Trump svými dekrety obešel Kongres. Nastal legislativní chaos, píše New York Times

Exekutivní příkazy na pomoc Američanům zasaženým pandemií covidu-19, které v sobotu podepsal prezident Donald Trump, vyvolaly vlnu kritiky od opozičních demokratů a nejasnosti ohledně toho, zda se jim skutečně podaří naplnit svůj účel, napsal list The New York Times (NYT).

Otázkou také stále zůstává legalita Trumpových příkazů, které vydal poté, co se republikáni a demokraté v Kongresu po dlouhých vyjednáváních nedohodli na podobě dalšího záchranného balíku.

Trump při podpisu dekretů uvedl, že svým krokem poskytne desítkám milionů nezaměstnaných Američanů dalších 400 dolarů týdně (bezmála 9000 Kč) na podporu v nezaměstnanosti. Další opatření se týkají odkladu daní ze mzdy, prodloužení zákazu vystěhování nájemníků či pozastavení splácení studentských půjček.

New York Times však poznamenává, že Trumpovy kroky zřejmě nebudou mít okamžitý a významný dopad na životy Američanů. Například mimořádná pomoc v nezaměstnanosti ve výši 400 dolarů týdně je podmíněna tím, že jednotlivé státy lidem zaplatí čtvrtinu této částky z vlastních kas. Řada států se přitom potýká s výpadkem příjmů kvůli ekonomické krizi a není tak jasné, jaká část Američanů nakonec tuto pomoc skutečně dostane. Finance na zbylou část obnosu chce přitom Trump brát z fondu určeného na boj s následky živelních katastrof, ačkoliv se USA právě nachází na začátku sezóny hurikánů.

Odklad daní ze mzdy zase bude podle NYT většina zaměstnavatelů ignorovat, protože se budou obávat toho, že by odložené daně následně museli jednorázově doplácet. Politická dohoda o odpuštění této daně je totiž podle NYT nepravděpodobná, protože se demokraté i někteří republikáni obávají toho, že by výpadek státních příjmů mohl mít negativní dopad například na vládní program lékařské péče o seniory známý jako Medicare.

Pochybnosti panují rovněž ohledně proklamovaného prodloužení zákazu vyhošťování nájemníků. Trumpův příkaz totiž ve skutečnosti jen doporučuje šéfům federálních agentur, aby zvážili nutnost takového moratoria a prozkoumali, zda jsou ještě k dispozici federální finance na poskytnutí příspěvků na bydlení.

"Prezidentovy nedostatečné, slabé a neústavní činy ještě více zvyšují potřebu toho, abychom dosáhli dohody," řekla v neděli nejvýše postavená demokratka v Kongresu Nancy Pelosiová. "Bohužel, prezidentovy exekutivní příkazy bych popsal jedním slovem jako ubohé," řekl šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer s tím, že jsou vydaná opatření navržena "potrhlým způsobem".

JUST IN: Sen. Chuck Schumer tells @GStephanopoulos that President Trump’s COVID-19 executive orders are “unworkable, weak and far too narrow.”“The event at the country club is just what Trump does — a big show but it doesn’t do anything.” https://t.co/mXqSebBaMG pic.twitter.com/rXMrzm1yXJ

— This Week (@ThisWeekABC) August 9, 2020

Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty schválila již před řadou týdnů návrh vládního záchranného balíčku v hodnotě 3,4 bilionu dolarů (75,8 bilionu korun). V Senátu však mají většinu republikáni, kteří přišli s vlastním návrhem v hodnotě jednoho bilionu dolarů (22,3 bilionu korun).

Trump příkazy vyhlásil poté, co se oběma stranám dva týdny nepodařilo najít kompromis. Demokraté minulý týden prohlásili, že jsou ochotni ustoupit na rozpočet dvou bilionů dolarů, s čímž druhá strana nesouhlasila. Republikáni tvrdí, že se nemusí všechny problémy vyřešit ve stávajícím zákoně a lze schválit pouze naléhavě potřebnou pomoc a pak na ni navázat dalším balíčkem. Demokraté jsou ale toho názoru, že republikáni nerozumí závažnosti současné ekonomické situace v USA a zdržují nezbytnou podporu pro Američany.

Demokraté zatím nenaznačili, zda budou chtít Trumpa zažalovat za to, že svými příkazy podle některých právníků překročil svoje pravomoci a obešel Kongres, který podle amerických zákonů rozhoduje o rozpočtových záležitostech. "Řekl bych, že pokud nás chtějí demokraté hnát k soudu (...), budou mít hodně co vysvětlovat," řekl ministr financí Steve Mnuchin.

Obě strany však přes víkend naznačily, že nehledě na Trumpovy příkazy budou jednání o záchranném balíčku dále pokračovat.

Související

Donald Trump

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Více souvisejících

Donald Trump Kongres USA Prezident USA USA (Spojené státy americké) Chuck Schumer Nancy Pelosiová (politička USA) Demokratická strana (USA)

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy