NÁZOR - Trhy téměř panikařily, hluboce je znepokojil ekonomický výhled, připomíná profesor Paul Krugman v komentáři pro server New York Times. Laureát Nobelovy ceny za ekonomii dodává, že následně zasáhla americká centrální banka Fed, jejíž předseda silně naznačil, že sníží úrokové sazby, a trhy si masivně oddechly.
Krátkodobá úleva
Krugman nemluví o známém černém pondělí v říjnu 1987, ale o 5. prosinci 2000, kdy ve Spojených státech opadala tzv. internetová horečka. Předsedou Fedu byl tehdy Alan Greenspan a jeho poznámka vystřelila akcie na technologické burze Nasdaq o 10,5 % za jediný den, přičemž o několik procent si polepšily i širší burzovní indexy, připomíná odborník.
"Úleva byla ovšem krátkodobá," pokračuje ekonom. Podotýká, že akcie začaly rychle opět padat a indexu Nasdaq trvalo téměř 12 let, než se dostal na úroveň po Greenspanově prohlášení.
Nobelista se nechce pouštět do burzovních predikcí, protože je považuje za pochybnou hru. Pouze se snaží zasadit tehdejší události do kontextu. Trhy totiž podle něj měly větší důvod vložit důvěru v Alana Greenspana než v současného předsedu americké centrální banky Jerome Powella, jelikož v roce 2000 Fed disponoval většími prostředky.
Na konci roku 2000 byla krátkodobá úroková sazba, kterou Fed reálně kontroluje, přes 6 %, a následně docházelo k jejímu snižování až o 5 procentních bodů, poukazuje Krugman. Dodává, že ani to nebylo dost, aby se předešlo ekonomickému zpomalení z velkého šoku a recesi.
Proto tomu dnes jsou úrokové sazby na zhruba 1,5 %, což ponechává americké centrální bance mnohem menší prostor pro jejich snižování, varuje ekonom. Konstatuje, že centrální banky v jiných zemích jsou na tom ještě hůř - krátkodobé úrokové sazby v Evropě jsou ve skutečnosti negativní, tudíž Evropská centrální banka v zásadě nemá prostor pro jejich další snižování.
"Proč se tedy trhy třásly kvůli (poslednímu) výhledu stimulů centrální banky?" táže se laureát Nobelovy ceny. Neměli bychom podle něj zapomínat na to, že bylo považováno za téměř jisté, že Fed sníží úrokové sazby, pokud by koronavirus napáchal větší ekonomické škody, tudíž vlastně nejde o žádnou velkou novinku.
Stádový efekt
Krugman proto soudí, že prohlášení Fedu o snižování úrokových sazeb poskytují pouhou pohodlnou záminku, která vede ke stádovému efektu. V pohledu na chování trhů se totiž ztotožňuje s ekonomickým klasikem, nobelistou Robertem Shillerem, který analyzoval náhlý burzovní propad, k němuž došlo během zmíněného černého pondělí.
Vysvětlení toho, co se tehdy stalo, je mnoho, ale Shillerovi se podařilo vyzpovídat velké množství burzovních makléřů přímo během samotného propadu, upozorňuje profesor. Dodává, že Shiller zjistil, že makléři se akcií zbavovali, protože tak činili jiní makléři, tudíž v podstatě docházelo k vzájemnému posilování prodejní paniky.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Toto pondělí naopak došlo k vzájemnému posilování nákupní horečky, konstatuje Krugman. Pokládá ovšem otázku, zda byly výprodeje akcií z minulého týdne racionální. Připouští, že s ohledem na zprávy o koronaviru možná ano, ale rozsah výprodeje a propadu byl přehnaný.
"Takže, co přijde dál?" pokládá otázku ekonom. Přiznává, že pokud se týká trhů, nemá ponětí. Ohledně celkového výhledu ekonomiky ale upozorňuje na dvě věci: Zaprvé, koronavirus se stále více jeví jako velká rána pro ekonomiku. Zadruhé, Fed a další centrální banky nemají příliš prostoru, aby mohly reagovat.
Profesor se delší dobu netají tím, že netuší, jaké další překážce bude ekonomika v budoucnu čelit. Varuje však, že pomyslné tlumiče, které mohou nerovnosti na cestě absorbovat, jsou již značně vyčerpané a je třeba připravit se na náraz.
Související
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
USA (Spojené státy americké) , Paul Krugman (ekonom) , Ekonomika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 43 minutami
OSN: Izraelský pozemní útok na Rafah by způsobil humanitární katastrofu
před 1 hodinou
Chtěli vzdorovat pandemickým opatřením, založili ozbrojenou skupinu. Teď Němci stanou před soudem
před 2 hodinami
Izraelská armáda vyzvala k dalším evakuacím z východní části Rafahu
před 2 hodinami
Izrael opatrně rozšířil operace v Rafahu, Nechce naštvat Bidena
před 3 hodinami
Bohatý Kuvajt se topí v politické krizi. Podle expertů zažívá historické chvíle
před 4 hodinami
Jakou má pivo ve skutečnosti trvanlivost? Experti našli odpověď
před 4 hodinami
Valné shromáždění doporučilo přijmout Palestinu do OSN. Česko bylo proti, Slovensko pro
před 5 hodinami
Polární záře v Česku: Zemi zasáhla nejsilnější geomagnetická bouře za 20 let
před 5 hodinami
Švýcaři si v úvodu bez potíží poradili s Nory, Němci dali Slovákům lekci z produktivity
před 6 hodinami
Předpověď počasí bez sluníčka. Teploty přesto půjdou přes 20 stupňů
před 13 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
Ukrajina očekává, že první stíhačky F-16 jí budou dodány v červnu a červenci. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády. Zdroj však nekonkretizoval, které země letadla poskytnou.
Zdroj: Libor Novák