Skončí USA v dlouhé ekonomické depresi? Profesor naznačil možný scénář

NÁZOR - Statistiky z minulého týdne oficiálně potvrdily to, co všichni věděli - jen pár měsíců koronavirové krize má ve Spojených státech za následek nezaměstnanost na úrovni velké deprese ze 30. let minulého století, poukazuje profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii upozorňuje, že to ovšem neznamená, že země je skutečně v hospodářské depresi.

Zotavení může být rychlé

O depresi by šlo hovořit, pokud by extrémně vysoká nezaměstnanost trvala dlouho, například rok, vysvětluje odborník. Tvrdí, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa a její spojenci činí vše proto, aby takovou možnost přiblížili.

Krugman záměrně nemluví o nejvyšší nezaměstnanosti od velké deprese, ale o úrovni velké deprese, což je mnohem ostřejší stanovisko. "Abyste pochopili, proč to říkám, musíte si přečíst statistiku, nikoliv sledovat pouze hlavní čísla," píše profesor. Přiznává, že nezaměstnanost ve výši 14,7 % je velmi znepokojivá, ale vládní zpráva přiznává, že s ohledem na technické komplikace je číslo zřejmě podhodnocené o téměř 5 %.

Pokud je to pravda a nezaměstnanost v USA nyní dosahuje 20 %, šlo by o horší stav než během velké deprese vyjma dvou let, a proto ekonom pokládá otázku, jak rychle může trvat náprava. Očekává, že pokud se podaří dostat koronavirus pod kontrolu, zotavení může být velmi rychlé, mnohem rychlejší než v případě finanční krize z roku 2008, která souvisela s hypoteční bublinou a bezprecedentní mírou zadlužení domácností.

Dostat koronavirus pod kontrolu znamená podle Krugmana "zplošťovat křivku", což se ve Spojených státech daří, jelikož šíření nemoci zpomalilo natolik, že nedochází k zahlcení nemocnic. Dále je nutné křivku zvrátit, tedy výrazně snížit počet nakažených a udržet vysokou míru testování a rychle zachytávat nové případy, což spolu s trasováním může vést k umístění osob, které přišly do kontaktu s virem, do karantény, uvádí nobelista.

K tomu je ovšem nutné přísně dodržovat režim omezení mezilidských kontaktů, jak dlouho bude potřeba, domnívá se ekonom. Dodává, že následně bude třeba chránit všechny Američany testováním a trasování, které se momentálně týká téměř výhradně osob přímo pracujících pro prezidenta Trumpa.

"Zvrácení křivky není lehké, ale je dobře možné," píše Krugman. Připomíná, že se to podařilo mnoha zemím, například Jižní Koreji, Novému Zélandu, ale také Řecku. Tvrdí, že zmírnit počty nakažených se spíše podařilo těm zemím, které jednaly rychle, zatímco ve státech, které dlouhé týdny vážnost situace popíraly, jsou čísla nadále vysoká.  

I tam, kde epidemie udeřila ničivě, je možné čísla snížit, pokud se bude držet nastolená linie, míní profesor. Jako příklad dává New York, epicentrum nákazy v USA, kde je aktuální denní počet nakažených a úmrtí jen zlomkem toho, jaký byl před pár týdny.

Z propadu do deprese

Trump a jeho spolupracovníci ale tuto linii držet nechtějí, deklaruje nositel Nobelovy ceny. Konstatuje, že chvíli se sice zdálo, že stávající administrativa je ochotná brát covid-19 vážně - v půlce března zavedla opatření k omezení mezilidského kontaktu, byť se tak nestalo na základě federální regule -, ale v poslední době jsou z Bílého domu slyšet slova o znovuotevření ekonomiky, ačkoliv Spojené státy se zdaleka neblíží stavu, aby tak učinily bez rizika druhé vlny nákazy.   

Trumpova administrativa a její spojenci jsou zjevně jasně proti poskytnutí finanční pomoci která by americké společnosti pomohla vydržet karanténu bez závažných těžkostí, připomíná ekonom. Odkazuje na slova republikánského senátora Lindseyho Grahama, že prodloužení zvýšených příspěvků v nezaměstnanosti proběhne "jen přes jeho mrtvolu", a jeho stranického kolegy Mitche McConnella, že pomoc oblastem, kde přišly o práci miliony lidí, by byla "záchranou demokraty ovládaných států".

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Krugman se ztotožňuje s tvrzením Andyho Slavitta, který řídil veřejné zdravotní programy v éře prezidenta Baracka Obamy, že Trump vzal nohy na ramena a tváří v tvář svému úkolu a opatřením nutným k porážce pandemie se vzdal zodpovědnosti, což může zabít tisíce lidí a změnit koronavirový ekonomický propad ve skutečnou depresi.

Profesor naznačuje možný scénář: V nadcházejících týdnech mnoho republikány ovládaných amerických států zruší karanténní opatření a značná část lidí se na základě pobídek Trumpa a televize Fox News začne chovat nezodpovědně. To sice krátkodobě povede k poklesu nezaměstnanosti, ale brzy se ukáže, že koronavirus se vymyká kontrole a lidé se bez ohledu doporučení prezidenta a republikánských guvernérů vrátí domů.   

"Takže v ekonomické rovině jsme zpět tam, kde jsme začali, a v epidemiologické rovině v horší situaci než kdy předtím," varuje nobelista. Obává se, že v důsledku toho může dvouciferná nezaměstnanost, která by jinak trvala jen pár měsíců, vydržet dlouhodobě.

Trumpova snaha nalézt jednoduché řešení a jeho nedostatečná trpělivost s tvrdým úsilím při zadržování pandemie mohou být tím, co změní tvrdý, ale dočasný propad v otevřenou ekonomickou depresi, míní Krugman.

Související

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Co bude po vypršení ultimáta? Írán ustoupit nehodlá, Trumpa staví do parové pozice

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na Írán a stanovil dosud nejkonkrétnější ultimátum v probíhajícím pětitýdenním konfliktu. Nová vlna útoků, kterou označil za zničující, má začít v úterý ve 20:00 washingtonského času. Podle prezidentových slov budou během pouhých čtyř hodin od zahájení operace zdecimovány veškeré mosty a elektrárny v celé zemi.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Paul Krugman (ekonom) nezaměstnanost / nezaměstnaní Ekonomická krize Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 31 minutami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Do voleb v Maďarsku zbývá necelý týden. Trump posílá Orbánovi silnou zbraň

Americký viceprezident JD Vance v úterý navštíví Maďarsko v rámci úsilí podpořit premiéra Viktora Orbána před klíčovými parlamentními volbami. Tato cesta na poslední chvíli je vnímána jako pokus o posílení pozic důležitého spojence hnutí MAGA, kterému v nedělním hlasování hrozí volební porážka. Podle politických analytiků však tato intervence pravděpodobně nepřinese zásadní obrat v již tak vyostřeném předvolebním souboji.

před 1 hodinou

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Co bude po vypršení ultimáta? Írán ustoupit nehodlá, Trumpa staví do parové pozice

Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na Írán a stanovil dosud nejkonkrétnější ultimátum v probíhajícím pětitýdenním konfliktu. Nová vlna útoků, kterou označil za zničující, má začít v úterý ve 20:00 washingtonského času. Podle prezidentových slov budou během pouhých čtyř hodin od zahájení operace zdecimovány veškeré mosty a elektrárny v celé zemi.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Během noci na středu můžeme zlikvidovat celý Írán, tvrdí Trump

Donald Trump prohlásil, že nemá absolutně žádné obavy z možného páchání válečných zločinů v souvislosti se svými hrozbami vůči Íránu. Americký prezident znovu pohrozil, že nechá zničit íránské mosty a elektrárny, pokud Teherán nedodrží stanovené ultimátum. Tento termín pro znovuotevření Hormuzského průlivu vyprší v úterý ve 20:00 východoamerického času.

před 3 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Po neúspěšné baráži o MS skončil u rumunských fotbalistů kouč Lucescu. Den poté dostal infarkt

Po uplynulé březnové reprezentační fotbalové přestávce nemají příliš dobrou náladu v Rumunsku. Ani jeho reprezentaci se nepodařilo dostat se na světový šampionát poté, co v baráži s Tureckem prohráli 0:1. Tento rumunský neúspěch vyústil v odvolání osmdesátiletého trenéra Mirceu Lucescua. Ten den poté navíc dostal infarkt a ozvaly se mu tak zdravotní problémy, kvůli kterým nemohl být u týmu při následném přátelském zápase se Slovinskem.

včera

Aktualizováno včera

včera

Írán, ilustrační fotografie.

Írán jako první reagoval na pákistánský návrh. Má vlastní požadavky

Írán měl jako první odpovědět na pákistánský návrh mírové dohody. Teherán ho sice odmítl, o diplomatické řešení konfliktu ale evidentně stojí. Přišel totiž s vlastním protinávrhem. Vyplývá z něj, že Íránci nestojí o příměří, ale o dohodu, která rovnou a jednou provždy ukončí boje.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie (Foto: Jay Rembert)

Velikonoční tragédie před 80 lety. Vraždu spáchaly děti

Bylo velikonoční pondělí roku 1946, když poklidné jarní svátky na Frýdlantsku narušila tragická událost. Mezi obcemi Lázně Libverda a Hejnice zaznělo několik výstřelů. V lese zůstala ležet dvě děvčata, kterým nebylo ani osmnáct let. K dopadení jejich vrahů, kteří byli rovněž v dětském věku, došlo ještě téhož dne. Co se v osudné Velikonoce před 80 lety stalo?

včera

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

včera

včera

Jindřich Rajchl

Rajchl se nabídl, že pojede do Ruska vyjednávat o ropě a plynu

Koaliční poslanec Jindřich Rajchl (PRO, zvolen za SPD) přišel s nabídkou, která nejspíš nebude vyslyšena. Vládu požádal o mandát, s nímž by vyjel vyjednávat do Ruska o obnovení dodávek ropy a plynu. Rajchl se také vyslovil pro ukončení protiruských sankcí. 

včera

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Pákistán chce zprostředkovat mír v Íránu. Návrh dohody je na stole

Spojené státy americké a Írán obdržely návrh na příměří. Boje by se mohly zastavit už dnes, přičemž by se zároveň otevřel Hormuzský průliv. Informovala o tom agentura Reuters. S plánem přichází Pákistán, který návrh v noci na pondělí předložil oběma stranám konfliktu. 

včera

včera

včera

Další dva podezřelí v pardubickém případu. Jednoho vypátrali v Bulharsku

Vyšetřování březnového útoku v Pardubicích nadále pokračuje. Policie informovala o obvinění další osoby, zároveň došlo k zadržení jiného člověka v Bulharsku. Česko bude žádat o vydání dotyčného. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy