Experti varují před nástupem silně pravicových hnutí v souvislosti s rozvolňováním opatření proti koronaviru. K obezřetnosti vyzvali vlády evropských i zámořských zemí. Studie naznačují, že krajní pravice má na svědomí více životů než nábožensky motivované útoky.
Odborníci na monitorování extremistické aktivity varují před možným nástupem krajně pravicových hnutí. Vycházejí tak z dopadů koronavirové pandemie a postupného rozvolňování proti-pandemických opatření. Jako podněty, které by mohly přispět k radikalizaci společnosti, uvádějí na příklad vysokou nezaměstnanost, slabou ekonomiku nebo šíření desinformací po sociálních sítích. Informovala o tom stanice MSNBC.
Někteří se domnívají, že určitý podíl na vzestupu radikálních hnutí má i fakt, že agenda národní bezpečnosti mnoha zemí se až příliš soustředí na boj s islamistickým skupinami. Právě v těchto zemích nedávné analýzy naznačily zvýšené riziko posílení krajní pravice.
Vedoucí projektu „Transnational Threats Project“ Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu, Seth Jones, uvedl, že procento útoků ve Spojených státech iniciovaných pravicovými skupinami se v poměru k útokům motivovaných džihádismem neustále zvyšuje. Pravicové extremisty definuje jako „subnacionální nebo mimostátní entity“ vycházející mimo jiné z rasismu a etnocentrismu.
Zároveň však dodává, že se může jednat i o skupiny charakteristické svou silnou opozicí vůči určitým politickým otázkám jako jsou na příklad práva žen nebo vládní autorita. Stejně tak se k nim řadí i jedinci dodržující nedobrovolný celibát neboli tzv. „incel“.
Ve zprávě, kterou Centrum vypracovalo ke 14 teroristickým útokům v časovém rozmezí od 1. ledna do 8. května, stojí, že 13 z nich bylo provedeno krajně pravicovými skupinami. Pouze jeden byl vyhodnocen jako nábožensky motivovaný. Ze zprávy tak také vyplývá, že krajní pravice měla v roce 2019 na svědomí přes 60 % podobných útoků, což je ve Spojených státech nejvyšší číslo od roku 1995.
Stejně tak měli mít pravicoví extremisté ve Spojených státech na svědomí až 90 % úmrtí zaviněných teroristickou aktivitou. Jones se navíc domnívá, že s pandemií koronaviru a skupinami, které protestují proti pandemickým opatřením, riziko zvýšené teroristické aktivity roste. Nebezpečí dle něj představují i pravicoví aktivisté, kteří těží z politického rozkolu v zemi nebo ti, kteří vystupují proti hnutí Black Lives Matter.
Bývalý odborník na boj proti terorismu britského ministerstva obrany, Clive Chapman, pozoruje podobný trend v menším měřítku i v Británii. Na základě dat shromážděných Centrem pro strategická a mezinárodní studia však dodává, že od teroristických útoků 11. září v roce 2001 zemřelo vinou pravicových extremistů mnohem více Američanů než během útoků motivovaných jinou teroristickou ideologií.
Jak dále informovala MSNBC, vrchní výzkumník norského Ústavu pro výzkum míru v Oslu, Thomas Hegghammer, se však obává, že zatímco svět upírá svou pozornost na teroristickou aktivitu krajní pravice, jeho pozornosti utíká problematika webových stránek, na nichž se tyto skupiny mohou lépe organizovat. Dle jeho slov je to více méně proto, že pravicový extremismus zatím nemá v západních zemích na svědomí masová úmrtí, tudíž pro tamní vlády nepředstavuje nutnou prioritu.
Hegghammer i ostatní se přitom shodují, že omezení přístupu a sledování činnosti těchto skupin na internetu se ukázaly jako klíčové v boji s Islámským státem. Hegghammer tvrdí, že od té doby, co jsou různé komunikační platformy džihádistů pod drobnohledem, výskyt teroristických útoků v Evropě se rapidně snížil.
Související
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
USA (Spojené státy americké) , extremismus , Black lives matter , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 39 minutami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 1 hodinou
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 1 hodinou
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 2 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 3 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 3 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 5 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
včera
V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí
včera
Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie
včera
Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení
včera
Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO
včera
Kde je slibovaná dohoda s Íránem? Potrvá to, přiznal Rubio
Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Spojené státy a Írán budou pravděpodobně potřebovat ještě několik dní na to, aby dosáhly dohody o ukončení vzájemného válečného konfliktu. Toto prohlášení výrazně tlumí naděje na rychlé vyřešení vojenského střetu, který začal před třemi měsíci. Rubio novinářům sdělil, že prezident Donald Trump má jednoznačný zájem na uzavření dohody, avšak bude se jednat buď o dohodu dobrou, nebo o žádnou. Vyjednání takového výsledku ovšem podle šéfa americké diplomacie může ještě chvíli trvat.
Zdroj: Libor Novák