Pandemie koronaviru se propletla s pandemií obezity, varuje lékařka

NÁZOR - Spolu s tím, jak v některých zemích pozvolna odeznívá pandemie covidu-19, je třeba rychle zaměřit pozornost na jinou nemoc, která každoročně usmrtí stovky tisíc lidí, konstatuje americká lékařka Leana Wenová. V komentáři pro server Washington Post vysvětluje, že tou nemocí je obezita.

Druhý největší zabiják

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí trpí 42 % obyvatel Spojených států obezitou, téměř desetina populace je těžce obézní, což je dvojnásobek oproti době před dvěma dekádami, upozorňuje Wenová. Podotýká, že obezita je rizikový faktor dalších chronických nemocí, například diabetu, vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních potíží a závažných forem rakoviny.

Obezita je také druhou nejčastější příčinou úmrtí, kterým šlo předejít, a to hned po kouření, varuje lékařka. Doplňuje, že ročně si vyžádá 300 tisíc životů.

"Lidé s obezitou mají také větší pravděpodobnost, že je postihne závažná nemoc a zemřou na covid-19," pokračuje autorka komentáře. Zmiňuje jednu ze studií, která zjistila, že nejméně 30 % pacientů s koronavirem končí v nemocnici v důsledku své obezity.

To může mimo jiné vysvětlovat, proč jsou jisté země zasaženy pandemií mimořádně silně, soudí lékařka. Odkazuje na zprávu Světové federace pro obezitu, která ukazuje, že v zemích, kde je má většina obyvatel nadváhu, existuje až desetkrát vyšší riziko úmrtí na covid-19.

S ohledem na jasné důkazy, že obezita představuje velký zdravotní problém, které zdůraznila i stávající pandemie, pokládá Wenová otázku, proč není větší pozornost věnována ekonomickým a politickým faktorům, které k obezitě přispívají.

"Odpověď je mnohostranná a alespoň částečně je to kvůli tomu, jak společnost - a velmi často i medicína - tento stav stigmatizuje," píše lékařka. Odkazuje na názor kardiologa Dariushe Mozoffariana z Tufts University, že obezita je nejzávažnější věc, o které se nemluví, a ačkoliv pandemie obezity se propletla s pandemií covidu-19, zaměřujeme se pouze na bezprostřední, nikoliv na chronickou hrozbu.

Pozornost věnovaná chronickým nemocem, jako je obezita, se snižuje, nesnižují se ale jejich dopady, vyzdvihuje Wenová. Zmiňuje zjištění profesora Williama Dietze z Univerzity George Washingtona, že až 42 % Američanů hlásí, že od počátku pandemie přibralo na hmotnosti, průměrně o 13 kilogramů, přičemž celá desetina hlásí nárůst hmotnosti o více než 23 kilogramů.

V době, kdy mnoho lidí zažívá velký stres, omezenou fyzickou aktivitu a finanční tíseň, která je zbavuje možnosti stravovat se zdravě, je to podle autorky komentáře pochopitelné. Upozorňuje však, že toto bude mít dopady na zdravotnictví, protože - jak poukazuje například internista Jason Block z Harvadské univerzity - jednou nabytou váhu je těžké shodit, tudíž by v nadcházejících letech nebyl nárůst míry obezity ničím překvapivým.

Nezdravé jídlo je propagováno všude 

"Další důvod, proč nemluvíme o obezitě, je strach, že by to mohlo vypadat jako zostuzování lidí," pokračuje lékařka. Poukazuje, že zmínění odborníci Block a Dietz označují obezitu za jeden z nejvíce stigmatizujících stavů, a proto se o ní snaží hovořit jako o nemoci, kterou ve skutečnosti je.

Předsudky vůči obézním jsou ale ve zdravotnictví natolik zažité, že obézní pacienti mnohdy raději k lékařům nechodí, protože mají obavy, že budou čelit despektu a diskriminaci, upozorňuje autorka komentáře. Zmiňuje názor profesora Dietze, že pokud je obezita vnímána jako důsledek chování, pak bude léčena pouze snahou o jeho změnu, nikoliv medikací či chirurgicky.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Důvodu, proč je obezita tak stigmatizovaná, spočívá v tom, že lidé berou váhu jako volbu. Je to mimořádně nefér, pokud máme společnost, která vytváří tak všudypřítomné příležitosti k nabírání váhy," cituje lékařka názor internisty Blocka. Sama souhlasí s těmi experty, kteří říkají, že v situaci, kdy 70 % americké veřejnosti trpí nadváhou či obezitou, těžko jde o individuální, ale naopak společenský problém, který si žádá velkou změnu na politické úrovni. 

Žijeme ve světě, kde se všude a v enormním množství propaguje nezdravé jídlo, zmiňuje Wenová postřeh Marion Nestleové, emeritní profesorky z Newyorské univerzity. Ta spolu s dětským endokrinologem Robertem Lustigem tlačí na konec vládní podpory průmyslově zpracovaných potravin a slazených limonád, které považují za hlavní zdroje obezity, nastiňuje autorka komentáře. Dodává, že podle kardiologa Mozaffariana bychom měli přehodnotit lékařský přístup a na jídlo pohlížet jako na lék, tudíž by lékaři měli možnost lidem zdravé potraviny předepsat.  

Dariush Mozaffarian věří, že lze výrazně změnit politiku a pomocné potravinové programy ve Spojených státech, aby poskytovaly zdravější stravu, poukazuje lékařka. Zároveň se ztotožňuje s jeho názorem, že neexistuje žádný univerzální lék, ale jen množství provázených řešení, které jsou nutné už jen kvůli tomu, že způsob stravování v USA ovlivňuje i systematický rasismus.

Řešení dlouhodobých strukturálních problémů tedy bude těžké a někteří odmítají, že nastal čas jednat, přiznává Wenová. Upozorňuje ale na Blockův názor, že právě kvůli obezitě můžeme dospět k tomu, že generace našich dětí bude mít nižší průměrnou délku dožití, než má naše generace. Mozaffarian dokonce volá po "celonárodní probuzení", které se bude zabývat obezitou a metabolismem, dodává autorka komentáře.

"Bude to těžké probuzení po těžkém roce, ale bylo by tragické, pokud bychom vyšli z koronavirové katastrofy a o roky života nás připravila jiná nemoc - taková, které lze předejít a kterou lze léčit," deklaruje lékařka. 

Související

Více souvisejících

obezita, nadváha, hubnutí Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) lékaři

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 42 minutami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 1 hodinou

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 2 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

včera

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.

včera

Robert Fico

Fico se bouří proti jednání EU o Ukrajině v Paříži

Slovenský premiér Robert Fico v pondělí ostře kritizoval účast představitelů Evropské unie na mimořádných jednáních v Paříži, která se zaměřují na budoucí roli Evropy v možném příměří na Ukrajině. Podle něj EU nemá mandát k těmto rozhovorům a její účast pouze podkopává důvěru v celou unii.

včera

Ursula von der Leyenová

K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?

Ursula von der Leyenová zahájila své druhé funkční období v čele Evropské komise bleskovou a rozsáhlou deregulací, o níž téměř nikdo v Bruselu nevěděl, dokud se už nezačala uskutečňovat. Pod tlakem pravicových vlád postavila svou druhou prezidentskou éru na snižování administrativní zátěže s cílem učinit Evropu atraktivnějším místem pro podnikání.

včera

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Protivzdušná obrana, letadla, lodě... Zelenskyj si nadiktoval podmínky míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které budou skutečné a nikoli pouze „na papíře“. V souvislosti s možností rozmístění evropského mírového kontingentu na Ukrajině jako součásti vyjednané dohody s Ruskem uvedl, že Ukrajina chce bezpečnostní opatření „na zemi, na vodě, ve vzduchu – protivzdušnou obranu, letadla, lodě“.

včera

Sergej Lavrov

Rusko: Žádný kompromis nebude. O Ukrajině jednat budeme, ale neustoupíme

Rusko a Spojené státy se v úterý setkají v saúdskoarabském Rijádu k jednání o možnosti obnovy vzájemných vztahů a budoucnosti války na Ukrajině. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se ruská delegace v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a prezidentským poradcem Jurijem Ušakovem zaměří na „obnovení celého komplexu rusko-amerických vztahů“.

včera

Aktualizováno včera

Keir Starmer

V Paříži se scházejí evropští lídři. Na mír na Ukrajině mají dohlížet evropské armády

Evropští lídři se scházejí v Paříži, kde se pokusí stanovit akční plán pro Evropu po několika dnech chaotických vyjednávání americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě diskuse o evropských vojenských zárukách pro Ukrajinu bude summit také řešit žádost USA o objasnění, zda jsou evropské státy připraveny poslat vojáky na stabilizační síly v případě příměří. Podle Francouzů probíhají jednání o rozmístění francouzských, britských a polských armád, které mají zajistit, že případné budoucí příměří se promění v a trvalý mír. S tím ale Poláci nesouhlasí.

včera

Rozhovory o konci války začnou v úterý. Do Rijádu poletí i Zelenskyj, jednání USA s Ruskem se nezúčastní

Ministr zahraničí USA Marco Rubio, poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz a zvláštní vyslanec Steve Witkoff se v úterý sejdou s ruskou delegací v Rijádu v Saúdské Arábii, potvrdila mluvčí amerického ministerstva zahraničí Tammy Bruceová podle serveru The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy