Proti koronaviru se chce nechat očkovat polovina Američanů

V sondáži 31 procent dotazovaných obyvatel Spojených států odpovědělo, že si není jisto tím, že se očkovat nechají. Každý pátý oslovený pak rovnou odpověděl, že vakcínu odmítne.

Americký prezident Donald Trump hovoří o tom, že vakcína bude dostupná ještě letos a že do ledna by chtěl mít k dispozici 300 milionů dávek. To by zajistilo vakcínu takřka pro každého v USA, kde žije okolo 330 milionů lidí. Zda se tento cíl podaří splnit, jasné není, protože odpovědět na něj může podle AP jedině věda. Navíc nový průzkum ukazuje, že Američané se k vakcíně staví skepticky.

"Vždycky je lepší slíbit méně a pak dodat více," řekl o politických slibech William Schaffner z Vanderbiltovy University, který je odborníkem na infekční choroby. Poukázal na to, že u vakcín proti koronaviru, na kterých pracuje více než stovka subjektů a států včetně Česka, bude klíčové zajistit jejich bezpečnost.

A právě bezpečnost byla u drtivé většiny amerických respondentů odmítajících vakcínu důvodem, proč chtějí očkování odmítnout. Tento postoj zastává sedm z deseti dotazovaných, kteří se neplánují nechat očkovat.

"Nejsem proti vakcínám," uvedla například šestapadesátiletá Melanie Driesová z Colorado Springs, která se k připravované látce staví odmítavě. "Mít vakcínu do roka či dvou ve mně vyvolává strach, že nebude podrobně testována na vedlejší účinky," vysvětlila.

Šéf amerického Národního ústavu zdraví (NIH) Francis Collins se snaží obavy dlouhodobě rozptýlit a ujišťuje, že bezpečnost je základem vývoje vakcíny. NIH podle Collinse připravuje rozsáhlé testování zdravotní nezávadnosti vyvíjených látek na desítkách tisíc lidí.

Americká administrativa nazvala svou snahu o vývoj a distribuci vakcíny v rekordně krátkém čase Operace warpová rychlost podle fiktivní metody cestování nadsvětelnou rychlostí ze sci-fi ságy Star Trek. Deník The Washington Post k tomuto názvu napsal, že v mnoha lidech vzbuzuje podezřívavost, protože se obávají, že vědci kvůli velkému tlaku na rychlost zanedbají některé kroky, které mají při běžném vývoji vakcíny zajistit její bezpečnost.

"Nechci, aby si lidé mysleli, že naše požadavky snižujeme, to by byla velká chyba," uvedl Collins. Dodal, že nynější rychlý postup je výsledkem zefektivnění procesů, nikoli jejich škrtáním.

Dalším důvodem lidí, kteří se nechtějí nechat očkovat, je podle ankety jejich strach, že covid-19 dostanou z vakcíny. Takto se vyslovili čtyři lidé z deseti. AP uvedla, že většina z těch nejvíce nadějných látek, které jsou ve vývoji, samotný koronavirus, tedy původce nemoci, vůbec neobsahuje, takže se není možné tímto způsobem nakazit.

U třech z deseti dotazovaných, kteří vakcínu nechtějí, panuje přesvědčení, že v případě nákazy u nich nemoc nebude mít vážný průběh.

Sedm z deseti respondentů, kteří se naopak chtějí nechat očkovat, považuje vakcínu za nezbytnost pro návrat k předkoronavirovému způsobu života. Větší zájem o očkování je mezi starší populací, která je považována společně s chronicky nemocnými za rizikovou. V průzkumu sdělilo 67 procent lidí nad šedesát let, že látku si aplikovat nechají. U mladších to bylo 40 procent.

Statistiky kvůli nerovnému přístupu ke zdravotní péči a kvůli dalším faktorům ukazují, že k onemocnění jsou v USA náchylnější černoši a Hispánci. V sondáži se ale pro vakcínu vyslovilo jen 25 procent černochů a 37 procent Hispánců, u bělochů to bylo naopak 56 procent, poznamenala AP.

Průzkumu, který se uskutečnil v polovině května, se zúčastnilo 1056 dospělých Američanů. AP-NORC jako statistickou odchylku udává 4,2 procentního bodu.

Ve světě se koronavirem podle americké Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo 5,7 milionu lidí, z nichž zhruba 356.000 komplikacím souvisejícím s infekcí podlehlo. V USA, které jsou nejpostiženější zemí, se infikovalo 1,7 milionu lidí, z nichž přes 100.000 zemřelo.