosta South Bendu v Indianě Pete Buttigieg se senátorem Berniem Sandersem. Buttigieg si po sečtení výsledků z 97 procent okrsků udržuje těsné vedení, uvedla televize CNN. S výrazným odstupem jsou na třetím místě senátorka Elizabeth Warrenová a na čtvrtém bývalý viceprezident Joe Biden.

Demokraté v Iowě vybírali svého prezidentského kandidáta už v pondělí, kvůli technickým problémům ale dosud nejsou známé konečné výsledky.

V Iowě se rozhodovalo o 41 delegátech z celkových 3979, kteří na letním nominačním sjezdu demokratů budou volit prezidentského kandidáta strany. Podle aktuálních výsledků drží podíl 26,2 procenta iowských delegátů Buttigieg, Sanders pak o jednu desetinu procentního bodu méně. Warrenová má 18,2 procenta delegátů a Biden 15,8 procenta.

Great to be back in the Granite State.Thank you to everyone in Manchester, Portsmouth, Laconia, and Concord who brought the energy that’s going to turn out the vote next Tuesday. pic.twitter.com/pfWzGFE9LI

— Pete Buttigieg (@PeteButtigieg) February 5, 2020

I když v procentním podílu delegátů vede Buttigieg, Sanders na pondělních shromážděních demokratů dostal od straníků větší podporu. Při konečné volbě se za něj podle prozatímních výsledků postavilo 44.753 straníků a za Buttigiege 42.235 straníků. Rozhodující nicméně není součet odevzdaných hlasů, ale právě počet získaných delegátů.

Stejné pravidlo platí i v prezidentských volbách, kdy v konečném důsledku Američané nevybírají konkrétního kandidáta, ale volitele, kteří o něm budou hlasovat. V prezidentských volbách v roce 2016 sice demokratku Hillary Clintonovou volilo o tři miliony lidí více než republikána Donalda Trumpa, ale prezidentem se stal Trump, který získal více volitelů.

Nominační systém v Iowě je komplikovaný, a to i na americké poměry, jak poznamenávají tamní média. V každém volebním shromáždění se voliči nejprve rozdělili do skupin podle toho, jakému kandidátovi dávali přednost. Pokud se v dané skupině sešlo méně než 15 procent lidí, kteří na shromáždění přišli, museli si její členové vybrat jiného kandidáta a přidat se k jiné skupině, nebo mohli založit skupinu novou. Minimální procentní podpora uchazečům o nominaci se pak dále rozdělila podle toho, kolik delegátů daný okrsek pomáhal vybrat.

Výsledky z Iowy jsou proto složeny ze tří přehledů, píše list The New York Times. První sada ukazuje podporu, jakou uchazeči o nominaci měli při prvním kole výběru, druhá při konečném výběru a třetí část je pak procentní podíl delegátů stranického sjezdu demokratů, na kterém budou vybráni delegáti za Iowu pro celoamerický sjezd demokratů.

Letošní způsob ohlášení výsledků je odlišný od toho v roce 2016, kdy zde zvítězila Clintonová, za kterou Sanders jen těsně zaostal. Tehdy iowští demokraté oznámili jen procentní podíl delegátů získaný jednotlivými uchazeči. AP poznamenala, že ke změnám přistoupili iowští demokraté na výzvu Sanderse, který žádal větší transparentnost výběrového systému. Pro stejnou úpravu se rozhodla i Nevada, kde budou stranická shromáždění demokratů 22. února.

Zajímavostí nového systému je možnost, že každá z výše zmíněných tří sad výsledků bude mít jiného vítěze. Nyní jsou to dva - Buttigieg a Sanders. Zatímco Saders má podle současného přehledu největší podporu v prvním i v závěrečném kole výběru, Buttigieg má větší procentní podíl delegátů, což je rozhodující. Jednotlivé výsledkové přehledy ukážou ale to, jakou podporu uchazeči o prezidentskou nominaci mají.

AP podle výsledků z jednotlivých okrsků sestavila přehled o tom, jak si kandidáti vedli v jednotlivých iowských okresech. Buttigieg ovládl 60 okresů z celkových 99, Sanders vede v 20 okresech, Biden získal deset okresů a senátorky Warrenová a Amy Klobucharová dva, respektive sedm. Ve 28 okresech dosud nejsou data konečná, neboť chybí konečné výsledky ze všech tamních okrsků.

Související

Více souvisejících

Pete Buttigieg ,  Bernie Sanders (kandidát na post prezidenta USA) ,  Volby USA ,  Elizabeth Warren ,  Joe Biden ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 57 minutami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 6 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 7 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy