Dle průzkumů se pověst Spojených států s nástupem Donalda Trumpa do funkce za poslední čtyři roky výrazně propadla. Nedávná studie ukázala, že v rámci důvěryhodnosti si Spojené státy v očích svých klíčových partnerů stojí zatím nejhůře za posledních dvacet let. Za zhoršenou reputací stojí dle odborníků i reakce místní vlády na koronavirus.
Společnost Pew Research se průzkumem veřejného mínění na světové politické scéně zabývá již téměř dvacet let. V rámci své studie 13-nation zkoumá, jak si Spojené státy stojí u svých 13 klíčových partnerů a spojenců v závislosti na veřejném mínění. Nedávná studie odhalila, že reputace USA ve světě od roku 2016 stabilně upadá.
Vysoké mínění o Spojených státech ztratily na příklad země jako Británie nebo Japonsko, kde se ještě v roce 2000 o USA pozitivně vyjádřilo 100 % respondentů. V obou zemích stejný názor letos sdílelo pouze 41 %. Podobný pokles lze zaznamenat i v Německu nebo Kanadě. Ve Francii a Austrálii se obliba Spojených států v porovnání s rokem 2000 v průměru propadla zhruba o polovinu na 30 %.
V mnoha případech se tak jedná o historicky nejnižší čísla od roku 2000. V Německu a ve Francii je popularita Spojených států aktuálně téměř shodná s rokem 2003, kdy kvůli napětí kolem války v Iráku ani v jedné ze zemí nepřekročila 30 %. Podobně vyhodnotila studie i postoj respondentů k prezidentu Donaldu Trumpovi.
Ve všech 13 zemích lze od začátku Trumpovy vlády zaznamenat velmi nízké preference vůči jeho osobě. Letos však v žádné z nich jeho popularita nepřekročila 25 %. V Jižní Koreji se o Spojených státech pozitivně vyjádřilo nejvíce respondentů, konkrétně 59 %. Důvěru v Donalda Trumpa však vkládá pouhých 17 % z nich. Na procenta si Trump nejlépe vede v Austrálii, Kanadě a Japonsku, kde ho schvaluje více jak 20 % respondentů.
Amerického prezidenta převážně negativně hodnotí především obyvatelé západní Evropy. V Británii, Španělsku, Francii nebo Německu je jeho obliba srovnatelná s G. W. Bushem na konci jeho druhého období, kdy úřad opustil uprostřed ekonomické krize s historicky nízkými čísly i na domácí scéně. Velmi pozitivně naopak vnímaly západní evropské země Obamovu vládu, jejíž obliba za obě období neklesla pod 50 %.
Průzkumy navíc vyhodnotily Trumpa jako nejméně oblíbeného světového lídra. Americký prezident je tak momentálně vnímán negativněji než čínský prezident Xi nebo ruský prezident Putin. Naopak nejlépe si stojí Německo a Francie. 76 % dotázaných vkládá důvěru do německé kancléřky Merkelové a až 64 % do francouzského prezidenta Macrona.
V rámci celé západní Evropy Spojené státy a amerického prezidenta pozitivně hodnotí pouze 33 % dotázaných, z čehož se nejvíce odpůrců americké administrativy nachází v Belgii a Německu, nejpozitivněji ji hodnotí Italové a Britové. Právě Italové nebo i Španělé mají dnes o Spojených státech lepší mínění než před začátkem americké intervence v Iráku v roce 2003.
Demograficky vnímají Spojené státy pozitivněji muži než ženy. Razantní rozdíl ve veřejném mínění žen a mužů lze zaznamenat v Dánsku, kde se pro Spojené státy kladně vyslovilo 42 % mužů oproti pouhým 26 % žen. V ostatních zemích je rozdíl mezi oběma pohlavími zhruba 10 %.
Naopak podobně jako na domácí scéně vyjadřují prezidentu Trumpovi podporu příznivci evropských pravicově populistických stran. Ve Španělsku hodnotí jeho administrativu pozitivně 45 % příznivců politické strany Vox, v Německu 34 % příznivců AfD, kladně ho hodnotí i 33 % příznivců britské Strany pro Brexit.
Příčinou tak vysoké nedůvěry v americkou politiku se ukázala být i odpověď americké vlády na pandemii koronaviru, která Spojené státy zužuje již bez mála půl roku. V průměru si v rámci průzkumů pouze 15 % dotázaných ze všech 13 zemí myslí, že Spojené státy pandemii zvládly.
Z pohledu ostatních zemí si v tomto ohledu nevedla příliš dobře ani Čína. Naopak velmi pozitivního hodnocení se dočkaly WHO i Evropská unie. Nejpozitivněji se o reakci své vlády na koronavirus vyslovili Dánové (95 %), Australané (94 %), Kanaďané (88 %), Němci (88 %) a obyvatelé Jižní Koreje (86 %). Nejhůře reakci vlastní vlády hodnotí Britové. Více jak 50 % si myslí, že země koronavirus nezvládla.
I odpověď Spojených států na koronavirovou pandemii vnímají rozdílně zastánci levice oproti pravici. Přestože ji oba segmenty hodnotí jako nedostatečnou, na straně pravice se stále nachází větší procento těch, kteří ji hodnotí spíše pozitivně.
Společnost Pew zároveň uvádí, že koronavirová pandemie nijak výrazně neovlivnila veřejné mínění v pohledu na globální ekonomickou rovnováhu. Stejně jako v předchozích letech označila většina dotázaných jako ekonomického lídra Čínu. Názorově se odchýlily pouze Jižní Korea a Japonsko, které tentokrát jako světovou jedničku vyhodnotily Spojené státy.
Celou studii si můžete přečíst zde.
Související
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , EU (Evropská unie) , WHO (Světová zdravotnická organizace) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 1 hodinou
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 3 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 5 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 6 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 7 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 8 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 8 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 10 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 12 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák