Trump dlouhodobě útočí na Čínu. Přitom tam má bankovní účet a platí daně, zjistil NYT

Trump přitom dlouhodobě kritizuje firmy podnikající v Číně a nabádá je k přesunu do USA, kvůli údajnému napojení na čínské podnikatele také útočí na své politické oponenty. Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová dnes v televizním rozhovoru MSNBC uvedla, že Trumpův bankovní účet v Číně z pohledu národní bezpečnosti vyvolává vážné obavy.

Trump má podle NYT účet, který se neobjevuje v jeho osobních finančních dokumentech, protože je vedený na jméno jedné z jeho firem s názvem Trump International Hotels Management. Není přitom jasné, jaká čínská banka jej spravuje.

Podle dokumentů Trump z tohoto účtu vyplatil mezi lety 2013 a 2015 přes 188.000 dolarů (4,3 milionu korun) na daních čínské vládě. Server BBC podotýká, že podle dřívějších zjištění zaplatil Trump v USA v letech 2016 a 2017 na daních dohromady 1500 dolarů (34.000 korun), v dřívějších letech několikrát neodvedl americkému státu dokonce nic.

Ze záznamů není jasné, kolik peněz plynulo přes Trumpův čínský účet, podle údajů amerického finančního úřadu IRS však prezidentova firma vykázala zisky z Číny jen v hodnotě několika tisíc dolarů. Trumpovo podnikání ve Skotsku a Irsku, kde provozuje svoje golfové kluby, mu přináší zisky v řádu milionů dolarů ročně.

Právník prezidentovy firmy The Trump Organization Alan Garten NYT sdělil, že společnost "otevřela účet u čínské banky působící v USA, aby mohla zaplatit místní daně", jež souvisely s podnikatelskými snahami firmy v Číně. Účet zřídila poté, co si The Trump Organization otevřela v Číně svou pobočku, jež měla usilovat o rozšíření podnikání v Asii.

"Žádné obchody, transakce nebo jiné podnikatelské aktivity se nikdy neuskutečnily a od roku 2015 zůstala kancelář neaktivní. Ačkoliv je bankovní účet (v Číně) stále otevřený, nebyl nikdy použit k žádným jiným účelům," dodal Garten.

Vztahy USA s Čínou jsou jedním z hlavních témat americké předvolební kampaně i celého Trumpova prezidentství. Republikánská hlava státu na Peking opakovaně útočí a zahájila s ním obchodní válku, americké firmy pak nabádá k přesunu výroby do USA a hrozí finančními postihy těm, které tak neučiní. Trump na Čínu rovněž svaluje vinu za celosvětové rozšíření koronaviru a za související potíže pro americkou ekonomiku.

Čínskou kartu využívá prezident rovněž k útokům na svého volebního soka Joea Bidena, který je podle Trumpa v přístupu k Číně příliš "měkký". Prezident rovněž bez patřičných důkazů tvrdí, že Bidenův syn Hunter těžil ve svém podnikání z vlivné pozice svého otce, který byl viceprezidentem mezi lety 2009 a 2017. Část jeho obvinění se týká i Hunterovy činnosti v Číně, podle NYT jsou však nepodložená.

Demokratický kandidát podle svých dobrovolně zveřejněných finančních záznamů nevykázal žádné příjmy z Číny a ani tam nesledoval žádné podnikatelské zájmy. Trump se na druhou stranu snažil několik let zahájit v Číně podnikání, a to už od roku 2006, kdy si založil kancelář v Hongkongu.

V dalších letech se pokoušel o stavbu mrakodrapu ve městě Kuang-čou, což se mu však nepodařilo. Později zahájil společné projekty s čínským státním gigantem State Grid Corporation, ve kterých krátce pokračoval i po svém nástupu do funkce a ustoupil od nich až poté, co čínskou firmou začaly otřásat korupční skandály.

NYT připomíná, že řada zámožných Číňanů si rovněž pořídila části jeho nemovitostí po celém světě. Čínské investory například nalákaly jeho mrakodrapy v Las Vegas či v kanadském Vancouveru. Největší čínská státem kontrolovaná banka Industrial and Commercial Bank of China (ICBC) si také do loňského roku pronajímala tři patra v Trumpově budově v New Yorku.