Otazník nad volbami v USA: Co se stane, když někdo z kandidátů odmítne uznat výsledek?

Trumpův demokratický rival Joe Biden prezidenta obvinil, že se snaží volby ukrást. A dokonce řekl, že kdyby Trump odmítl uznat případnou prohru, mohla by ho z Bílého domu vyvést armáda.

Postup po sporných volbách stanoví federální zákony a ústava, ale právní experti se podle listu Financial Times (FT) domnívají, že řešení případných sporných voleb bude především vyžadovat ochotu dosáhnout kompromisu. Případný těsný výsledek může být živnou půdou pro ostrý střet. Na pozadí násilných protestů, s nimiž se řada amerických měst v uplynulých měsících potýkala, by se tak mohla rozpoutat ústavní krize.

Podle Edwarda Foleyho, který se na Ohijské státní univerzitě věnuje americkému volebnímu systému, obě strany tyto volby definují jako existenciální test pro Spojené státy, což ztěžuje přiznání porážky. Hodně záleží na charakteru a na kalkulacích Trumpa a Bidena, avšak ani jeden z nich by nemohl zpochybnit výsledky voleb bez podpory státních a federálních stranických mechanismů, myslí si Foley.

Spor o sčítání volebních hlasů má poměrně nedávný precedens. V roce 2000 skončil u nejvyššího soudu spor o sčítání hlasů na Floridě mezi republikánem Georgem Bushem mladším a demokratem Alem Gorem. Soud nakonec přepočítávání hlasů zastavil, Gore rozhodnutí přijal a neeskaloval dál při, kterou by musel rozhodovat Kongres.

Jakýkoli spor o sčítání hlasů po volebním dni 3. listopadu by pravděpodobně měl tři fáze. Po volbách budou mít jednotlivé americké státy přes měsíc na sečtení hlasů. To zahrnuje korespondenční hlasy i přepočítávání výsledků, pokud to bude nutné. Nejzazší datum pro vyřešení případných sporů kolem sčítání ve všech státech je 8. prosince, tedy šest dní před hlasováním volitelů.

Volitelé v jednotlivých státech pak hlasují 14. prosince. Právě toto datum bude klíčové pro soudy, které by mohly rozhodovat při případných sporech ohledně sčítání. Hlasy volitelů sečte nově zvolený Kongres, který se sejde 6. ledna. Kandidát, který získá nejméně 270 z 538 hlasů ve sboru volitelů, se stane vítězem.

Pokud by o vítězi stále z nějakého důvodu nepanovala shoda, Spojené státy by vstoupily do třetí, hluboce destabilizující fáze. Připomínala by sporné volby z roku 1876, kdy několik států poslalo Kongresu konkurující si hlasy volitelů. Nakonec se krizi podařilo vyřešit až dva dny před inaugurací. Ve snaze zabránit podobnému chaosu byl v roce 1887 schválen zákon o sčítání hlasů volitelů (Electoral Count Act). Dnešní politické strany by jej ale podle FT mohly interpretovat jinak.

Pokud by tedy stále nebyl určen vítěz voleb, přináší podle agentury AP řešení ústava. Podle jejího 12. dodatku by za této situace prezidenta zvolila Sněmovna reprezentantů a viceprezidenta Senát. Učinit by tak měl nově zvolený Kongres (3. listopadu se vedle prezidenta volí i celá Sněmovna reprezentantů a jedna třetina Senátu), který zasedne v lednu. Tímto způsobem byl prezident zvolen v historii pouze jednou, a to John Quincy Adams v roce 1825.

V případě, že by musel hlasovat Kongres, rozhodovali by poslanci sněmovny mezi třemi kandidáty s nejvíce hlasy ve sboru volitelů. Delegace za každý z 50 amerických států by v tomto případě měla jeden hlas, přičemž ke zvolení kandidáta by jich bylo zapotřebí 26. V Senátu by se mezitím rozhodovalo mezi dvěma viceprezidentskými kandidáty s nejvíce hlasy ve sboru volitelů. Každý senátor by měl jeden hlas a ke zvolení kandidáta by opět byla zapotřebí nadpoloviční většina 51 hlasů.

Pokud by Sněmovna reprezentantů prezidenta nezvolila ani do inaugurace 20. ledna, přichází na řadu 20. dodatek ústavy, píše AP. Podle tohoto dodatku by designovaný viceprezident zastával úřad prezidenta do zvolení nového šéfa Bílého domu. Pokud však není do inaugurace zvolen ani viceprezident, tak se postup bude řídit podle zákona o prezidentském nástupnictví.

Prozatímní úřadující prezidentkou by se stala šéfka Sněmovny reprezentantů, demokratka Nancy Pelosiová, pokud si ovšem v novém Kongresu udrží své postavení. Další v pořadí jsou předseda Senátu či člen vlády. Republikáni i demokraté by nicméně mohli trvat na tom, že právě jejich prezidentský kandidát je jasným vítězem voleb, což by dočasné jmenování Pelosiové zablokovalo.

Stanovení výsledku v takovémto bezprecedentním scénáři by pak záviselo na politickém a společenském tlaku a nakonec na kompromisu mezi oběma politickými stranami, zdůrazňují Financial Times.