V USA začaly v reakci na rozhodnutí nejvyššího soudu zavírat potratové kliniky

Celostátní právo na potrat pocházelo z verdiktu v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973. Jeho zrušení znamená, že rozhodování o interrupcích bude od nynějška v režii jednotlivých států. Prezident Joe Biden označil páteční rozhodnutí soudu za tragický omyl, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ho nazvala šokujícím.

V Arkansasu, kde okamžitě vstoupil v účinnost dříve přijatý zákaz, se dveře potratové kliniky Little Rock uzavřely bezprostředně poté, co bylo rozhodnutí nejvyšší americké soudní instance zveřejněno na internetu. Zaměstnanci centra obvolali ženy, aby jim oznámili, že jejich naplánované návštěvy u lékaře se ruší, zatímco před zařízením se radovali protipotratoví aktivisté a pokřikovali na přítomné klienty a klientky, kteří o rozhodnutí ještě nevěděli, popsala BCC.

Také v New Orleansu v Louisianě, kde začal rozhodnutím nejvyššího soudu automaticky platit zákon zakazující potraty, se uzavřela jediná ze tří louisianských potratových klinik, Women's Health Care Centre. Dobrovolnice Linda Kocherová novinářům BBC před klinikou řekla, že bohaté ženy podle ní budou mít nadále možnost podstoupit potrat v jiných státech, ale ty nemajetné budou odkázány na nelegálně prováděné procedury. Duchovní Bill Shanks, který se staví proti potratům, ale BBC sdělil, že pátek byl slavným dnem.

Vedle Arkansasu a Louisiany začala ihned po oznámení verdiktu nejvyššího soudu platit omezení potratů také v Kentucky, Jižní Dakotě, Missouri, Oklahomě a Alabamě. V Mississippi a Severní Dakotě vejdou omezení interrupcí v účinnost ve chvíli, kdy je schválí generální prokurátoři. Ve Wyomingu nabyde zákaz potratů účinnosti po pěti dnech, v Idahu, Tennessee a Texasu po 30 dnech. Zákaz v Utahu musí být ještě potvrzen, vypočítala BBC.

Zákaz potratů dle médií prohloubí rozdělení americké společnosti

Klíčový okamžik amerických dějin, ke kterému se dlouho schylovalo, nebo náznak štěpení americké společnosti. Tak hodnotí páteční rozhodnutí amerického nejvyššího soudu o zrušení práva na potrat ve Spojených státech zahraniční média. Komentáře amerického tisku si všímají hlavně nového trendu v rozhodnutích soudu, který se neobává jít proti části veřejného mínění a který by mohl prosadit i další změny.

Soud by teď mohl chtít zasahovat i do dalších oblastí soukromého života, jako je antikoncepce nebo sňatky osob stejného pohlaví, píše ve své analýze v deníku The New York Times (NYT) Charlie Savage. Pro zrušení práva na potrat hlasovalo pět soudců, proti se postavili čtyři.

Zejména u levicově smýšlejících lidí vyvolal verdikt obavy, že "rozhodnutí o potratech by mohlo být jen začátkem prudkého posunu doprava v otázkách, které se přímo dotýkají intimních osobních rozhodnutí," píše Savage. Připomněl také souhlasné stanovisko soudce Clarence Thomase, v němž navrhuje přezkoumání precedentů opírajících se o stejnou argumentaci.

Thomas, považovaný za nejvíce konzervativního člena soudu, ve své argumentaci přímo zmiňuje precedenční verdikty týkající se práva na antikoncepci, legalizace sexuálních styků osob stejného pohlaví a práva stejnopohlavních párů na uzavírání manželství. Podle odborníka NYT na nejvyšší soud Adama Liptaka přitom Thomas nemusí být jediným členem, který by mohl zrušení těchto přelomových rozhodnutí podporovat. Soudce Samuel Alito v pátečním rozhodnutí ujišťoval, že argumentace většiny soudu se týká pouze potratů.

Pro kritiky konzervativní "supervětšiny" ale zřejmě takové ujištění mnoho neznamená, jak naznačuje komentář editorského týmu deníku The Washington Post (WP). "Radikální rozhodnutí nejvyššího soudu o potratech zahajuje novou, nebezpečnou éru," zní titulek textu.

O radikálním či "maximalistickém" rozhodnutí píší i další média. Agentura Reuters i WP v této souvislosti zmiňují jiný kontroverzní verdikt publikovaný ve čtvrtek, kterým soud jako neústavní zamítl omezování skrytého nošení zbraní ve státě New York a po letech znovu rozšířil práva spojená s držením pistolí či pušek. Podle komentáře bruselského serveru Politico je nyní otázkou, jak americká společnost zasažená radikálními proudy zareaguje na další podněcování ke kulturní válce.

Analýza televize CNN uvádí, že páteční rozhodnutí je "právním, politickým a společenským bleskem", ale že nebylo nečekané. "Rozsudek byl výsledkem ohromně úspěšného generačního úsilí konzervativního hnutí na všech politických úrovních, od řadových sociálních a náboženských aktivistů přes zakladatele pravicového právního establishmentu až po následné republikánské prezidenty," popisuje. Demokraté si podle článku prošli "fází nedůvěry, vzteku a bolesti," a zvrátit rozhodnutí jim může trvat další desetiletí.

Spojené státy jsou "rozdělené na dva národy, které už vůbec nemají stejné zákony," píše ve své analýze pro France info historik Corentin Sellin, zřejmě v odkaze na skutečnost, že v mnoha státech ovládaných Republikánskou stranou nyní začnou platit přísné restrikce potratů.

Názor na podporu zrušení ústavního práva na interrupce vyjádřila v textu pro televizi Fox News konzervativní právnička Erin Hawleyová. Rozsudek podle ní posiluje ženy a přispěje k proměně pohledu společnosti na mateřství, které nevylučuje profesní kariéru. Mateřství je těžké, ale snadno dostupné potraty na vyžádání nejsou řešení, dodává. Ve prospěch zákazu potratů podle ní hovoří i vědecký pokrok dosažený za uplynulých 50 let od původního rozsudku.

Celostátní právo na potrat v USA vzniklo verdiktem v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973. Jeho zrušení znamená, že rozhodování o interrupcích bude od nynějška v režii jednotlivých států. Prezident Joe Biden označil páteční rozhodnutí soudu za tragický omyl, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ho nazvala šokujícím.

Agentura Reuters ve své analýze dodává, že se rýsují další dramatické kroky ze strany nejvyššího soudu, a to už v nejbližších dnech. Soud se má ještě před svými letními prázdninami vyjádřit k případu, který je ukázkou snahy konzervativního hnutí oslabit orgány federální vlády označované souhrnně jako "administrativní stát". Konzervativní většina by v daném sporu mohla omezit schopnost prezidenta Bidena bojovat proti klimatickým změnám, píše Reuters.