Spor o restrikce kvůli koronaviru: Nejvyšší soud USA dal za pravdu věřícím

Nejvyšší soud Spojených států ve středu dal za pravdu křesťanským a židovským skupinám, jež napadly nejnovější restrikce v koronavirových ohniscích v New Yorku, informovala agentura Reuters. Podle agentury AP to v praxi znamená, že stát dočasně nesmí omezovat maximální účast ve svatostáncích, které se nacházejí v částech New Yorku těžce zasažených koronavirem.

V praxi nyní ale nebude mít rozhodnutí soudu bezprostřední dopad. Římskokatolický kostel v Brooklynu a dvě ultraortodoxní židovské synagogy v Brooklynu a Queensu, které stížnost podaly, se totiž již nacházejí v oblasti s mírnějším stupněm rizika.

Soud rozhodl pěti hlasy ku čtyřem ve prospěch římskokatolické diecéze Brooklynu a dvou ortodoxních židovských kongregací. Podle Reuters šlo o jedno z prvních zásadních rozhodnutí soudkyně Amy Coneyové Barrettové, kterou prezident Donald Trump jmenoval krátce před listopadovými prezidentskými volbami. Barrettová je praktikující katolička známá svými konzervativními názory. Předseda soudu John Roberts spolu se třemi liberálními soudci v nejnovějším rozhodování senátu hlasoval proti, rozhodující hlas ve prospěch náboženských skupin tak měla právě Barrettová.

Demokratický guvernér New Yorku Andrew Cuomo, který napadené omezení nařídil a již několikrát se kvůli přísným koronavirovým restrikcím dostal k soudu, dnes obvinil nejvyšší soud ze stranické zaujatosti. Rozhodnutí podle něj také nebude mít praktické dopady a bylo jen ukázkou nově zformované konzervativní většiny v tribunálu.

"Proč rozhodovat v kauze, která je sporná a přijít s jiným rozhodnutím, než ke kterému došli před několika měsíci ve stejné věci?" řekl guvernér reportérům. "Máte tu nový soud. To si myslím, že je sdělení, které chtěl soud učinit," dodal.

Guvernér New Yorku Andrew Cuomo 6. října nechal zavřít v oblastech s prudkým nárůstem nakažených koronavirem obchody, jež neprodávávají nepostradatelné zboží. V některých oblastech byl počet lidí, již se mohou setkávat v náboženských institucích omezen na deset, jinde na 25.

Římskokatolická diecéze a kongregace ortodoxních židů však uvedly, že omezení porušuje jejich náboženská práva garantovaná prvním dodatkem ústavy Spojených států. Namítaly také, že na jejich svatostánky byla cíleně uvalena přísnější opatření než například na obchody s potravinami.

Ve dvou podobných případech soud letos zamítl podobné žaloby křesťanských skupin v Nevadě a Kalifornii v poměru pěti ku čtyřem. Hlasování se uskutečnilo ještě přes zářijovou smrtí liberální soudkyně Ruth Baderové Ginsburgové, kterou Coneyová Barrettová v doživotním postu nahradila. Roberts tehdy také hlasoval se svými liberálními kolegy.

Související

Donald Trump si udržuje náskok před Bidenem.

Manhattanští žalobci souhlasí s odložením Trumpova rozsudku

Kancelář okresního prokurátora na Manhattanu oznámila, že je ochotna odložit vynesení rozsudku nad Donaldem Trumpem. Tento krok má umožnit zvážení jeho návrhu na zrušení trestního odsouzení za obchodní podvody v návaznosti na pondělní rozhodnutí Nejvyššího soudu, který prezidentům poskytl širokou ochranu imunity.

Více souvisejících

nejvyšší soud USA Amy Coney Barrett křesťanství židé New York USA (Spojené státy americké) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy