Dle průzkumů se pověst Spojených států s nástupem Donalda Trumpa do funkce za poslední čtyři roky výrazně propadla. Nedávná studie ukázala, že v rámci důvěryhodnosti si Spojené státy v očích svých klíčových partnerů stojí zatím nejhůře za posledních dvacet let. Za zhoršenou reputací stojí dle odborníků i reakce místní vlády na koronavirus.
Společnost Pew Research se průzkumem veřejného mínění na světové politické scéně zabývá již téměř dvacet let. V rámci své studie 13-nation zkoumá, jak si Spojené státy stojí u svých 13 klíčových partnerů a spojenců v závislosti na veřejném mínění. Nedávná studie odhalila, že reputace USA ve světě od roku 2016 stabilně upadá.
Vysoké mínění o Spojených státech ztratily na příklad země jako Británie nebo Japonsko, kde se ještě v roce 2000 o USA pozitivně vyjádřilo 100 % respondentů. V obou zemích stejný názor letos sdílelo pouze 41 %. Podobný pokles lze zaznamenat i v Německu nebo Kanadě. Ve Francii a Austrálii se obliba Spojených států v porovnání s rokem 2000 v průměru propadla zhruba o polovinu na 30 %.
V mnoha případech se tak jedná o historicky nejnižší čísla od roku 2000. V Německu a ve Francii je popularita Spojených států aktuálně téměř shodná s rokem 2003, kdy kvůli napětí kolem války v Iráku ani v jedné ze zemí nepřekročila 30 %. Podobně vyhodnotila studie i postoj respondentů k prezidentu Donaldu Trumpovi.
Ve všech 13 zemích lze od začátku Trumpovy vlády zaznamenat velmi nízké preference vůči jeho osobě. Letos však v žádné z nich jeho popularita nepřekročila 25 %. V Jižní Koreji se o Spojených státech pozitivně vyjádřilo nejvíce respondentů, konkrétně 59 %. Důvěru v Donalda Trumpa však vkládá pouhých 17 % z nich. Na procenta si Trump nejlépe vede v Austrálii, Kanadě a Japonsku, kde ho schvaluje více jak 20 % respondentů.
Amerického prezidenta převážně negativně hodnotí především obyvatelé západní Evropy. V Británii, Španělsku, Francii nebo Německu je jeho obliba srovnatelná s G. W. Bushem na konci jeho druhého období, kdy úřad opustil uprostřed ekonomické krize s historicky nízkými čísly i na domácí scéně. Velmi pozitivně naopak vnímaly západní evropské země Obamovu vládu, jejíž obliba za obě období neklesla pod 50 %.
Průzkumy navíc vyhodnotily Trumpa jako nejméně oblíbeného světového lídra. Americký prezident je tak momentálně vnímán negativněji než čínský prezident Xi nebo ruský prezident Putin. Naopak nejlépe si stojí Německo a Francie. 76 % dotázaných vkládá důvěru do německé kancléřky Merkelové a až 64 % do francouzského prezidenta Macrona.
V rámci celé západní Evropy Spojené státy a amerického prezidenta pozitivně hodnotí pouze 33 % dotázaných, z čehož se nejvíce odpůrců americké administrativy nachází v Belgii a Německu, nejpozitivněji ji hodnotí Italové a Britové. Právě Italové nebo i Španělé mají dnes o Spojených státech lepší mínění než před začátkem americké intervence v Iráku v roce 2003.
Demograficky vnímají Spojené státy pozitivněji muži než ženy. Razantní rozdíl ve veřejném mínění žen a mužů lze zaznamenat v Dánsku, kde se pro Spojené státy kladně vyslovilo 42 % mužů oproti pouhým 26 % žen. V ostatních zemích je rozdíl mezi oběma pohlavími zhruba 10 %.
Naopak podobně jako na domácí scéně vyjadřují prezidentu Trumpovi podporu příznivci evropských pravicově populistických stran. Ve Španělsku hodnotí jeho administrativu pozitivně 45 % příznivců politické strany Vox, v Německu 34 % příznivců AfD, kladně ho hodnotí i 33 % příznivců britské Strany pro Brexit.
Příčinou tak vysoké nedůvěry v americkou politiku se ukázala být i odpověď americké vlády na pandemii koronaviru, která Spojené státy zužuje již bez mála půl roku. V průměru si v rámci průzkumů pouze 15 % dotázaných ze všech 13 zemí myslí, že Spojené státy pandemii zvládly.
Z pohledu ostatních zemí si v tomto ohledu nevedla příliš dobře ani Čína. Naopak velmi pozitivního hodnocení se dočkaly WHO i Evropská unie. Nejpozitivněji se o reakci své vlády na koronavirus vyslovili Dánové (95 %), Australané (94 %), Kanaďané (88 %), Němci (88 %) a obyvatelé Jižní Koreje (86 %). Nejhůře reakci vlastní vlády hodnotí Britové. Více jak 50 % si myslí, že země koronavirus nezvládla.
I odpověď Spojených států na koronavirovou pandemii vnímají rozdílně zastánci levice oproti pravici. Přestože ji oba segmenty hodnotí jako nedostatečnou, na straně pravice se stále nachází větší procento těch, kteří ji hodnotí spíše pozitivně.
Společnost Pew zároveň uvádí, že koronavirová pandemie nijak výrazně neovlivnila veřejné mínění v pohledu na globální ekonomickou rovnováhu. Stejně jako v předchozích letech označila většina dotázaných jako ekonomického lídra Čínu. Názorově se odchýlily pouze Jižní Korea a Japonsko, které tentokrát jako světovou jedničku vyhodnotily Spojené státy.
Celou studii si můžete přečíst zde.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , EU (Evropská unie) , WHO (Světová zdravotnická organizace) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák