Trump svými dekrety obešel Kongres. Nastal legislativní chaos, píše New York Times

Exekutivní příkazy na pomoc Američanům zasaženým pandemií covidu-19, které v sobotu podepsal prezident Donald Trump, vyvolaly vlnu kritiky od opozičních demokratů a nejasnosti ohledně toho, zda se jim skutečně podaří naplnit svůj účel, napsal list The New York Times (NYT).

Otázkou také stále zůstává legalita Trumpových příkazů, které vydal poté, co se republikáni a demokraté v Kongresu po dlouhých vyjednáváních nedohodli na podobě dalšího záchranného balíku.

Trump při podpisu dekretů uvedl, že svým krokem poskytne desítkám milionů nezaměstnaných Američanů dalších 400 dolarů týdně (bezmála 9000 Kč) na podporu v nezaměstnanosti. Další opatření se týkají odkladu daní ze mzdy, prodloužení zákazu vystěhování nájemníků či pozastavení splácení studentských půjček.

New York Times však poznamenává, že Trumpovy kroky zřejmě nebudou mít okamžitý a významný dopad na životy Američanů. Například mimořádná pomoc v nezaměstnanosti ve výši 400 dolarů týdně je podmíněna tím, že jednotlivé státy lidem zaplatí čtvrtinu této částky z vlastních kas. Řada států se přitom potýká s výpadkem příjmů kvůli ekonomické krizi a není tak jasné, jaká část Američanů nakonec tuto pomoc skutečně dostane. Finance na zbylou část obnosu chce přitom Trump brát z fondu určeného na boj s následky živelních katastrof, ačkoliv se USA právě nachází na začátku sezóny hurikánů.

Odklad daní ze mzdy zase bude podle NYT většina zaměstnavatelů ignorovat, protože se budou obávat toho, že by odložené daně následně museli jednorázově doplácet. Politická dohoda o odpuštění této daně je totiž podle NYT nepravděpodobná, protože se demokraté i někteří republikáni obávají toho, že by výpadek státních příjmů mohl mít negativní dopad například na vládní program lékařské péče o seniory známý jako Medicare.

Pochybnosti panují rovněž ohledně proklamovaného prodloužení zákazu vyhošťování nájemníků. Trumpův příkaz totiž ve skutečnosti jen doporučuje šéfům federálních agentur, aby zvážili nutnost takového moratoria a prozkoumali, zda jsou ještě k dispozici federální finance na poskytnutí příspěvků na bydlení.

"Prezidentovy nedostatečné, slabé a neústavní činy ještě více zvyšují potřebu toho, abychom dosáhli dohody," řekla v neděli nejvýše postavená demokratka v Kongresu Nancy Pelosiová. "Bohužel, prezidentovy exekutivní příkazy bych popsal jedním slovem jako ubohé," řekl šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer s tím, že jsou vydaná opatření navržena "potrhlým způsobem".

JUST IN: Sen. Chuck Schumer tells @GStephanopoulos that President Trump’s COVID-19 executive orders are “unworkable, weak and far too narrow.”“The event at the country club is just what Trump does — a big show but it doesn’t do anything.” https://t.co/mXqSebBaMG pic.twitter.com/rXMrzm1yXJ

— This Week (@ThisWeekABC) August 9, 2020

Sněmovna reprezentantů ovládaná demokraty schválila již před řadou týdnů návrh vládního záchranného balíčku v hodnotě 3,4 bilionu dolarů (75,8 bilionu korun). V Senátu však mají většinu republikáni, kteří přišli s vlastním návrhem v hodnotě jednoho bilionu dolarů (22,3 bilionu korun).

Trump příkazy vyhlásil poté, co se oběma stranám dva týdny nepodařilo najít kompromis. Demokraté minulý týden prohlásili, že jsou ochotni ustoupit na rozpočet dvou bilionů dolarů, s čímž druhá strana nesouhlasila. Republikáni tvrdí, že se nemusí všechny problémy vyřešit ve stávajícím zákoně a lze schválit pouze naléhavě potřebnou pomoc a pak na ni navázat dalším balíčkem. Demokraté jsou ale toho názoru, že republikáni nerozumí závažnosti současné ekonomické situace v USA a zdržují nezbytnou podporu pro Američany.

Demokraté zatím nenaznačili, zda budou chtít Trumpa zažalovat za to, že svými příkazy podle některých právníků překročil svoje pravomoci a obešel Kongres, který podle amerických zákonů rozhoduje o rozpočtových záležitostech. "Řekl bych, že pokud nás chtějí demokraté hnát k soudu (...), budou mít hodně co vysvětlovat," řekl ministr financí Steve Mnuchin.

Obě strany však přes víkend naznačily, že nehledě na Trumpovy příkazy budou jednání o záchranném balíčku dále pokračovat.

Související

Harvardova univerzita

Rozčílený Trump vyhrotil spor s Harvardovou univerzitou. Chce, aby mu zaplatila miliardu dolarů

Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj dlouhodobý spor s Harvardovou univerzitou a nově po škole požaduje vyrovnání ve výši jedné miliardy dolarů. Toto ultimátum přichází po měsících napjatých vyjednávání o obnovení federálního financování, které administrativa loni zmrazila. Trump na své sociální síti Truth Social popřel zprávy médií, že by byl ochoten ze svých finančních nároků slevit, a naopak částku zdvojnásobil.
Prezident Trump

Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro podcast Dana Bongina otevřeně vyzval republikány, aby přistoupili ke „znárodnění voleb“. Tento apel přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o bezprecedentní revizi volebních pravidel před blížícími se klíčovými volbami do Kongresu. Podle prezidenta by republikáni měli převzít přímou kontrolu nad volebními procesy nejméně v patnácti klíčových oblastech po celých Spojených státech.

Více souvisejících

Donald Trump Kongres USA Prezident USA USA (Spojené státy americké) Chuck Schumer Nancy Pelosiová (politička USA) Demokratická strana (USA)

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna

Macinka dál fanaticky bojuje za Turka, opozice si ho maže na chleba

Ministr zahraničí Petr Macinka se nadále nedokáže smířit s tím, že se jeho stranický kolega z hnutí Motoristé Filip Turek nestane ministrem, jak se na tom dnes shodl prezident Petr Pavel a předseda vlády Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně během jednání o vyslovení nedůvěře vládě opět útočil na prezidenta, zástupci opozice ale následně s ledovým klidem upozornili, že Turek dostal méně preferenčních hlasů než oni a celá věc je uzavřena.

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se během společného jednání shodli na nutnosti hledat u klíčových politických témat kompromisní řešení. Hlava státu v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že předseda vlády bude aktivně tlumit případné neshody se svými koaličními partnery a ministry. Cílem je zamezit situacím, které by mohly ohrozit české národní zájmy nebo oslabit postavení České republiky na mezinárodní scéně.

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět

Německé úřady minulý týden zamítly žádost o azyl Georgije Avalianiho, ruského pacifisty, který uprchl z fronty na Ukrajině. Rozhodnutí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) vyvolalo vlnu znepokojení mezi organizacemi pomáhajícími ruským dezertérům, neboť úřad dospěl k závěru, že Avalianimu v Rusku nehrozí žádné vážné nebezpečí a jeho návrat je bezpečný.

před 4 hodinami

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu

Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.

před 5 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026) Prohlédněte si galerii

Uzavřeno, Turek ministrem nebude. Ruší se i schůzky ústavních činitelů, oznámil Babiš po jednání s Pavlem

Premiér Andrej Babiš po středečním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě definitivně uzavřel otázku obsazení postu ministra životního prostředí. Podle předsedy vlády se Filip Turek členem kabinetu nestane, protože prezident dal jasně najevo, že jej do této funkce nikdy nejmenuje. Babiš toto rozhodnutí akceptoval s tím, že pro jeho vládu je tato záležitost již minulostí.

před 6 hodinami

Marco Rubio

Druhé kolo ukrajinsko-ruských rozhovorů začíná. Podle Rubia vázne mír na jediném bodě

V Abú Dhabí dnes začíná druhé kolo rozhovorů mezi vysokými představiteli Ukrajiny a Ruska, které zprostředkovala administrativa Donalda Trumpa. Dvoudenní jednání by mělo kopírovat formát z minulého měsíce, kdy se u jednoho stolu sešli vyjednavači z Washingtonu, Kyjeva a Moskvy. Zatímco americký prezident v posledních týdnech hýří optimismem a tvrdí, že konec čtyřletého konfliktu je na dosah, obě bojující strany tlumí očekávání a vyhlídky na okamžitý průlom zpochybňují.

před 6 hodinami

Počasí

Nebezpečné počasí na větším území. Meteorologové rozšířili výstrahu

S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech. 

před 7 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Pavel s Babišem schůzku na Hradě nekomentovali, přesunuli se na jednání Bezpečnostní rady

Prezident Petr Pavel se ve středu opětovně zapojil do jednání Bezpečnostní rady státu. Na zasedání dorazil bezprostředně poté, co na Pražském hradě absolvoval ranní schůzku s předsedou vlády Andrejem Babišem. Po skončení tohoto bilaterálního jednání se oba politici přesunuli do Strakovy akademie, aniž by dosavadní průběh rozhovorů jakkoliv komentovali.

před 7 hodinami

Pedro Sánchez

Španělsko chce zakázat sociální sítě mladým, oznámil Sánchez. Tyran, zrádce fašistický totalitář, zuří Musk

Španělsko navrhlo zákaz používání sociálních sítí pro teenagery, čímž se připojilo k rostoucímu odporu evropských zemí vůči těmto technologiím. Premiér Pedro Sánchez oznámil, že vláda připravuje soubor opatření včetně omezení přístupu pro osoby mladší 16 let. Tento krok vyvolal ostrou reakci majitele sítě X Elona Muska, který na adresu španělského lídra nešetřil osobními urážkami.

před 8 hodinami

USS Abraham Lincoln

Americká letadlová loď sestřelila íránský dron, který se k ní blížil „agresivním způsobem“

Americká letadlová loď v úterý sestřelila íránský bezpilotní letoun, který se k plavidlu v Arabském moři přiblížil „agresivním způsobem“. K incidentu došlo jen několik hodin předtím, než dva ozbrojené čluny íránských Revolučních gard v Hormuzském průlivu ohrožovaly tanker plující pod americkou vlajkou. Podle mluvčího americké armády Íránci hrozili, že na loď vstoupí a zabaví ji.

před 9 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026)

Babiš dorazil na Pražský hrad na jednání s Pavlem

Předseda vlády Andrej Babiš dorazil ve středu ráno na Pražský hrad na pozvání prezidenta Petra Pavla. Hlavním tématem schůzky jsou nedávné útoky ministra zahraničí a šéfa Motoristů sobě Petra Macinky směřované k hlavě státu. Macinka se nevybíravým způsobem dožadoval jmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí, což prezident vnímá jako pokus o vydírání.

před 10 hodinami

Sajf al-Islám Kaddáfí

Ozbrojené komando zabilo syna bývalého libyjského vůdce Kaddáfího

Syn bývalého libyjského vůdce Sajf Islám Kaddáfí byl podle dostupných zpráv zastřelen. Smrt třiapadesátiletého muže, který byl dříve považován za otcova nástupce, potvrdil v úterý šéf jeho politického týmu. Tuto informaci následně přinesla Libyjská tisková agentura.

před 11 hodinami

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Chování Macinky je „extrémní případ buranství“, tepe vládu opozice před hlasováním o nedůvěře

Pětice opozičních stran se dnes pokouší o první svržení koaliční vlády Andreje Babiše, složené ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Přestože schůze k vyslovení nedůvěry začala v ostrém tempu a poslanci si odhlasovali jednání dlouho do noci, očekává se, že kabinet díky své stabilní většině 108 hlasů útok ustojí.

včera

Harvardova univerzita

Rozčílený Trump vyhrotil spor s Harvardovou univerzitou. Chce, aby mu zaplatila miliardu dolarů

Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj dlouhodobý spor s Harvardovou univerzitou a nově po škole požaduje vyrovnání ve výši jedné miliardy dolarů. Toto ultimátum přichází po měsících napjatých vyjednávání o obnovení federálního financování, které administrativa loni zmrazila. Trump na své sociální síti Truth Social popřel zprávy médií, že by byl ochoten ze svých finančních nároků slevit, a naopak částku zdvojnásobil.

včera

Prezident Trump

Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro podcast Dana Bongina otevřeně vyzval republikány, aby přistoupili ke „znárodnění voleb“. Tento apel přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o bezprecedentní revizi volebních pravidel před blížícími se klíčovými volbami do Kongresu. Podle prezidenta by republikáni měli převzít přímou kontrolu nad volebními procesy nejméně v patnácti klíčových oblastech po celých Spojených státech.

včera

Vesmírná stanice u Měsíce spojila svět. Teď dostává program Artemis zásadní trhliny

Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy