Americký Senát dnes jasnou většinou schválil masivní balík vojenské a humanitární podpory pro Ukrajinu a poslal tak návrh na vyčlenění 40 miliard dolarů (asi 933 miliard Kč) k podpisu prezidentovi Joeu Bidenovi. Očekává se, že šéf Bílého domu, který původně navrhoval o sedm miliard nižší objem, rychle připojí svůj souhlas.
Podle listu The New York Times (NYT) opatření přijaté Kongresem představuje největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň 20 let.
Hlasování v Senátu bylo dalším důkazem podpory obou velkých politických stran pro rozsáhlé investice do obrany Ukrajiny, která třetím měsícem čelí ruské agresi. Pro návrh, který se vedle dodávek zbraní týká i humanitární pomoci a podpory provozu ukrajinských úřadů hlasovalo 86 senátorů, proti bylo jen jedenáct. Sněmovna reprezentantů jej minulý týden schválila poměrem 368 hlasů ku 57. V obou komorách přišly hlasy proti výhradně od republikánů.
Výsledek dnešního hlasování záhy přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Čtyřicet miliard dolarů je od USA významný příspěvek k obnově míru a bezpečnosti na Ukrajině, v Evropě a ve světě. Těšíme se na podpis zákona prezidentem Spojených států," napsal na twitteru.
Schválením nového balíku narůstá americká podpora od začátku války na přibližně 54 miliard dolarů. Podle agentury AP navíc pravděpodobně nejde o poslední "finanční salvu" Washingtonu v reakci na ruskou invazi. List NYT zase píše o "čím dál nákladnějším a vleklém" boji proti tažení Rusů.
USA pro něj v uplynulých týdnech poskytly lehké i těžké zbraně, desetitisíce kusů dělostřelecké munice či vrtulníky, ukrajinskou armádu také podporují informacemi od zpravodajců. Šéf americké diplomacie Antony Blinken dnes oznámil, že odsouhlasil další dodávky zbraní a jiného materiálu na Ukrajinu v hodnotě 100 milionů dolarů. "Stojíme za Ukrajinou," uvedl ve twitterovém příspěvku.
Bidenova administrativa předtím apelovala na schválení mnohamiliardového balíku do konce minulého týdne a varovala, že bez nového rozhodnutí Kongresu ke dnešnímu dni vyprší dříve vyčleněné prostředky. Ty nově přislíbené by měly podle činitelů Bílého domu vystačit do konce září, uvádí televize CNN.
Biden původně žádal o 33 miliard dolarů s tím, že 20 miliard by šlo na vojenskou pomoc. Demokraté ve Sněmovně reprezentantů pak prosadili ještě štědřejší podporu, přičemž dodatečných sedm miliard dolarů má být rovnoměrně rozděleno na vojenské vybavení a humanitární pomoc. Návrh podle agentury AP počítá s vyčleněním pěti miliard dolarů na humanitární a potravinové programy, další součástí je pak podpora ukrajinské ekonomiky.
"Se schválením této krizové podpory může nyní Senát říct ukrajinskému lidu: 'Pomoc je na cestě. Skutečná, významná pomoc'," řekl lídr Demokratické strany v menší ze dvou komor Kongresu Chuck Schumer. "My Američané, všichni, demokrati i republikáni, si nemůžeme dovolit strkat hlavy do písku, zatímco (ruský prezident) Vladimir Putin pokračuje v kruté agresi pro ukrajinskému lidu," pokračoval.
Republikánský lídr Mitch McConnell zase vyhlásil, že podpora Ukrajiny je v zájmu USA. "Kdokoli, komu dělá starosti cena za podporu ukrajinského vítězství, by se měl zamyslet nad výrazně vyšší cenou za případnou porážku Ukrajiny," řekl. Reagoval tím zřejmě na výhrady některých svých stranických kolegů, kteří vyjadřovali obavy ohledně miliardových investic do zámořského konfliktu s nejistým koncem, zatímco na domácí scéně panují značné ekonomické problémy.
Související
Elon Musk uspěl, kde mohl. V americké politice ale nejspíš narazí, naznačuje Ringlerová
Trump chce zvrátit Obamovo rozhodnutí. Naráží ale i u republikánů
Senát USA , Joe Biden , Ukrajina
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Provoz na letišti v Praze narušil dron. Policie majitele zadržela
před 2 hodinami
Historický krok: Pentagon zveřejnil první sérii utajovaných dokumentů o UFO
před 3 hodinami
Rubio: Írán by se měl ještě dnes vyjádřit k mírovému návrhu USA
před 4 hodinami
Klid před bouří. Válka v Íránu zatím cenami v obchodech nezahýbala, experti řekli, kdy se to změní
před 5 hodinami
Místo omluvy naštvání. Nejsem jeho podřízený, komentuje Babiš pozdní příchod za Pavlem
před 7 hodinami
Je třeba se obávat hantaviru? Ročně se jím nakazí 100 tisíc lidí, současný kmen je ale extrémně vzácný
před 8 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomíná konec války. Pavel varoval na Vítkově před rezignací
před 9 hodinami
Lékař se těšil na vysněnou dovolenou. Teď na MV Hondius léčí nakažené hantavirem
před 11 hodinami
Babiš dorazil na schůzku s Pavlem pozdě. Prezident na summit NATO pojede v každém případě
před 12 hodinami
USA a Írán se střetly v Hormuzském průlivu, Příměří podle Trumpa stále platí
před 13 hodinami
Počasí do konce týdne. Meteorologové odtajnili předpověď na prodloužený víkend
včera
Metro čeká výluka o prodlouženém víkendu. Nahradí ho autobusy i tramvaje
včera
Zlomový moment po vítězství nad nemocí. Princezna Kate se chystá do Itálie
včera
Čeští hokejisté přišli o trénink před Švédskými hokejovými hrami. Kvůli díře v ledu
včera
Obchody se musí řídit zákonem. V pátek do center a supermarketů nechoďte
včera
Trump lituje úmrtí zakladatele CNN Turnera. Byl to přítel, svěřil se prezident
včera
Rozloučení s hitmakerem Oskarem Petrem proběhne v úterý, oznámila rodina
včera
Hasiči předali požářiště v Českém Švýcarsku národnímu parku
včera
Meteorologové opět nevylučují výskyt bouřek. Tentokrát hrozí i na východě
včera
WHO pátrá po původu hantaviru. Objevila pacienta nula
Představitelé Světové zdravotnické organizace (WHO) vnesli více světla do probíhajícího vyšetřování nákazy na palubě výletní lodi MV Hondius. Šéf organizace podrobně zrekapituloval dosud známé a potvrzené případy, které odstartovaly mezinárodní zdravotní pohotovost. Celý řetězec tragických událostí začal u muže, u něhož se první příznaky objevily již 6. dubna a který nemoci podlehl o pět dní později.
Zdroj: Libor Novák