NÁZOR: O slovo se hlásí další mutace covidu. Vědec naznačil, jak to bude s očkováním

Varianta Mí vykazuje mutace, které naznačují, že by se mohla částečně vyhýbat ochraně poskytované vakcínami proti covidu-19, vysvětluje odborník. Za uklidňující považuje to, že zmíněná varianta byla izolována již počátkem roku, ale zjevně nevytlačuje variantu delta, která nyní ve většině světa dominuje.

"Pokud by mí byla skutečně špatnou variantou, dalo by se očekávat, že již budeme vidět takové náznaky. A ty nevidíme," uklidňuje Griffin. Podotýká, že jedním z působivých prvků naší reakce na pandemii je časté sekvencování genomu, které u žádného jiného viru dosud v takové míře neproběhlo a které umožňuje mapovat jeho vývoj, přizpůsobování se a mutace v reálném čase.

Varianty hodné zájmu  

Některé mutace virus oslabují, jiné mu naopak prospívají a umožňují jeho lepší šíření, vyhýbání se ochraně získané očkováním či uniknutí detekci pomocí současných testů, vysvětluje mikrobiolog. Doplňuje, že pokud nějaká změna viru naznačuje potenciální zvýšení jeho škodlivosti, pak je označena za "variantu hodnou zájmu".

Mí zahrnuje mutace, které některé z těchto vlastností vykazují, ale zatím není dost dat, konstatuje autor komentáře. Dodává, že další aktuální "varianty hodné zájmu" představují éta, jóta, kappa a lambda.

Pokud se objeví věrohodné důkazy, že mí je závažnější varianta a začíná vytlačovat jiné, bude přesunuta do kategorie "znepokojivá varianta ", mezi které nyní spadá alfa, beta, gama a delta, uvádí vědec.

Schopnost uniknout vakcínám

Většina vakcín proti covidu-19 cílí na tzv. spike protein, který virus využívá k průniku do našich buněk, vysvětluje expert. Poukazuje, že vakcíny vystavují tělo jen části viru, zpravidla právě spike proteinu, aby se imunitní systém naučil s virem bojovat, pakliže na něj narazí.

"Pokud má varianta výrazné změny na spike proteinu, může to snížit účinnost našich vakcín," píše Griffin. Upozorňuje, že podle předběžných závěrů WHO se mí dokáže částečně protilátkám vyvolaným vakcinací vyhnout.  

Data však pocházejí z laboratorních studií, tudíž není jisté, jak se bude mí chovat ve skutečné populaci, vyzdvihuje odborník. Deklaruje, že teprve další výzkum, který již probíhá, dá v tomto směru jistotu.

Za dobrou zprávu nicméně vědec považuje to, že vakcíny aktuálně dobře chrání proti symptomatické nákaze a závažném průběhu onemocnění u všech dosud známých variant viru SARS-CoV-2.

Vakcíny nemusí chránit navždy

Existuje velká šance, že jednou vznikne varianta, která bude ochraně vyvolané vakcinací proti původnímu kmenu viru do velké míry unikat, přiznává autor komentáře. Dodává, že taková varianta by se nazývala "úniková", ale je těžké předvídat, zda a kdy se objeví, byť masivní komunitní přenos viru takovou pravděpodobnost zvyšuje.

Přední výrobci vakcín jsou na takový vývoj ale dobře připraveni a někteří již vyvíjejí vakcíny přímo na variantu delta, uklidňuje Griffin. Soudí, že pokud by byla objevena "úniková varianta", část výrobců by dokázala změnit své stávající preparáty, aby byly na novou variantu účinné, a to během šesti až osmi týdnů.

Regulační úřady po celém světě by zřejmě urychlily schvalovací proces, a přestože ten by vyžadoval jisté studie, lze je provést rychle, jelikož nový preparát by měl v zásadě stejné vlastnosti jako ty současné, domnívá se mikrobiolog. Nevylučuje přitom, že přijde nakažlivější varianta, než je delta, která je podle vědců nejméně o polovinu infekčnější než alfa, která byla zase o polovinu nakažlivější než původní SARS-CoV-2.

"Evoluční teorie predikuje, že virus se může postupem času stát nakažlivějším, ale méně závažným, jelikož virus se chce šířit v co největší míře a nechce zabít svého hostitele, než to stihne," pokračuje Griffin. Varuje, že to však v případě aktuálního koronaviru nemusí být nezbytně pravda a realisticky musíme přiznat, že se virus nachází teprve na počátku svého vývoje.

Nejlepší způsob boje proti novým variantám je podle experta naočkování co největšího počtu lidí, aby existovalo málo vhodných hostitelů umožňujících reprodukci a mutace viru. Panuje však i riziko, že po proočkování většin světové populace vytvoří vakcíny na virus "selektivní tlak", aby se vyvíjel právě směrem k úniku před vakcinační imunitou, připouští vědec. Vyzdvihuje, že přínos naočkování velkého počtu jedinců nad zmíněným rizikem přesto převažuje.

Odborník se nedomnívá, že nastal čas obávat se varianty mí, dokud nebude prohlášena za "znepokojivou variantu". I tak máme úžasné nástroje k boji s virem, především mnoho účinných vakcín, z nichž většinu lze rychle adaptovat na nové varianty, konstatuje Griffin. Za pravděpodobné proto považuje, že v budoucnu bude nutné pravidelné přeočkování proti novým koronavirovým variantám.