USA mohly správnými kroky v boji s epidemií ušetřit 400 tisíc životů

Takové jsou podle agentury Reuters závěry několika nových studií, představených na konferenci uznávané analytické organizace Brookings Institution. USA dnes podle dat Univerzity Johnse Hopkinse překonaly hranici 30 milionů potvrzených nákaz od začátku pandemie a v zemi s asi 330 miliony obyvatel zemřelo v souvislosti s covidem-19 již přes 545.000 lidí. Tento údaj přitom nadále roste, nyní asi o tisícovku za den.

Celkový počet zemřelých po odeznění pandemie mohl zůstat pod hranicí 300.000, pokud by úřady loni v květnu při čekání na vývoj vakcíny zavedly povinné nošení roušek, zákaz setkávání lidí mimo domácnost a rozsáhlé testování obyvatelstva, tvrdí Andrew Atkeson, profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě.

Atkeson nyní odhaduje, že konečný počet obětí nynější pandemie v USA dosáhne asi 670.000 s tím, jak postupuje očkování a krize polevuje. Pokud by žádné vakcíny k dispozici nebyly, mrtvých po nákaze by bylo asi 1,27 milionu, odhaduje profesor.

Exprezident Donald Trump čelil od počátku loňského roku kritice řady expertů, podle nichž soustavně umenšoval rizika plynoucí z šíření koronaviru. Loni na jaře například tvrdil, že nákaza sama odejde s nástupem léta. Dlouho se rovněž zdráhal podpořit nošení roušek na veřejnosti, v čemž se rozcházel s doporučeními vlastních úřadů.

Možnosti prezidenta nařizovat plošné restrikce jsou nicméně v USA omezené, taková rozhodnutí leží do značné míry v rukou jednotlivých států. Nynější prezident Joe Biden nařídil nošení roušek alespoň na federální půdě a ve federálních budovách a v mezistátní dopravě. Všechny Američany také hned po nástupu do funkce důrazně vyzval k zakrývání obličejů a dodržování preventivních kroků ke snížení šíření nákazy.

Podle ekonomky z Kalifornské univerzity v Berkley Christiny Romerové mohla být rovněž lépe připravena nouzová vládní pomoc pro ekonomiku. Společně s někdejším ministrem financí Lawrencem Summersem a dalšími činiteli dvou minulých demokratických administrativ kritizují výdaje federální vlády včetně nedávného balíku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (42,2 bilionu korun) schváleného Bidenovou administrativou.

Ačkoliv podle Romerové mimořádné veřejné výdaje v celkové hodnotě asi pěti bilionů dolarů (111 bilionů korun) zřejmě nespustí fiskální krizi, obává se, že kvůli nim nebudou peníze na vysoce potřebné budoucí investice. Kritizuje přitom zejména jednorázové příspěvky rodinám, které označila za "neúčinné a nehospodárné".

Na některé z dílčích neúspěchů upozornily rovněž pracovnice minneapoliské pobočky centrální banky, podle nichž byly například příliš nízké příspěvky na jídlo pro chudé a řada domácností tak v loňském roce neměla dostatek financí na obstarání dostatečné obživy. Politici by podle nich nyní měli zhodnotit, které programy fungovaly a které měly jen omezený dopad, a podle toho navrhnout případná další opatření do budoucna.