Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa svalovat vinu za současný stav pandemie covidu-19 na Čínu začala před několika týdny. Od té doby se však rozšířila i do nižších pater americké politiky po celé zemi. Otázka postoje k Pekingu se nyní stala jedním z hlavních témat nadcházejících prezidentských voleb, napsal server Politico.
Zákonodárce státu Wisconsin nedávno předložil návrh zákona, který kritizuje "nedbalost a nepřátelské činy" čínské vlády. Ve Virginii debatuje moderátor a Trumpův příznivce John Fredericks o tom, jak by Trump mohl potrestat Čínu, která má podle něj kvůli rozšíření nákazy po celém světě na rukou krev.
Státy Missouri a Mississippi již podaly na čínskou vládu žalobu a protestující proti ochranným opatřením, kteří jsou většinově Trumpovi nakloněni, často svůj vztek směřují rovněž na Čínu. Někteří zákonodárci se snaží na Peking oficiálně svalit vinu za pandemii či zajistit Američanům možnost žalovat čínskou vládu.
Za Trumpovým rozhodnutím soustředit svůj hněv na Čínu stojí podle Politico snaha jeho volebního týmu přijít s novým hlavním sdělením jeho kampaně za znovuzvolení. Ta se dosud soustředila především na hospodářskou prosperitu, která však kvůli pandemii silně utrpěla. Podle expertů bude vztah USA a Číny zřejmě největším tématem listopadových voleb hned po samotném koronaviru. Není ale jisté, komu nakonec pomůže. "Oba kandidáti budou čelit kritice za svoje minulé a současné výroky. Není jasné, jakého kandidáta téma Číny více poškodí," řekl výzkumník republikánské strany Frank Luntz.
Souboj o pozici nejmocnějšího muže světa se tak v posledních dnech mění v souboj o to, kdo zastává tvrdší postoj vůči Číně - zda Trump, nebo jeho předpokládaný demokratický soupeř Joe Biden. Trumpův tábor se snaží Bidena vykreslit jako slabého kandidáta, který dostatečně neochrání americké zájmy tváří v tvář čínské hrozbě. Prezidentova kampaň za znovuzvolení nedávno vymyslela pro jeho pravděpodobného protikandidáta přezdívku "Peking Biden".
Biden čelí útokům kvůli tomu, že minulý rok údajně umenšoval roli Číny jako globálního soupeře Spojených států. Bojuje také s obviněním, že obchodní partneři jeho syna Huntera získali v Číně zakázky v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (37,22 miliard korun) jen několik dní poté, co byl Biden na oficiální návštěvě Číny jako tehdejší americký viceprezident. Pro nestandardní jednání z Bidenovy strany však v tomto případě nejsou žádné přímé důkazy.
Tématu Číny chce však poukazováním na Trumpovy minulé výroky využít také Biden. Prezident totiž začátkem roku při mnoha příležitostech chválil postup Pekingu při boji s koronavirem včetně transparentnosti čínských úřadů. Opakovaně také velebil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a kladl důraz na nedávno uzavřenou obchodní dohodu obou zemí. Bidenův tábor nyní prezidenta obviňuje, že je pro něj přednější ekonomika než životy Američanů a že pandemii v jejích raných fázích podcenil.
Trumpova kritika Pekingu však v USA silně rezonuje. Podle nedávného průzkumu na Čínu nahlíží nepříznivě téměř dvě třetiny místních obyvatel, což je nejvíce za posledních 15 let. Tento údaj vzrostl o téměř 20 procent od Trumpovy inaugurace v roce 2017. Touha po tom, aby se Čína za pandemii zodpovídala, se přitom podle expertů neomezuje jen na voliče republikánů.
Trump se tohoto nepřátelského postoje Američanů, který sám významně posílil dřívější kritikou hospodářských praktik Číny, snaží nyní využít. Opakovaně hovoří o "čínském viru" a tvrdí, že Peking falšuje hlášená čísla infikovaných a zemřelých. Z Trumpovy administrativy se také stále častěji ozývají nařčení, že virus unikl z laboratoře ve městě Wu-chan, kde byl loni zaznamenán poprvé. Čína to opakovaně popírá.
Strategie frontálního útoku na Čínu tak zřejmě v příštích měsících zůstane nadále v popředí americké politiky. Republikánští političtí stratégové například již radí kandidátům na senátory, aby se na téma Číny soustředili v předvolebních kampaních, aby obviňovali Peking ze zakrývaní šíření viru, aby osočovali demokratické soupeře, že jsou ohledně Číny příliš měkcí, a aby zdůrazňovali, že republikáni se chystají Čínu sankcionovat, napsal server Politico.
Související
Trump v dopise sdělil Kongresu, že nepotřebuje souhlas pro válku s Íránem
Trump se rozhodl zasáhnout evropskou ekonomiku. Zvyšuje cla na dovoz aut z EU
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Čína , Joe Biden , Si Ťin-pching , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa
před 1 hodinou
Varování se naplnilo. Hoří v Českém Švýcarsku, hasiči nasadili vrtulník
před 1 hodinou
Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance
před 2 hodinami
Pavel má nového spolupracovníka, působil v Černínském paláci
před 3 hodinami
Češi mají co vysvětlovat. Lotyši nechápou povolení pro Ficovu cestu do Moskvy
před 4 hodinami
V Česku hrozí požáry, platí výstraha. Po víkendu by mělo zapršet
před 4 hodinami
Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem
před 5 hodinami
Trump v dopise sdělil Kongresu, že nepotřebuje souhlas pro válku s Íránem
před 6 hodinami
Hurvínek se zrodil před sto lety. Zpočátku se mu říkalo jinak
před 7 hodinami
Česko trápí sucho. Za poslední dva měsíce spadlo nejméně srážek za 66 let
před 8 hodinami
Obchody na Svátek práce normálně fungovaly. Příště bude situace jiná
před 8 hodinami
Trump se rozhodl zasáhnout evropskou ekonomiku. Zvyšuje cla na dovoz aut z EU
před 10 hodinami
Předčasný letní víkend. Předpověď se nezměnila, očekává se slunečno a teplo
včera
Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo
včera
Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem
včera
Droga sehrála klíčovou roli. Policie objasnila smrt cizince v klubu
včera
Květnové svátky zasahují do života i některým důchodcům. Mění se výplatní termíny
včera
ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík
včera
Ukrajinskou armádu čeká reforma. Zelenskyj chce pro vojáky více peněz
včera
Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech
Ve Venezuele ve čtvrtek přistálo první letadlo amerických aerolinek po sedmi letech. Snaha o obnovení leteckého provozu mezi oběma zeměmi navazuje na lednovou operaci, při které američtí vojáci z jihoamerické země odvezli jejího prezidenta Nicolase Madura.
Zdroj: Lucie Podzimková