The Guardian: Může Trump pohnat volební spory k nejvyššímu soudu?

Vzhledem k Trumpově celoživotní zálibě vyrovnávat si účty s odpůrci soudně i jeho opakovaným tvrzením, že rozsáhlé korespondenční hlasování povede k podvodům, nebyla podle britského listu The Guardian Trumpova zmínka o nejvyšším soudu žádným překvapením. Otázkou však je, za jakých okolností by spory o sčítání hlasů skončily před nejvyšším soudem.

V nejvyšším soudu nyní převládají konzervativní soudci nad liberálními v poměru šesti ku třem. Tři z těchto konzervativních soudců, jejichž mandát je doživotní, jmenoval Trump : v roce 2017 Neila Gorsucha a o rok později Bretta Kavanaugha a naposledy krátce před volbami Amy Coneyovou Barrettovou, což vyvolalo ostrou kritiku demokratů. Jak píše The Guardian většina konzervativních soudců v nejvyšším soudu však sama o sobě Trumpovi právní vítězství nezaručuje. Soud navíc funguje jako poslední odvolací soud, který zároveň může rozhodovat o tom, kterými spory se bude zabývat. Často přitom jde rozhodnutí nižších instancí, která se vztahují k federálním zákonům a ústavě.

Nejprve se tedy spory budou zabývat soudy na úrovni států. Trumpův tábor v některých státech, kde je hlasování těsné, už zahájil právní bitvy, jak již dlouho dopředu avizoval. Kromě Pensylvánie a Michiganu, kde usiluje o zastavení sčítání hlasů, požádal rovněž o přepočet lístků ve Wisconsinu.

Na právní úrovni se podle The Guardianu staly letošní volby "minovým polem" zejména proto, že řada států kvůli pandemii covidu-19 chtěla voličům hlasování usnadnit, například rozšířením možností, jak hlasovat v předstihu. Řada státních soudů pak musela rozhodovat v žalobách, které se například týkaly prodloužení lhůty pro sčítání korespondenčních hlasů.

Spory týkající se voleb nejsou pro státní soudy ničím novým, mnohdy žaloby nejsou opodstatněné a jejich vliv na výsledek hlasování bývá zanedbatelný. V novodobých dějinách však existuje zásadní precedens, a to prezidentské volby v roce 2000, kdy nejvyšší soud zastavil přepočítávání hlasů na Floridě, čímž v podstatě rozhodl o vítězství republikána George Bushe mladšího nad demokratem Alem Gorem.

Trumpovou "strategií" podle The Guardianu je argumentovat, že jakákoliv opatření, jež mají usnadnit hlasování v době pandemie, jsou náchylná k podvodům a neústavní, což je přesně případ, kdy by mohl zasahovat nejvyšší soud. Dalším argumentem Trumpovy kampaně je, že o usnadnění hlasování rozhodovali například guvernéři států místo státních zákonodárců, což je podle konzervativců rovněž případ pro nejvyšší soud.

Nejčastější scénář podle The Guardianu je, že právníci rozpoutají spory o průběhu voleb na lokální úrovni a pokusí se část hlasů zneplatnit. Republikáni o to již usilují například v otázce započítávání opožděných korespondenčních hlasů v Pensylvánii. Avšak pensylvánské zákony vyžadují velké důkazní břemeno, včetně podrobných písemných čestných prohlášení.

V tomto ohledu je Pensylvánie již v hledáčku nejvyššího soudu. Republikáni se totiž už odvolali proti rozhodnutí pensylvánského nejvyššího soudu, který s ohledem na pensylvánskou ústavu rozhodl, že započítány mají být i korespondenční hlasy, jež dorazí po volebním dni, za předpokladu, že byly odeslány nejpozději 3. listopadu a budou doručeny do pátku. Nejvyšší soud USA toto rozhodnutí nezablokoval, ale v jiném sporu se přiklonil na stranu republikánů a rozhodl, že se opožděné hlasy nebudou započítávat ve Wisconsinu. Předseda nejvyššího soudu John Roberts přitom zdůraznil, že soud s ohledem na precedenty a státní zákony nevnímá situaci ve Wisconsinu a v Pensylvánii jako stejnou.

Otázkou je, zda tato rozhodnutí mohou nahrávat demokratům. Rozhodnutí nejvyššího soudu ohledně voleb ve Wisconsinu přišlo ještě předtím, než prázdné křeslo zaplnila Barrettová. Trump dal zároveň najevo, že by se mu konzervativní většina mohla hodit, pokud by nejvyšší soud rozhodoval v případě sporných výsledků. Podle The Guardianu je však nejasné, jak by se s ohledem na tyto komentáře Barrettová zachovala a zda by například odmítla v takovém případu rozhodovat.

Za nejhorší možný scénář The Guardian označuje velmi těsný volební výsledek, což je nyní aktuální situace v řadě států. Před 20 lety se spor o hlasování na Floridě proměnil v soudní bitvu a ruční přepočítávání hlasů, jež trvalo 35 dní. Několikatýdenní přepočítávání hlasů tehdy zastavil až nejvyšší soud za stavu, kdy Bush vedl před Gorem o 537 hlasů. Bush tak nakonec získal 271 z 538 volitelů a stal se prvním republikánským prezidentem od roku 1888, který na celonárodní úrovni nezískal většinu hlasů.