Proces impeachmentu Trumpa začne v Senátu v úterý

V Senátu Spojených států začne 9. února proces k impeachmentu (ústavní žalobě) vůči bývalému republikánskému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jenž čelí obvinění z "podněcování ke vzpouře". Děje se tak více než měsíc poté, co Trumpovi stoupenci vzali útokem Kapitol ve snaze zabránit Kongresu v potvrzení výsledků listopadových prezidentských voleb, v nichž zvítězil demokrat Joe Biden.

Při násilnostech z 6. ledna, kvůli nimž byli zákonodárci evakuováni z jednacího sálu, přišlo o život pět lidí.

Obžalobu Sněmovna reprezentantů schválila 13. ledna, tedy jen týden před koncem Trumpova mandátu. Senát (stočlenná druhá komora amerického Kongresu) v případě impeachmentu plní funkci soudu a pro odsouzení se musí vyslovit dvě třetiny přítomných senátorů, tedy 67.

Trump jako jediný prezident USA čelí impeachmentu již podruhé. Poprvé Trump čelil ústavní žalobě za zneužití úřadu a obstrukci vůči Kongresu. Senát, v němž měli většinu republikáni, jej ale před rokem osvobodil.

Nynější ústavní žaloba exprezidenta viní z podněcování ke vzpouře v souvislosti s výtržnostmi jeho příznivců v sídle Kongresu ze začátku ledna. Demokratičtí kongresmani tvrdí, že Trump po volbách vedl několikaměsíční lživou kampaň s cílem zpochybnit výsledky voleb, v nichž prohrál, což vedlo jeho stoupence k útoku na Kapitol s cílem zastavit poslední krok v potvrzení Bidenova vítězství. Podle demokratů Trump výtržnosti podnítil plamenným vystoupením na demonstraci svých příznivců u Bílého domu, která akci u Kapitolu předcházela, a následně události sledoval v televizi. To však exprezidentovi právníci odmítají.

Pokud by Senát Trumpa usvědčil, mohl by uspořádat další hlasování s cílem znemožnit mu, aby se opět ucházel o Bílý dům.

Jelikož Trump už není prezidentem, bude blížící se jednání Senátu řídit služebně nejstarší člen komory, který je rovněž dočasným předsedou Senátu (president pro tempore) demokrat Patrick Leahy. V případě úřadujícího prezidenta naopak proces v Senátu řídí předseda nejvyššího soudu.

Obvinění proti Trumpovi přednese devět demokratických členů Sněmovny reprezentantů, které vybrala její šéfka Nancy Pelosiová. Všichni jsou právníci a de facto budou vystupovat jako žalobci, ačkoliv impeachment je procedura politická, nikoli justiční.

Demokratický kongresman Jamie Raskin, který v procesu devítičlenný tým sněmovních žalobců povede, ve čtvrtek Trumpa dopisem vyzval, aby při senátním procesu svědčil pod přísahou. Výzva je podle AP součástí širší snahy demokratů zaznamenat násilné události z 6. ledna do historie a donutit Trumpa, aby se za svá slova zodpovídal.

Exprezident prostřednictvím svých právníků Davida Schoena a Bruce Castora žádost o svědectví vzápětí odmítl. O tom, že jej budou tito právníci v procesu zastupovat, Trump informoval koncem ledna. Podle amerických médií Trumpa předtím několik kandidátů odmítlo a následně od něj pět právníků vybraných pro proces odešlo. Důvodem byly podle zákulisních informací neshody ohledně právní strategie včetně Trumpova požadavku na zdůrazňování nepodložených tvrzení o manipulacích s výsledky loňských prezidentských voleb.

Zákonodárci nicméně upozornili, že pokud Trump odmítne svědčit, může to Senát při žalobě použít jako důkaz jeho neochoty. Později může Senát Trumpa předvolat, což by už bylo závazné a Trump by svědčit musel. Senátorům stačí k předvolání jakéhokoliv svědka nadpoloviční většina hlasů. Ve čtvrtek však senátoři z obou stran podle AP dali najevo, že o to nebudou usilovat. Z řad demokratů zazněl například argument, že Trumpova zdokumentovaná slova jsou nejlepším důkazem jeho provinění.

Jak dlouho samotný proces potrvá, není jasné. Ani jedna strana však nechce, aby byl příliš dlouhý. Demokraté usilují o poměrně krátký proces, aby se mohli vrátit k legislativní agendě nového prezidenta Bidena.

Pravděpodobnost, že ústavní žaloba na Trumpa v Senátu uspěje, se zároveň jeví jako malá. Na stranu 50 demokratických senátorů by se totiž muselo připojit 17 republikánů. Pětačtyřicet z 50 republikánských senátorů přitom minulý týden napadlo ústavnost samotného procesu.

Podle většiny republikánských senátorů a Trumpových právníků Senát nemůže Trumpa soudit, protože již není prezidentem a tudíž nemůže být odvolán, ačkoliv impeachment Sněmovna schválila, když byl ještě ve funkci.

Z této pozice by republikánští senátoři podle Reuters mohli proti žalobě hlasovat na základě procedurálních námitek, místo toho, aby přímo Trumpa podpořili. Demokraté tvrdí, že republikáni takto argumentují, protože nejsou schopni činy exprezidenta obhájit. S odkazem na právní experty zároveň uvádějí, že proces je v souladu s ústavou.

Související

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl

Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny. 

Více souvisejících

Donald Trump Impeachment Senát USA Volby USA Kongres USA

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

před 8 hodinami

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

před 11 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

před 12 hodinami

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

před 12 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

před 14 hodinami

Letní počasí

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Zájem Čechů o předčasné důchody se vrací k normálu, naznačují data

Kolik lidí v Česku žádá o předčasný starobní důchod? Příslušný úřad se rozhodl shromáždit data za posledních deset let. Jak se ukázalo, největší zájem o brzký odchod do penze měli lidé v letech 2022 a 2023. Tehdy bylo nutné zpracovat téměř 180 tisíc žádostí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy