Pravicoví extremisté mají na svědomí více úmrtí než džihádisté, tvrdí odborníci

Experti varují před nástupem silně pravicových hnutí v souvislosti s rozvolňováním opatření proti koronaviru. K obezřetnosti vyzvali vlády evropských i zámořských zemí. Studie naznačují, že krajní pravice má na svědomí více životů než nábožensky motivované útoky.

Odborníci na monitorování extremistické aktivity varují před možným nástupem krajně pravicových hnutí. Vycházejí tak z dopadů koronavirové pandemie a postupného rozvolňování proti-pandemických opatření. Jako podněty, které by mohly přispět k radikalizaci společnosti, uvádějí na příklad vysokou nezaměstnanost, slabou ekonomiku nebo šíření desinformací po sociálních sítích. Informovala o tom stanice MSNBC.

Někteří se domnívají, že určitý podíl na vzestupu radikálních hnutí má i fakt, že agenda národní bezpečnosti mnoha zemí se až příliš soustředí na boj s islamistickým skupinami. Právě v těchto zemích nedávné analýzy naznačily zvýšené riziko posílení krajní pravice.

Vedoucí projektu „Transnational Threats Project“ Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu, Seth Jones, uvedl, že procento útoků ve Spojených státech iniciovaných pravicovými skupinami se v poměru k útokům motivovaných džihádismem neustále zvyšuje. Pravicové extremisty definuje jako „subnacionální nebo mimostátní entity“ vycházející mimo jiné z rasismu a etnocentrismu. 

Zároveň však dodává, že se může jednat i o skupiny charakteristické svou silnou opozicí vůči určitým politickým otázkám jako jsou na příklad práva žen nebo vládní autorita. Stejně tak se k nim řadí i jedinci dodržující nedobrovolný celibát neboli tzv. „incel“.

Ve zprávě, kterou Centrum vypracovalo ke 14 teroristickým útokům v časovém rozmezí od 1. ledna do 8. května, stojí, že 13 z nich bylo provedeno krajně pravicovými skupinami. Pouze jeden byl vyhodnocen jako nábožensky motivovaný. Ze zprávy tak také vyplývá, že krajní pravice měla v roce 2019 na svědomí přes 60 % podobných útoků, což je ve Spojených státech nejvyšší číslo od roku 1995.

Stejně tak měli mít pravicoví extremisté ve Spojených státech na svědomí až 90 % úmrtí zaviněných teroristickou aktivitou. Jones se navíc domnívá, že s pandemií koronaviru a skupinami, které protestují proti pandemickým opatřením, riziko zvýšené teroristické aktivity roste. Nebezpečí dle něj představují i pravicoví aktivisté, kteří těží z politického rozkolu v zemi nebo ti, kteří vystupují proti hnutí Black Lives Matter.

Bývalý odborník na boj proti terorismu britského ministerstva obrany, Clive Chapman, pozoruje podobný trend v menším měřítku i v Británii. Na základě dat shromážděných Centrem pro strategická a mezinárodní studia však dodává, že od teroristických útoků 11. září v roce 2001 zemřelo vinou pravicových extremistů mnohem více Američanů než během útoků motivovaných jinou teroristickou ideologií.

Jak dále informovala MSNBC, vrchní výzkumník norského Ústavu pro výzkum míru v Oslu, Thomas Hegghammer, se však obává, že zatímco svět upírá svou pozornost na teroristickou aktivitu krajní pravice, jeho pozornosti utíká problematika webových stránek, na nichž se tyto skupiny mohou lépe organizovat. Dle jeho slov je to více méně proto, že pravicový extremismus zatím nemá v západních zemích na svědomí masová úmrtí, tudíž pro tamní vlády nepředstavuje nutnou prioritu. 

Hegghammer i ostatní se přitom shodují, že omezení přístupu a sledování činnosti těchto skupin na internetu se ukázaly jako klíčové v boji s Islámským státem. Hegghammer tvrdí, že od té doby, co jsou různé komunikační platformy džihádistů pod drobnohledem, výskyt teroristických útoků v Evropě se rapidně snížil.

Související

Modžtaba Chámeneí

V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí

Teherán oficiálně zkritizoval Washington za to, že v uplynulých dvou dnech narušil dohodnutý klid zbraní v provincii Hormozgán. Podle vyjádření íránské diplomacie nesou Spojené státy stoprocentní vinu za veškeré dopady těchto neodůvodněných útoků. Íránská vláda vzkázala, že při ochraně své suverenity nehodlá ustupovat a na napadení adekvátně odpoví.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) extremismus Black lives matter Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.

před 1 hodinou

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

před 3 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Lebka svaté Zdislavy, ilustrační fotografie.

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU

Jedna z českých vysokých škol bude mít nové nejvyšší vedení. Prezident Petr Pavel v úterý vyhověl návrhu akademického senátu a odvolal rektorku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Barbaru Marii Willi. Ve funkci byla teprve od ledna.

včera

včera

Evropský parlament

Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta

Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.

včera

Modžtaba Chámeneí

V Perském zálivu už nemáte žádné bezpečné útočiště, vzkázal USA po náletech Modžtaba Chámeneí

Teherán oficiálně zkritizoval Washington za to, že v uplynulých dvou dnech narušil dohodnutý klid zbraní v provincii Hormozgán. Podle vyjádření íránské diplomacie nesou Spojené státy stoprocentní vinu za veškeré dopady těchto neodůvodněných útoků. Íránská vláda vzkázala, že při ochraně své suverenity nehodlá ustupovat a na napadení adekvátně odpoví.

včera

Ilustrační foto

Stadiony MS ve fotbale 2026: velkolepé arény, kde se bude psát historie

Šestnáct stadionů, tři země, jeden šampionát. Fotbalové MS bude od 11. června do 19. července největší fotbalovou show, jakou svět kdy viděl. A arény, ve kterých se odehraje, tomu plně odpovídají. Koho zajímá nejen místo konání nadcházejícího šampionátu, ale chce mít přehled také o kurzech, najde vše na jednom místě u Fortuny.

včera

Feri, Dominik (TOP 09)

Dominik Feri jde na svobodu. Soud ho pustil z vězení

Okresní soud v Teplicích vyhověl žádosti bývalého poslance Dominika Feriho o podmíněné propuštění na svobodu. Někdejší politik TOP 09 si odpykal dvě třetiny z tříletého trestu, který mu justice vyměřila za znásilnění dvou dívek a pokus o další znásilnění. Rozhodnutí soudu je pravomocné, jelikož si proti němu odsouzený ani státní zástupce nepodali stížnost, a Feri tak opustí brány teplické věznice ještě dnes.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na novoročním obědě. (7.1.2025)

Pavel má připravenou kompetenční žalobu, pokud ho vláda nepustí na summit NATO

Prezident Petr Pavel potvrdil, že má již kompletně vypracovanou kompetenční žalobu pro případ, kdy by se mu kabinet pokusil znemožnit účast na červencovém summitu NATO, který hostí Ankara. Hlava státu nicméně vyjádřila naději, že tento právní krok nakonec nebude nutné uplatnit. Prezident nyní očekává rozhodnutí vládního zasedání plánovaného na 8. června, které by mělo o složení české delegace definitivně rozhodnout, jak dříve avizoval předseda vlády Andrej Babiš.

včera

Kde je slibovaná dohoda s Íránem? Potrvá to, přiznal Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že Spojené státy a Írán budou pravděpodobně potřebovat ještě několik dní na to, aby dosáhly dohody o ukončení vzájemného válečného konfliktu. Toto prohlášení výrazně tlumí naděje na rychlé vyřešení vojenského střetu, který začal před třemi měsíci. Rubio novinářům sdělil, že prezident Donald Trump má jednoznačný zájem na uzavření dohody, avšak bude se jednat buď o dohodu dobrou, nebo o žádnou. Vyjednání takového výsledku ovšem podle šéfa americké diplomacie může ještě chvíli trvat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy