Skončí USA v dlouhé ekonomické depresi? Profesor naznačil možný scénář

NÁZOR - Statistiky z minulého týdne oficiálně potvrdily to, co všichni věděli - jen pár měsíců koronavirové krize má ve Spojených státech za následek nezaměstnanost na úrovni velké deprese ze 30. let minulého století, poukazuje profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii upozorňuje, že to ovšem neznamená, že země je skutečně v hospodářské depresi.

Zotavení může být rychlé

O depresi by šlo hovořit, pokud by extrémně vysoká nezaměstnanost trvala dlouho, například rok, vysvětluje odborník. Tvrdí, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa a její spojenci činí vše proto, aby takovou možnost přiblížili.

Krugman záměrně nemluví o nejvyšší nezaměstnanosti od velké deprese, ale o úrovni velké deprese, což je mnohem ostřejší stanovisko. "Abyste pochopili, proč to říkám, musíte si přečíst statistiku, nikoliv sledovat pouze hlavní čísla," píše profesor. Přiznává, že nezaměstnanost ve výši 14,7 % je velmi znepokojivá, ale vládní zpráva přiznává, že s ohledem na technické komplikace je číslo zřejmě podhodnocené o téměř 5 %.

Pokud je to pravda a nezaměstnanost v USA nyní dosahuje 20 %, šlo by o horší stav než během velké deprese vyjma dvou let, a proto ekonom pokládá otázku, jak rychle může trvat náprava. Očekává, že pokud se podaří dostat koronavirus pod kontrolu, zotavení může být velmi rychlé, mnohem rychlejší než v případě finanční krize z roku 2008, která souvisela s hypoteční bublinou a bezprecedentní mírou zadlužení domácností.

Dostat koronavirus pod kontrolu znamená podle Krugmana "zplošťovat křivku", což se ve Spojených státech daří, jelikož šíření nemoci zpomalilo natolik, že nedochází k zahlcení nemocnic. Dále je nutné křivku zvrátit, tedy výrazně snížit počet nakažených a udržet vysokou míru testování a rychle zachytávat nové případy, což spolu s trasováním může vést k umístění osob, které přišly do kontaktu s virem, do karantény, uvádí nobelista.

K tomu je ovšem nutné přísně dodržovat režim omezení mezilidských kontaktů, jak dlouho bude potřeba, domnívá se ekonom. Dodává, že následně bude třeba chránit všechny Američany testováním a trasování, které se momentálně týká téměř výhradně osob přímo pracujících pro prezidenta Trumpa.

"Zvrácení křivky není lehké, ale je dobře možné," píše Krugman. Připomíná, že se to podařilo mnoha zemím, například Jižní Koreji, Novému Zélandu, ale také Řecku. Tvrdí, že zmírnit počty nakažených se spíše podařilo těm zemím, které jednaly rychle, zatímco ve státech, které dlouhé týdny vážnost situace popíraly, jsou čísla nadále vysoká.  

I tam, kde epidemie udeřila ničivě, je možné čísla snížit, pokud se bude držet nastolená linie, míní profesor. Jako příklad dává New York, epicentrum nákazy v USA, kde je aktuální denní počet nakažených a úmrtí jen zlomkem toho, jaký byl před pár týdny.

Z propadu do deprese

Trump a jeho spolupracovníci ale tuto linii držet nechtějí, deklaruje nositel Nobelovy ceny. Konstatuje, že chvíli se sice zdálo, že stávající administrativa je ochotná brát covid-19 vážně - v půlce března zavedla opatření k omezení mezilidského kontaktu, byť se tak nestalo na základě federální regule -, ale v poslední době jsou z Bílého domu slyšet slova o znovuotevření ekonomiky, ačkoliv Spojené státy se zdaleka neblíží stavu, aby tak učinily bez rizika druhé vlny nákazy.   

Trumpova administrativa a její spojenci jsou zjevně jasně proti poskytnutí finanční pomoci která by americké společnosti pomohla vydržet karanténu bez závažných těžkostí, připomíná ekonom. Odkazuje na slova republikánského senátora Lindseyho Grahama, že prodloužení zvýšených příspěvků v nezaměstnanosti proběhne "jen přes jeho mrtvolu", a jeho stranického kolegy Mitche McConnella, že pomoc oblastem, kde přišly o práci miliony lidí, by byla "záchranou demokraty ovládaných států".

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Krugman se ztotožňuje s tvrzením Andyho Slavitta, který řídil veřejné zdravotní programy v éře prezidenta Baracka Obamy, že Trump vzal nohy na ramena a tváří v tvář svému úkolu a opatřením nutným k porážce pandemie se vzdal zodpovědnosti, což může zabít tisíce lidí a změnit koronavirový ekonomický propad ve skutečnou depresi.

Profesor naznačuje možný scénář: V nadcházejících týdnech mnoho republikány ovládaných amerických států zruší karanténní opatření a značná část lidí se na základě pobídek Trumpa a televize Fox News začne chovat nezodpovědně. To sice krátkodobě povede k poklesu nezaměstnanosti, ale brzy se ukáže, že koronavirus se vymyká kontrole a lidé se bez ohledu doporučení prezidenta a republikánských guvernérů vrátí domů.   

"Takže v ekonomické rovině jsme zpět tam, kde jsme začali, a v epidemiologické rovině v horší situaci než kdy předtím," varuje nobelista. Obává se, že v důsledku toho může dvouciferná nezaměstnanost, která by jinak trvala jen pár měsíců, vydržet dlouhodobě.

Trumpova snaha nalézt jednoduché řešení a jeho nedostatečná trpělivost s tvrdým úsilím při zadržování pandemie mohou být tím, co změní tvrdý, ale dočasný propad v otevřenou ekonomickou depresi, míní Krugman.

Související

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Paul Krugman (ekonom) nezaměstnanost / nezaměstnaní Ekonomická krize Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy