V Mexiku se ztratilo už sto tisíc lidí. Naprostá většina od roku 2006

Generální tajemník OSN António Guterres v pondělí vyjádřil soustrast rodinám obětí a vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová kritizovala mexické úřady mimo jiné za vysokou míru beztrestnosti v těchto kauzách .

Výbor OSN pro boj proti násilnému mizení lidí, jehož zástupci v předchozím půlroce navštívili Mexiko, ve své dubnové zprávě vyzval mexickou vládu, aby stáhla armádu z boje proti organizovanému zločinu. Tato strategie se podle výboru neosvědčila a počty zmizelých lidí od roku 2006 rostou.

"Za mizením lidí stojí zejména organizovaný zločin, více či méně se ale na něm podílí i státní zaměstnanci formou tajných dohod, přehlížením či nedbalým vyšetřováním," konstatoval také výbor OSN podle deníku El País.

Armádu nasadil do boje s gangy pravicový prezident Felipe Calderón, za jehož vlády úřady evidují 17.000 pohřešovaných, za následující vlády to bylo dvakrát tolik a za vlády prezidenta Andrése Manuela Lópeze Obradora, který se úřadu ujal v prosinci 2018, je to 31.000.

Deník El País srovnal počty zmizelých v Mexiku s některými dalšími zeměmi Latinské Ameriky, rozdíl byl ale v tom, že u ostatních se statistika týká zejména občanských válek či diktatur. Například v Kolumbii, kde vláda do roku 2016 půlstoletí bojovala s levicovými povstalci z organizace FARC, evidují na 99.000 zmizelých od roku 1970. V Argentině za vojenské diktatury v letech 1976 až 1983 zmizelo kolem 30.000 lidí a v Guatemale za občanské války (1960-1996) to je podle organizace Amnesty International 45.000 pohřešovaných.

Mexické úřady mají také problém s identifikací nalezených obětí, v současné době jich podle deníku El País evidují přes 52.000, u nichž se nedaří identifikace. Pomoci by měl Národní forenzní institut, jehož založení schválil mexický parlament minulý měsíc. Dosud má totiž každý ze třicítky států mexické federace vlastní databanky vzorků DNA neidentifikovaných těl.