USA mají historicky nejhorší reputaci. Příčinou je Trump a koronavirus, tvrdí studie

Dle průzkumů se pověst Spojených států s nástupem Donalda Trumpa do funkce za poslední čtyři roky výrazně propadla. Nedávná studie ukázala, že v rámci důvěryhodnosti si Spojené státy v očích svých klíčových partnerů stojí zatím nejhůře za posledních dvacet let. Za zhoršenou reputací stojí dle odborníků i reakce místní vlády na koronavirus.

Společnost Pew Research se průzkumem veřejného mínění na světové politické scéně zabývá již téměř dvacet let. V rámci své studie 13-nation zkoumá, jak si Spojené státy stojí u svých 13 klíčových partnerů a spojenců v závislosti na veřejném mínění. Nedávná studie odhalila, že reputace USA ve světě od roku 2016 stabilně upadá.

Vysoké mínění o Spojených státech ztratily na příklad země jako Británie nebo Japonsko, kde se ještě v roce 2000 o USA pozitivně vyjádřilo 100 % respondentů. V obou zemích stejný názor letos sdílelo pouze 41 %. Podobný pokles lze zaznamenat i v Německu nebo Kanadě. Ve Francii a Austrálii se obliba Spojených států v porovnání s rokem 2000 v průměru propadla zhruba o polovinu na 30 %. 

V mnoha případech se tak jedná o historicky nejnižší čísla od roku 2000. V Německu a ve Francii je popularita Spojených států aktuálně téměř shodná s rokem 2003, kdy kvůli napětí kolem války v Iráku ani v jedné ze zemí nepřekročila 30 %. Podobně vyhodnotila studie i postoj respondentů k prezidentu Donaldu Trumpovi. 

Ve všech 13 zemích lze od začátku Trumpovy vlády zaznamenat velmi nízké preference vůči jeho osobě. Letos však v žádné z nich jeho popularita nepřekročila 25 %. V Jižní Koreji se o Spojených státech pozitivně vyjádřilo nejvíce respondentů, konkrétně 59 %. Důvěru v Donalda Trumpa však vkládá pouhých 17 % z nich. Na procenta si Trump nejlépe vede v Austrálii, Kanadě a Japonsku, kde ho schvaluje více jak 20 % respondentů. 

Amerického prezidenta převážně negativně hodnotí především obyvatelé západní Evropy. V Británii, Španělsku, Francii nebo Německu je jeho obliba srovnatelná s G. W. Bushem na konci jeho druhého období, kdy úřad opustil uprostřed ekonomické krize s historicky nízkými čísly i na domácí scéně. Velmi pozitivně naopak vnímaly západní evropské země Obamovu vládu, jejíž obliba za obě období neklesla pod 50 %. 

Průzkumy navíc vyhodnotily Trumpa jako nejméně oblíbeného světového lídra. Americký prezident je tak momentálně vnímán negativněji než čínský prezident Xi nebo ruský prezident Putin. Naopak nejlépe si stojí Německo a Francie. 76 % dotázaných vkládá důvěru do německé kancléřky Merkelové a až 64 % do francouzského prezidenta Macrona. 

V rámci celé západní Evropy Spojené státy a amerického prezidenta pozitivně hodnotí pouze 33 % dotázaných, z čehož se nejvíce odpůrců americké administrativy nachází v Belgii a Německu, nejpozitivněji ji hodnotí Italové a Britové. Právě Italové nebo i Španělé mají dnes o Spojených státech lepší mínění než před začátkem americké intervence v Iráku v roce 2003.

Demograficky vnímají Spojené státy pozitivněji muži než ženy. Razantní rozdíl ve veřejném mínění žen a mužů lze zaznamenat v Dánsku, kde se pro Spojené státy kladně vyslovilo 42 % mužů oproti pouhým 26 % žen. V ostatních zemích je rozdíl mezi oběma pohlavími zhruba 10 %. 

Naopak podobně jako na domácí scéně vyjadřují prezidentu Trumpovi podporu příznivci evropských pravicově populistických stran. Ve Španělsku hodnotí jeho administrativu pozitivně 45 % příznivců politické strany Vox, v Německu 34 % příznivců AfD, kladně ho hodnotí i 33 % příznivců britské Strany pro Brexit. 

Příčinou tak vysoké nedůvěry v americkou politiku se ukázala být i odpověď americké vlády na pandemii koronaviru, která Spojené státy zužuje již bez mála půl roku. V průměru si v rámci průzkumů pouze 15 % dotázaných ze všech 13 zemí myslí, že Spojené státy pandemii zvládly.

Z pohledu ostatních zemí si v tomto ohledu nevedla příliš dobře ani Čína. Naopak velmi pozitivního hodnocení se dočkaly WHO i Evropská unie. Nejpozitivněji se o reakci své vlády na koronavirus vyslovili Dánové (95 %), Australané (94 %), Kanaďané (88 %), Němci (88 %) a obyvatelé Jižní Koreje (86 %). Nejhůře reakci vlastní vlády hodnotí Britové. Více jak 50 % si myslí, že země koronavirus nezvládla.

I odpověď Spojených států na koronavirovou pandemii vnímají rozdílně zastánci levice oproti pravici. Přestože ji oba segmenty hodnotí jako nedostatečnou, na straně pravice se stále nachází větší procento těch, kteří ji hodnotí spíše pozitivně. 

Společnost Pew zároveň uvádí, že koronavirová pandemie nijak výrazně neovlivnila veřejné mínění v pohledu na globální ekonomickou rovnováhu. Stejně jako v předchozích letech označila většina dotázaných jako ekonomického lídra Čínu. Názorově se odchýlily pouze Jižní Korea a Japonsko, které tentokrát jako světovou jedničku vyhodnotily Spojené státy.

Celou studii si můžete přečíst zde.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump EU (Evropská unie) WHO (Světová zdravotnická organizace) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy