Co přijde po pandemii? Diplomat s politologem mluví o velké změně

Světový řád je vzácný

Wright a Blackwill takovou možnost nevylučují, ale soudí, že nejprve je nutné si uvědomit, že dosavadní světový řád je u konce a jen tak se neobnoví. "Světový řád je vzácností. Objevuje se pouze tehdy, když panuje vzájemné pochopení mezi velmocemi ohledně toho, na čem se zakládá legitimní jednání a jak vynucovat pravidla, pokud jsou porušována," dodávají autoři komentáře.

Uvedené momenty nastaly v roce 1648, kdy se evropské mocnosti dohodly, že budou vzájemně respektovat svou suverenitu, a následně po napoleonských válkách, kdy se mocnosti domluvily, že budou čelit revolucím a společně konzultovat mezinárodní krize, nastiňují ex-diplomat a politolog. Dodávají, že naposledy se náznak světového řádu objevil v 90. letech a první dekádě aktuálního století, kdy se američtí spojenci v Evropě a Asii, budoucí američtí rivalové Rusko a Čína, stejně jako nezúčastněné mocnosti Brazílie a Indie v zásadě poddali mezinárodnímu řádu v čele se Spojenými státy.

Uvedení aktéři tehdy respektovali nové prvky jako humanitární intervence a nesnažili se mařit americké plány za pomoci síly, a to ani v případě svého nesouhlasu, jako například při invazi do Iráku v roce 2003 nebo při rozšiřování NATO, vysvětlují Blackwill a Wright. Konstatují, že mnozí Američané si tehdy mysleli, že všechny velmoci se nakonec stanou odpovědnými činiteli společného liberálního řádu.

"Naneštěstí to byla iluze," pokračují vysloužilý diplomat s politologem. Poukazují, že klíčovou hnací silou tohoto řádu totiž nebyla spokojenost zbytku světa s vůdčí rolí Spojených států, ale nezpochybnitelný fakt, že Washington měl více síly než jeho protivníci.

Toto období nyní skončilo a američtí rivalové jako Čína a Rusko se uchylují k většímu autoritářství, sílí, získávají více strategických možností a spolu s tím rostou jejich ambice, deklarují Blackwill a Wright. Připomínají, že Peking i Moskva si budují vlastní sféry vlivu, přičemž tento trend probíhá zhruba od roku 2016 a zrychluje.

Čínský režim je stále represivnější a více totalitní, k čemuž využívá nové technologie, upozorňují někdejší diplomat a politolog. Varují, že Peking vystupuje proti liberálním normám i na mezinárodní scéně a za pomoci geoekonomického nátlaku se snaží zlomit menší mocnosti.

Rusko se zase drze vměšuje do vnitřní politiky Spojených států i Evropské unie a stojí v čele snah zpochybnit principy Washingtonem vedeného světového řádu, kritizují autoři komentáře. Domnívají se, že tyto změny značí konec krátkého období existence takového řádu, který se zřejmě v následujících desetiletích jen tak nevrátí.

Příprava nejen na další pandemii     

"Existuje jen malá šance jakéhokoliv porozumění mezi Spojenými státy, Čínou, Ruskem, Evropskou unií a Japonskem ohledně toho, co zakládá legitimní jednání či jak vynucovat pravidla, pokud jsou porušována," pokračují Blackwill a Wright. To je podle nich podtrženo skutečností, že koronavirus je vedle studené války největší výzva pro Spojenými státy vedený řád od druhé světové války.

Před příštím americkým prezidentem tak leží úkol oživit americkou vůdčí roli svobodné společnosti a zlepšit řád, který Spojené státy nabízejí nejen svým občanům, deklarují vysloužilý diplomat s politologem. To podle nich neznamená pouze zlepšení situace ve Spojených státech, ale také efektivnější a chytřejší využívání diplomatických pák na mezinárodní scéně, překonání zastaralého bezpečnostního prismatu a navýšení ambicí ve vztahu k Evropě i prohloubení vztahů s asijskými demokraciemi.

Jde také o zastavení posunu mocenské rovnováhy ve prospěch Číny, tedy soupeření s Pekingem při vytýčení oblastí společné spolupráce a společných problémů, domnívají se Blackwill a Wright. Dodávají, že v rámci této strategie by měly Spojené státy omezit své angažmá na Blízkém východě a být tvrdší na své autoritářské spojence.

Za nejdůležitější ovšem autoři komentáře pokládají vytvoření mezinárodní koalice k ukončení koronavirové krize a formování doby po pandemii. Příští americká administrativa by tak měla podnítit společnou mezinárodní akci k výrobě vakcíny a léků, koordinovat obnovu jednotlivých ekonomik, aby posílily vzájemně výhodnou globální ekonomiku, pomoci rozvojovým zemím, které koronavirus oslabuje výrazně více, stejně jako reformovat světové instituce a světovou infrastrukturu, míní Blackwill s Wrightem. Dodávají, že tak budeme lépe připraveni na další pandemii i obecné mezinárodní výzvy.