Trump kritizoval Írán: Má se starat o lidi a neohrožovat okolí

Trump v úvodu své kritiky na adresu Íránu řekl, že Spojené státy nikdy nedopustí, aby Írán získal jaderné zbraně a doplnil, že z toho důvodu odstoupil od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015.

"Všechny národy mají povinnost konat," řekl Trump s tím, že odpovědné vlády by neměly "subvencovat krvežíznivost Íránu". "Dokud bude ohrožující chování Íránu pokračovat, sankce zrušeny nebudou. Budou upevněny," zdůraznil americký prezident.

Trump řekl, že lídři Íránu v uplynulých 40 letech, tedy od íránské islámské revoluce, viní ostatní z problémů, které si sami zavinili, a následně je vyzval, aby se soustředili na boj s chudobou a starali se o vlastní lid místo ohrožování sousedních států.

"Spojené státy nikdy nevěřily na věčné nepřátele, válčit umí kdokoliv, ale jen ti nejodvážnější si mohou vybrat mír," řekl Trump v závěru své kritiky Íránu, přičemž zmínil diplomatická jednání mezi USA a Severní Koreou.

Trump hovořil na pozadí zvýšeného napětí mezi Íránem a Saúdskou Arábii po útocích na dvě saúdskoarabská ropná zařízení 14. září. Rijád a Washington z útoků, ke kterým se přihlásili šíitští povstalci v Jemenu, viní Írán. Ten to však odmítá.

Krátce před dnešním projevem amerického prezidenta jeho íránský protějšek Hasan Rúhání podle agentury Reuters řekl, že je připraven jednat o menších změnách či dodatcích k mezinárodní jaderné dohodě s Íránem z roku 2015, pokud Spojené státy zruší sankce.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu před Valným shromážděním OSN obě strany vyzval, aby udělaly riskantní krok a ukázaly odvahu přispět k míru. "Útoky na Saúdskou Arábii změnily situaci. Dnes existuje riziko, že (konflikt) vzplane kvůli špatnému odhadu nebo neadekvátní reakci," řekl šéf Elysejského paláce. Je podle něj nejvyšší čas, aby znovu začala jednání mezi Spojenými státy, Íránem, signatáři mezinárodní smlouvy o íránském jaderném programu (JCPOA) a zainteresovanými velmocemi v regionu. Smlouvu o zbrždění íránského jaderného programu v roce 2015 kromě USA podepsala také Francie, Německo, Británie, Čína a Rusko.Spor mezi USA a Íránem nicméně graduje delší dobu, a to zejména v souvislosti s americkými protiíránskými sankcemi, které Bílý dům zavedl poté, co USA loni odstoupily od jaderné dohody s Íránem z roku 2015. V té se země zavázala omezit svůj jaderný program výměnou za uvolnění sankcí.

Trump ale dohodu, uzavřenou po létech vyjednávání za jeho předchůdce Baracka Obamy, kritizoval s tím, že se nevztahuje na íránský balistický program a další možné bezpečnostní hrozby. Letos začal Írán postupně části jaderné dohody vypovídat a požaduje po ostatních signatářích, aby zmírnili dopad amerických sankcí, pokud chtějí dohodu zachovat. Evropské země, které se na dohodě podílí a přejí si ji udržet, ale zatím ve svých snahách o řešení neuspěly.

Íránský ministr ropného průmyslu Bídžan Zangáne řekl, že sankce brání Íránu v přístupu k zařízení, které koupil, aby omezil spalování zemního plynu při těžbě ropy a omezil tak znečišťování životního prostředí. "Koupili jsme zařízení, která mají zastavit spalování zemního plynu, ale nemůžeme je obdržet kvůli sankcím. Domnívám se, že to je zločin proti lidskosti ze strany (amerického prezidenta Donalda) Trumpa, jelikož je nám bráněno ve využívání nástrojů proti znečišťování životního prostředí," řekl.