Republikání řeší dilema. Jsou stranou Trumpa, nebo následovníky Lincolna?

Republikánská strana se po staletí odkazuje na svého zakladatele Abrahama Lincolna. Do historie vstoupila jako strana vyznávající rovnoprávnost a konzervativní hodnoty. Mnozí nyní ve straně spíše vidí nacionalisty a populisty. Podobný názor zastávají i někteří Republikáni.

Kořeny Republikánské strany sahají až do 18. století, přestože oficiálně vznikla až o století později. Její název byl poprvé použit stoupenci Thomase Jeffersona, třetího prezidenta Spojených států, který věřil v decentralizovanou vládu s omezeným výkonem pravomocí.

Přestože Jeffersonovy myšlenky tvoří určitý podíl na ideologickém smýšlení moderních Republikánů, utvořila jeho frakce nakonec stranu Demokraticko-republikánskou, ze které v třicátých letech 19. století vzešla dnešní strana Demokratická. Založení Republikánské strany se tak datuje do padesátých let 19. století.

Na vzniku nové strany se tehdy shodli představitelé několika stran, kteří se vyslovili proti otroctví, mezi nimiž byli i Demokraté. V šedesátých letech téhož století Demokratickou stranu rozdělila otázka otroctví a ulehčila tak vítězství tehdejšímu republikánskému kandidátovi na prezidenta, Abrahamu Lincolnovi.  

S Lincolnovou inaugurací se od původních kolonií začaly odpojovat jižanské státy, které brzy na to utvořily Konfederaci. Rozdíly mezi Severem a Jihem zanedlouho vyústily v občanskou válku. Lincoln a jeho strana v této souvislosti vstoupili do historie díky emancipační proklamaci z roku 1863.

Ta prohlásila otroky za svobodné a umožnila jim bojovat ve složkách Unie proti otrokářským státům Konfederace. Ke zrušení otroctví formálně došlo o dva roky později, kdy bylo přijato jako 13. dodatek Ústavy Spojených států. Protože právě Lincoln sehrál klíčovou roli v tomto historickém počinu, je Republikánská strana někdy neoficiálně nazývána stranou Lincolna.

Lincolnovo zvolení tak předznamenalo klíčovou diverzifikaci mezi Demokraty a Republikány, kteří si rozdělili domácí politickou scénu a vybudovali tak úspěšně politický bipartismus. Demokraté tradičně ovládali jih, zatímco Republikánská strana postupně převzala kontrolu nad většinou zbývajících států.

Republikáni se vyvinuli v konzervativní stranu propagující individuální svobody, omezenou roli státu v regulování ekonomiky a daňové úlevy pro vyšší třídu. Během 50. a 60. let však ve straně začala panovat opozice vůči legislativě orientované na lidská práva, a to zejména v reakci na narůstající pro-integrační politiku Demokratů.

Jižanští běloši, kteří se historicky řadili mezi hlavní stoupence Demokratů, se od nich v souvislosti s liberálněji laděnou politikou strany začali odvracet. Tohoto ideologického zlomu se rozhodli využít Republikání a právě na těchto voličích si později vybudovali svou pevnou základnu.

Zejména bývalý prezident Richard Nixon během své kampaně proslavil tzv. „jižanskou strategii“, která se zakládala převážně na rasových motivech s cílem naklonit si tak jižanské voliče na svou stranu. Republikány ale naopak začali opouštět voliči afro-americké komunity, kteří novou oporu našli právě u Demokratické strany.

I přesto moderní Republikáni stále vyznávají podobné hodnoty. Strana zastává snižování daní jako formu určitého stimulu ekonomiky, vystupuje proti vládou regulované ekonomice nebo proti úloze vlády jako garanta sociálních jistot. Někteří zastávají silnou opozici vůči potratům nebo legislativě omezující volný prodej zbraní. Stejně tak jsou mnohem více konzervativní v pohledu na rovnoprávnost manželství nebo politiku životního prostředí. 

Mnozí, ať už z řad opozice nebo bývalých i současných straníků, ale dnes na Republikánskou stranu pohlížejí jinak. Shodují se více méně na jednom – Republikánská strana už není stranou prezidenta Lincolna vyznávající konzervativní hodnoty, ale populisticko-nacionalistickou stranou Donalda Trumpa. 

„Původní skladba Republikánské strany, kde se vzájemně vyvažovaly vize a hodnoty sociálních konzervativců, konzervativců orientovaných na zahraniční politiku a národní bezpečnost, a konzervativců zastávajících ekonomické svobody jednotlivce – tato pestrá skladba nejrůznějších konzervativních hodnot –  je dávno pryč. Jedinou hodnotou této strany je nyní Donald Trump a loajalita zbytku strany vůči svému vůdci,“ uvedl bývalý republikánský stratég, Rick Wilson.

,,A jestli se ptáte, proč se proti Trumpovi nikdy nepostaví, je to proto, že mají strach. Bojí se, co by se o nich řeklo na Twitteru, na Facebooku, v televizi. Jiní zase mají ambice na to, stát se příštím prezidentem. Ale těch, co jeho vizím skutečně věří, je drtivá menšina," dodal. 

Politický analytik, Mike Madrid, navíc dodává, že momentální situace je pro Republikány jakožto pro politickou stranu do budoucna velice nebezpečná. Madrid v této souvislosti naráží na politickou agendu strany, kdy její nacionalistická ideologie v dnešní společnosti, kde se podíl těch, kteří se s ní identifikují, snižuje, nemůže přežít. 

Zároveň však dodává, že Republikáni nepředstavují nebezpečí jen sami sobě, ale i funkčnosti celého demokratického systému. V zásadě se obává toho, že rasově motivovaná politika Republikánů by v budoucnu mohla vyústit v utvoření dvou frakcí, které demokracii promění v „politiku motivovanou hněvem“. Konkrétně hovoří o snižujícím se procentu populace odvolávajícím se na nadřazenost bílé rasy a o rostoucím procentu přistěhovalců různých etnik s pocitem méněcennosti na straně druhé.

Související

Pákistán

Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA

Vysoce postavený úředník Bílého domu varoval, že Pákistán rozvíjí schopnosti dlouhého doletu svých balistických raket, které by mohly umožnit útoky daleko za hranicemi Jižní Asie. Toto prohlášení přichází v době, kdy vztahy mezi Washingtonem a Islámábádem procházejí nejistým obdobím, zejména po stažení amerických vojsk z Afghánistánu v roce 2021.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Republikánská strana (USA) Donald Trump Abraham Lincoln

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy