Spojené státy zasáhl hlad "bezprecedentních rozměrů", varuje prestižní deník

NÁZOR - Nový koronavirus má za následek nárůst ohrožení Američanů nedostatkem potravin, konstatuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník upozorňuje, že množství charitativních skupin se snaží nasytit své spoluobčany, často štědře a kreativním způsobem, ani ty ale zřejmě nedokážou pokrýt ekonomický šok, který je již nyní ve Spojených státech dle některých ukazatelů třikrát silnější než během nejhorších fází velké recese.

Rozbíhá se hladová krize

Další koronavirová legislativa tak musí řešit rozbíhající se hladovou krizi, nabádá vlivný deník americký Kongres. Poukazuje, že nová data ukazují, že se naplňují úvodní predikce, že v důsledku pandemie by se ve Spojených státech mohl objevit hlad, který zasáhne především komunity etnických menšin.  

Nedostatek potravin hrozí domácnostem tehdy, kdy jim výpadek zdrojů omezuje či znesnadňuje přístup k dostatečnému množství jídla, uvádí washingtonský server. Odkazuje na nedávný průzkum think tanku Brookings Institution, který zjistil, že pětina amerických domácností se v tomto smyslu cítila na konci dubna ohrožena.

"Výhled pro malé děti je mimořádně znepokojivý," pokračuje editorial. Zdůrazňuje, že nedostatek potravin sužuje šokující 40,9 % amerických domácností matek samoživitelek s dětmi mladšími 12 let a výzkum zjistil, že právě tuto věkovou skupinu nyní ohrožuje nedostatek potravin v míře, která je v moderní historii Spojených států bezprecedentní.

Neblahé fyzické i psychické dopady dětského hladu mohou přetrvat dlouho po odeznění aktuální krize, varuje renomovaný deník. Vysvětluje, že nedostatek potravin přispívá k rozvoji stresu u dětí, který může negativně ovlivnit vývoj jejich mozku a zvyšuje riziko, že později budou trpět depresemi, úzkostmi a závislostmi.

Tyto dopady hrozí především u těch nejmenších dětí, přestože nedostatek potravin škodí v každém věku, poukazuje Washington Post. Dodává, že děti ve Spojených státech nyní čelí mnoha traumatům, které mohou být v době pandemie nevyhnutelné - ať již jde o zavřené školy či zhroucení sociální rutiny -, zatímco hlad nevyhnutelný není.

Záleží na politické vůli   

"Kongres podnikl v březnu množství protihladových kroků, včetně dočasného pozastavení určitých programových požadavků Doplňkového výživového pomocného programu (SNAP), které by byly během pandemie nepraktické," přiznává editorial. Podotýká, že SNAP poskytuje potravinovou pomoc zhruba 40 milionům nízkopříjmovým Američanů.

V Kongresu byl rovněž schválen program Pandemického přenosu elektronických benefitů (P-EBT), který má pomáhat rodinám postižených dětí nahrazovat dotované či bezplatné školní snídaně a obědy po dobu, kdy budou školy uzavřené, uvádí prestižní deník. Doplňuje, že většina amerických států již schválila zapojení se do tohoto programu, případně podnikla kroky tímto směrem, ačkoliv stále čelí administrativním potížím při snaze zajistit, že uvedený benefit se dostane ke všem potřebným.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Podle washingtonského serveru šlo o dobrá úvodní opatření, ale rozsah hladu je nyní horší, než si mnozí dokázali představit, a proto by Kongres měl maximálně rozšířit program SNAP, alespoň o 15 %, podobně jako během velké recese z roce 2008 a navýšit minimální úroveň této pomoci.

Stejně tak by měl Kongres rozšířit platnost P-EBT na léto, respektive do doby, dokud uzavření škol bude narušovat přístup dětí k bezplatným snídaním a obědům, apeluje editorial. Za nejdůležitější ale označuje spojení této pomoci s ekonomickými ukazateli, jako je nezaměstnanost v jednotlivých oblastech, nikoliv se zdravotní situací, protože ekonomická krize zřejmě bude trvat déle než pandemie.    

"Pochmurný výhled hladové krize se silně vznáší nad celým světem, především v místech, kde nemusí být možné efektivně omezit sociální kontakty a zároveň se vyhnout hladovění," píše renomovaný deník. Deklaruje, že Spojené státy mají nástroje a politickou infrastrukturu, aby se takové ničivé volbě vyhnuly a záleží pouze na tom, zda k tomu najdou politickou vůli.  

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) chudoba Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy