"Špína" ničící lidské životy. Spojené státy se hluboce mění, varuje politolog

Postup z autoritářské učebnice

Zatímco americký ministr spravedlnosti William Barr mění svůj resort v advokátní kancelář a PR firmu, Trump útočí na FBI způsobem, jakým si autoritáři připravují prostor k perzekuci svých politických nepřátel, varuje akademik.

"Podívejte, jak škodí lidu. Ničí životy lidí, kteří byli skvělými lidmi, kteří jsou stále skvělí lidé. Jejich životy ničí špína. OK, špína," cituje politolog Trumpova úterní slova pronesená v Hershey. Zdůrazňuje, že prezident Spojených států označil dvakrát za "špínu" ty, kteří zasvětili své životy boji s nepravostmi a bezprávím, ale protože jde o Trumpa, odpovědí bylo hlavně krčení rameny a vrtění hlavou.    

Od začátku Trumpova prezidentství se objevovaly obavy, že politický systém a média v USA si nakonec na urážky šéfa Bílého domu zvyknou, upozorňuje Doinne. Vysvětluje, že panoval strach, že i americký systém, který svou odolnost prokázal v minulosti, začne akceptovat chování, které bylo dříve nepřijatelné.

"Přesně to se stalo," zoufá si expert. Jako příklad uvádí úterní zveřejnění bodů chystaného impeachmentu dolní komorou amerického Kongresu, na které velká část médií a komentátorů reagovala vyzdvihováním rizika, které plyne pro Demokratickou stranu z kroku, který by dříve nebyl vůbec kontroverzní: tedy označení zneužití síly prezidenta k nátlaku na cizí zemi, aby zahájila vyšetřování jeho politických oponentů, za hrozbu pro svobodu a demokracii.

Ještě nedávno zaznívaly naděje a konejšení, že takové věci se zajisté v USA stát nemohou, ale realita je jiná, podotýká politolog. Dodává, že Republikánská strana a v ní mnoho politiků, od kterých se čekalo víc, nereagují zděšením, ale semknutím se kolem svého urážejícího, moc zneužívajícího lídra a tolerují mu chování, které by u jiného prezidenta oprávněně odsuzovali.

Konec konsensu      

Trumpův tým roky tvrdí, že vyšetřování potvrdí konspirační teorii o "hlubokém státu" a že při prověřování ruských vazeb na Trumpovu kampaň FBI ve skutečnosti prezidenta a jeho okolí "špehovala" v rámci politicky motivovaného "honu na čarodějnice", připomíná Doinne. Dodává, že generální inspektor ministerstva spravedlnosti Michael Horowitz toto vyšetřování provedl a ve středu v senátu oznámil závěr: FBI vedla transparentní, oprávněné a důvodné vyšetřování a nenašel se žádný důkaz o jeho politické zaujatosti či postranní motivaci.

Předseda senátního justičního výboru, republikán Lindsey Graham však měl o závěrech jasno mnohem dříve, uvádí politolog. Podotýká, že Graham v televizi CBS prohlásil, že všichni, kdo se na vyšetřování podíleli, Trumpa nenávidí a chtěli ho svrhnout.

"Opravdu věřím, že Grahamovy představy jsou důležitější než čtyři sta třiceti čtyř stránková zpráva, výsledek téměř dvouleté práce," píše ironicky profesor. Za mnohem závažnější považuje následný Barům útok na inspektora z vlastního ministerstva a prohlubování Trumpových konspiračních teorií z jeho úst.

Barr označil snahu FBI rozkrýt ruský vliv za "parodii", poukazuje akademik. Upozorňuje též na velmi nezvyklé prohlášení žalobce za stát Connecticut Johna Durhama, kterého Barr osobně pověřil dalším prověřením předchozího vyšetřování Trumpova okolí. Durham oznámil, že Horowitzovi předem sdělil, že s některými jeho závěry nesouhlasí, například s tím, že vyšetřování FBI bylo vedeno transparentně, nastiňuje profesor. Dodává, že Horowitz sám vydal stanovisko, že jej Durhamova slova překvapila, s ohledem na jejich předchozí vzájemnou komunikaci.           

Trump zase zaútočil na ředitele FBI Christophera Wraye - kterého si sám vybral -, protože ten přijal Horowitzovy závěry, včetně částečné kritiky svého úřadu, konstatuje odborník. Připomíná, že prezident na Twitteru uvedl, že s takovým postojem nebude Wray nikdy schopen "napravit" FBI.

Mohlo jí to hrozbu Wrayovi odvoláním, stejně jako pokus tlačit ředitele k tomu, aby si dvakrát rozmyslel jakékoliv budoucí kroky, které by mohly poškodit Trumpův obraz, spekuluje Doinne. Deklaruje, že tak či onak, použití slova "napravit" bylo velmi nešťastné.

"Naše země pomalu, postupně, ale neúprosně přijímá nepřijatelné," kritizuje americký politolog. Vysvětluje, že existovalo přesvědčení o existenci konsensu o základních normách chránících svobodu a samosprávu, ale tento konsensus odstranily stranické zájmy republikánů, kteří upřednostňují politickou moc před ústavními svobodami, o nichž vždy tvrdili, že stojí nade vším.