Rozruch v Kolumbii. Senátor přiznal podíl na vraždě politika v roce 1995

Kolumbijský senátor Carlos Antonio Lozada tento týden přiznal, že v roce 1995 zorganizoval vraždu diplomata a politika Álvara Gómeze. Splnil tak pokyn hlavního vojenského velitele levicové gerily Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC).

Lozada se k odpovědnosti přiznal v rozhovoru s deníkem El Espectador. V Kolumbii vyvolal velký rozruch a překvapil i soudce tribunálu, který zločiny z doby půlstoletého konfliktu v Kolumbii řeší. Prezident země Iván Duque vyzval parlament, aby Lozadu okamžitě zbavil mandátu.

Lozada je senátorem za stranu Revoluční alternativní síla Kolumbie (má rovněž zkratku FARC), kterou založili v roce 2017 bývalí povstalci z organizace FARC poté, co o rok dříve uzavřeli mírovou dohodu s tehdejší kolumbijskou vládou a valná většina z nich složila zbraně. Dohoda, za niž předchozí prezident Juan Manuel Santos dostal Nobelovu cenu za mír, mimo jiné zaručila deseti bývalým povstalcům křesla v parlamentu.

"Je to zodpovědnost (skupiny) RUAN, jejíž jsem byl v té době velitelem," řekl senátor, který byl tehdy známý jako Julián Gallo, s odkazem na skupinu Městská síť Antonia Nariňa (RUAN). Dodal, že tento čin je třeba chápat v logice ozbrojeného konfliktu. "Rozkaz vydalo vedení (FARC) a já jsem ho dostal od Jorgeho Briceňa, přezdívaného Mono Jojoy," uvedl senátor, podle něhož vraždu vykonalo čtyřčlenné komando. Podle Lozady jsou už všichni mrtví a zabila je kolumbijská policie. Briceňa zabila v září 2010 kolumbijská armáda.

K případným důsledkům svého činu Lozada řekl, že očekává "pochopení" celé situace. "Do parlamentu jsme přišli na základě mírové dohody poté, co jsme se vzdali ozbrojeného povstání a složili zbraně výměnou za účast v politice. Proto by nemělo smysl zpochybňovat dohodu," řekl Lozada.

Podle právních expertů oslovených deníkem El Espectador není pravděpodobné, že by Lozada byl kvůli vraždě Álvara Gómeze souzen. "Kdyby se zabýval kauzami jednotlivců, nestihli by to za 15 let, které jim na to přidělili," míní Kenneth Burbano ze Svobodné univerzity v Bogotě o vytvořeném soudu.

Tribunál nazvaný Zvláštní jurisdikce pro mír (JEP) soudí zločiny spáchané povstalci, ale i příslušníky kolumbijských vládních jednotek v takzvaných "makrokauzách" rozdělených podle prioritních kritérií. Zatím jich otevřel sedm: tři regionální a čtyři tematické (mimosoudní popravy, únosy, nábor nezletilých a útoky proti členů strany Vlastenecký svaz).

Carlos Antonio Lozada (kolumbijský senátor) Kolumbie Iván Duque FARC

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 20 minutami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 1 hodinou

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy