Pandemie koronaviru se propletla s pandemií obezity, varuje lékařka

Druhý největší zabiják

Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí trpí 42 % obyvatel Spojených států obezitou, téměř desetina populace je těžce obézní, což je dvojnásobek oproti době před dvěma dekádami, upozorňuje Wenová. Podotýká, že obezita je rizikový faktor dalších chronických nemocí, například diabetu, vysokého krevního tlaku, kardiovaskulárních potíží a závažných forem rakoviny.

Obezita je také druhou nejčastější příčinou úmrtí, kterým šlo předejít, a to hned po kouření, varuje lékařka. Doplňuje, že ročně si vyžádá 300 tisíc životů.

"Lidé s obezitou mají také větší pravděpodobnost, že je postihne závažná nemoc a zemřou na covid-19," pokračuje autorka komentáře. Zmiňuje jednu ze studií, která zjistila, že nejméně 30 % pacientů s koronavirem končí v nemocnici v důsledku své obezity.

To může mimo jiné vysvětlovat, proč jsou jisté země zasaženy pandemií mimořádně silně, soudí lékařka. Odkazuje na zprávu Světové federace pro obezitu, která ukazuje, že v zemích, kde je má většina obyvatel nadváhu, existuje až desetkrát vyšší riziko úmrtí na covid-19.

S ohledem na jasné důkazy, že obezita představuje velký zdravotní problém, které zdůraznila i stávající pandemie, pokládá Wenová otázku, proč není větší pozornost věnována ekonomickým a politickým faktorům, které k obezitě přispívají.

"Odpověď je mnohostranná a alespoň částečně je to kvůli tomu, jak společnost - a velmi často i medicína - tento stav stigmatizuje," píše lékařka. Odkazuje na názor kardiologa Dariushe Mozoffariana z Tufts University, že obezita je nejzávažnější věc, o které se nemluví, a ačkoliv pandemie obezity se propletla s pandemií covidu-19, zaměřujeme se pouze na bezprostřední, nikoliv na chronickou hrozbu.

Pozornost věnovaná chronickým nemocem, jako je obezita, se snižuje, nesnižují se ale jejich dopady, vyzdvihuje Wenová. Zmiňuje zjištění profesora Williama Dietze z Univerzity George Washingtona, že až 42 % Američanů hlásí, že od počátku pandemie přibralo na hmotnosti, průměrně o 13 kilogramů, přičemž celá desetina hlásí nárůst hmotnosti o více než 23 kilogramů.

V době, kdy mnoho lidí zažívá velký stres, omezenou fyzickou aktivitu a finanční tíseň, která je zbavuje možnosti stravovat se zdravě, je to podle autorky komentáře pochopitelné. Upozorňuje však, že toto bude mít dopady na zdravotnictví, protože - jak poukazuje například internista Jason Block z Harvadské univerzity - jednou nabytou váhu je těžké shodit, tudíž by v nadcházejících letech nebyl nárůst míry obezity ničím překvapivým.

Nezdravé jídlo je propagováno všude 

"Další důvod, proč nemluvíme o obezitě, je strach, že by to mohlo vypadat jako zostuzování lidí," pokračuje lékařka. Poukazuje, že zmínění odborníci Block a Dietz označují obezitu za jeden z nejvíce stigmatizujících stavů, a proto se o ní snaží hovořit jako o nemoci, kterou ve skutečnosti je.

Předsudky vůči obézním jsou ale ve zdravotnictví natolik zažité, že obézní pacienti mnohdy raději k lékařům nechodí, protože mají obavy, že budou čelit despektu a diskriminaci, upozorňuje autorka komentáře. Zmiňuje názor profesora Dietze, že pokud je obezita vnímána jako důsledek chování, pak bude léčena pouze snahou o jeho změnu, nikoliv medikací či chirurgicky.

"Důvodu, proč je obezita tak stigmatizovaná, spočívá v tom, že lidé berou váhu jako volbu. Je to mimořádně nefér, pokud máme společnost, která vytváří tak všudypřítomné příležitosti k nabírání váhy," cituje lékařka názor internisty Blocka. Sama souhlasí s těmi experty, kteří říkají, že v situaci, kdy 70 % americké veřejnosti trpí nadváhou či obezitou, těžko jde o individuální, ale naopak společenský problém, který si žádá velkou změnu na politické úrovni. 

Žijeme ve světě, kde se všude a v enormním množství propaguje nezdravé jídlo, zmiňuje Wenová postřeh Marion Nestleové, emeritní profesorky z Newyorské univerzity. Ta spolu s dětským endokrinologem Robertem Lustigem tlačí na konec vládní podpory průmyslově zpracovaných potravin a slazených limonád, které považují za hlavní zdroje obezity, nastiňuje autorka komentáře. Dodává, že podle kardiologa Mozaffariana bychom měli přehodnotit lékařský přístup a na jídlo pohlížet jako na lék, tudíž by lékaři měli možnost lidem zdravé potraviny předepsat.  

Dariush Mozaffarian věří, že lze výrazně změnit politiku a pomocné potravinové programy ve Spojených státech, aby poskytovaly zdravější stravu, poukazuje lékařka. Zároveň se ztotožňuje s jeho názorem, že neexistuje žádný univerzální lék, ale jen množství provázených řešení, které jsou nutné už jen kvůli tomu, že způsob stravování v USA ovlivňuje i systematický rasismus.

Řešení dlouhodobých strukturálních problémů tedy bude těžké a někteří odmítají, že nastal čas jednat, přiznává Wenová. Upozorňuje ale na Blockův názor, že právě kvůli obezitě můžeme dospět k tomu, že generace našich dětí bude mít nižší průměrnou délku dožití, než má naše generace. Mozaffarian dokonce volá po "celonárodní probuzení", které se bude zabývat obezitou a metabolismem, dodává autorka komentáře.

"Bude to těžké probuzení po těžkém roce, ale bylo by tragické, pokud bychom vyšli z koronavirové katastrofy a o roky života nás připravila jiná nemoc - taková, které lze předejít a kterou lze léčit," deklaruje lékařka.