V USA začaly v reakci na rozhodnutí nejvyššího soudu zavírat potratové kliniky

V některých amerických státech začaly zavírat potratové kliniky bezprostředně poté, co nejvyšší soud v pátek zrušil právo amerických žen na přerušení těhotenství, dané verdiktem z roku 1973. Asi polovina z 50 amerických států pravděpodobně po přelomovém výroku nejvyšší americké soudní instance zavede nová omezení nebo zákazy potratů, uvedla britská stanice BBC. V některých státech přitom začal zákaz interrupcí již platit.

Celostátní právo na potrat pocházelo z verdiktu v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973. Jeho zrušení znamená, že rozhodování o interrupcích bude od nynějška v režii jednotlivých států. Prezident Joe Biden označil páteční rozhodnutí soudu za tragický omyl, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ho nazvala šokujícím.

V Arkansasu, kde okamžitě vstoupil v účinnost dříve přijatý zákaz, se dveře potratové kliniky Little Rock uzavřely bezprostředně poté, co bylo rozhodnutí nejvyšší americké soudní instance zveřejněno na internetu. Zaměstnanci centra obvolali ženy, aby jim oznámili, že jejich naplánované návštěvy u lékaře se ruší, zatímco před zařízením se radovali protipotratoví aktivisté a pokřikovali na přítomné klienty a klientky, kteří o rozhodnutí ještě nevěděli, popsala BCC.

Také v New Orleansu v Louisianě, kde začal rozhodnutím nejvyššího soudu automaticky platit zákon zakazující potraty, se uzavřela jediná ze tří louisianských potratových klinik, Women's Health Care Centre. Dobrovolnice Linda Kocherová novinářům BBC před klinikou řekla, že bohaté ženy podle ní budou mít nadále možnost podstoupit potrat v jiných státech, ale ty nemajetné budou odkázány na nelegálně prováděné procedury. Duchovní Bill Shanks, který se staví proti potratům, ale BBC sdělil, že pátek byl slavným dnem.

Vedle Arkansasu a Louisiany začala ihned po oznámení verdiktu nejvyššího soudu platit omezení potratů také v Kentucky, Jižní Dakotě, Missouri, Oklahomě a Alabamě. V Mississippi a Severní Dakotě vejdou omezení interrupcí v účinnost ve chvíli, kdy je schválí generální prokurátoři. Ve Wyomingu nabyde zákaz potratů účinnosti po pěti dnech, v Idahu, Tennessee a Texasu po 30 dnech. Zákaz v Utahu musí být ještě potvrzen, vypočítala BBC.

Zákaz potratů dle médií prohloubí rozdělení americké společnosti

Klíčový okamžik amerických dějin, ke kterému se dlouho schylovalo, nebo náznak štěpení americké společnosti. Tak hodnotí páteční rozhodnutí amerického nejvyššího soudu o zrušení práva na potrat ve Spojených státech zahraniční média. Komentáře amerického tisku si všímají hlavně nového trendu v rozhodnutích soudu, který se neobává jít proti části veřejného mínění a který by mohl prosadit i další změny.

Soud by teď mohl chtít zasahovat i do dalších oblastí soukromého života, jako je antikoncepce nebo sňatky osob stejného pohlaví, píše ve své analýze v deníku The New York Times (NYT) Charlie Savage. Pro zrušení práva na potrat hlasovalo pět soudců, proti se postavili čtyři.

Zejména u levicově smýšlejících lidí vyvolal verdikt obavy, že "rozhodnutí o potratech by mohlo být jen začátkem prudkého posunu doprava v otázkách, které se přímo dotýkají intimních osobních rozhodnutí," píše Savage. Připomněl také souhlasné stanovisko soudce Clarence Thomase, v němž navrhuje přezkoumání precedentů opírajících se o stejnou argumentaci.

Thomas, považovaný za nejvíce konzervativního člena soudu, ve své argumentaci přímo zmiňuje precedenční verdikty týkající se práva na antikoncepci, legalizace sexuálních styků osob stejného pohlaví a práva stejnopohlavních párů na uzavírání manželství. Podle odborníka NYT na nejvyšší soud Adama Liptaka přitom Thomas nemusí být jediným členem, který by mohl zrušení těchto přelomových rozhodnutí podporovat. Soudce Samuel Alito v pátečním rozhodnutí ujišťoval, že argumentace většiny soudu se týká pouze potratů.

Pro kritiky konzervativní "supervětšiny" ale zřejmě takové ujištění mnoho neznamená, jak naznačuje komentář editorského týmu deníku The Washington Post (WP). "Radikální rozhodnutí nejvyššího soudu o potratech zahajuje novou, nebezpečnou éru," zní titulek textu.

O radikálním či "maximalistickém" rozhodnutí píší i další média. Agentura Reuters i WP v této souvislosti zmiňují jiný kontroverzní verdikt publikovaný ve čtvrtek, kterým soud jako neústavní zamítl omezování skrytého nošení zbraní ve státě New York a po letech znovu rozšířil práva spojená s držením pistolí či pušek. Podle komentáře bruselského serveru Politico je nyní otázkou, jak americká společnost zasažená radikálními proudy zareaguje na další podněcování ke kulturní válce.

Analýza televize CNN uvádí, že páteční rozhodnutí je "právním, politickým a společenským bleskem", ale že nebylo nečekané. "Rozsudek byl výsledkem ohromně úspěšného generačního úsilí konzervativního hnutí na všech politických úrovních, od řadových sociálních a náboženských aktivistů přes zakladatele pravicového právního establishmentu až po následné republikánské prezidenty," popisuje. Demokraté si podle článku prošli "fází nedůvěry, vzteku a bolesti," a zvrátit rozhodnutí jim může trvat další desetiletí.

Spojené státy jsou "rozdělené na dva národy, které už vůbec nemají stejné zákony," píše ve své analýze pro France info historik Corentin Sellin, zřejmě v odkaze na skutečnost, že v mnoha státech ovládaných Republikánskou stranou nyní začnou platit přísné restrikce potratů.

Názor na podporu zrušení ústavního práva na interrupce vyjádřila v textu pro televizi Fox News konzervativní právnička Erin Hawleyová. Rozsudek podle ní posiluje ženy a přispěje k proměně pohledu společnosti na mateřství, které nevylučuje profesní kariéru. Mateřství je těžké, ale snadno dostupné potraty na vyžádání nejsou řešení, dodává. Ve prospěch zákazu potratů podle ní hovoří i vědecký pokrok dosažený za uplynulých 50 let od původního rozsudku.

Celostátní právo na potrat v USA vzniklo verdiktem v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973. Jeho zrušení znamená, že rozhodování o interrupcích bude od nynějška v režii jednotlivých států. Prezident Joe Biden označil páteční rozhodnutí soudu za tragický omyl, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ho nazvala šokujícím.

Agentura Reuters ve své analýze dodává, že se rýsují další dramatické kroky ze strany nejvyššího soudu, a to už v nejbližších dnech. Soud se má ještě před svými letními prázdninami vyjádřit k případu, který je ukázkou snahy konzervativního hnutí oslabit orgány federální vlády označované souhrnně jako "administrativní stát". Konzervativní většina by v daném sporu mohla omezit schopnost prezidenta Bidena bojovat proti klimatickým změnám, píše Reuters.

Související

Donald Trump

Trumpem už se zřejmě porota nebude tento týden zabývat, tvrdí média

Velká porota dohlížející na vyšetřování kauzy kolem amerického exprezidenta Donalda Trumpa a údajného úplatku pornoherečce zřejmě do konce týdne nebude v této věci dál konat. S odvoláním na informované zdroje o tom v noci na dnešek informovala média včetně agentury AP, podle které to znamená odsun očekávaného hlasování o obvinění Trumpa nejméně na příští týden. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) rodina, děti, těhotenství nejvyšší soud USA

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

OSN, ilustrační fotografie.

Valné shromáždění OSN schválilo historickou klimatickou rezoluci

Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu. Za přijetí historické rezoluce vedla čtyři roky kampaň skupina 18 zemí v čele s ostrovním státem Vanuatu, který se už nyní potýká s důsledky oteplování planety. Soudní dvůr by mohl své poradní stanovisko vydat za zhruba 18 měsíců, píše agentura Reuters.

Aktualizováno včera

Joe Biden

Biden vyzval Netanjahua, aby upustil od justiční reformy

Americký prezident Joe Biden v úterý vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy, která v Izraeli vyvolala protesty, a záporně odpověděl na dotaz novinářů, zda se v brzké době chystá pozvat Netanjahua do Bílého domu. Netanjahu reagoval prohlášením, že Izrael nerozhoduje na základě tlaku ze zahraničí, i když přichází "od nejlepších přátel".

včera

Joe Biden

Biden oznámil vznik fondu na podporu světové demokracie

Americký prezident Joe Biden dnes u příležitosti jím pořádaného virtuálního Summitu pro demokracii oznámil vznik nového fondu s 690 miliony dolarů (asi 15 miliardami korun) na podporu demokracie ve světě, konkrétně svobodných voleb, boje s korupcí nebo vývoje technologií, informovala agentura Reuters. 

Aktualizováno včera

Papež František

Papež bude minimálně několik dní v nemocnici. Vatikán prozradil diagnózu

Papež František je na několik dní hospitalizovaný kvůli onemocnění dýchacích cest. Informoval o tom dnes podle agentury AP vatikánský mluvčí Matteo Bruni. Šestaosmdesátiletá hlava katolické církve podle něj nemá covid-19. Bruni dříve uvedl, že papež do nemocnice v Římě zamířil kvůli plánované zdravotní prohlídce, což později zpochybnila italská média.

včera

Belgická policie

V Belgii obvinili sedm lidí v souvislosti s terorismem

Belgické úřady obvinily sedm lidí kvůli "možným teroristickým útokům". Dnes to podle agentury Reuters oznámila federální prokuratura. V úterý informovala o zadržení osmi osob při raziích proti lidem podezřelým z plánování islamistického atentátu v Belgii.

Aktualizováno včera

Rafael Mariano Grossi

Grossi navštívil Záporožskou jadernou elektrárnu, usiluje o opatření k její ochraně

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes navštívil Záporožskou jadernou elektrárnu, uvedly tiskové agentury. V době přetrvávajících obav z možné jaderné havárie jde o Grossiho druhou návštěvu tohoto Ruskem okupovaného zařízení na jižní Ukrajině. Po příjezdu do elektrárny Grossi sdělil ruským tiskovým agenturám, že se snaží navrhnout realistická opatření k ochraně atomové elektrárny před boji, která by byla přijatelná pro všechny strany.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

V Polsku padl nejtvrdší trest od zrušení poprav. Za vraždu dcery

Soud v Poznani dnes poslal na doživotí do vězení ženu, která v roce 2021 zavraždila svoji tříletou dcerku. O podmínečné propuštění bude moci požádat teprve po 50 letech. Portál gazeta.pl píše, že jde o nejtvrdší rozsudek, jaký soud vynesl od zrušení trestu smrti v roce 1998.

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Trumpem už se zřejmě porota nebude tento týden zabývat, tvrdí média

Velká porota dohlížející na vyšetřování kauzy kolem amerického exprezidenta Donalda Trumpa a údajného úplatku pornoherečce zřejmě do konce týdne nebude v této věci dál konat. S odvoláním na informované zdroje o tom v noci na dnešek informovala média včetně agentury AP, podle které to znamená odsun očekávaného hlasování o obvinění Trumpa nejméně na příští týden. 

včera

Krym, ilustrační fotografie.

Krymem podle ukrajinského deníku otřásl výbuch

Městečkem Hvardijske (rusky Gvardějskoje) ve střední části Ruskem okupovaného poloostrova Krymu dnes otřásl výbuch, uvedl portál Ukrajinska pravda. Ve městě leží ruská letecká základna. Na komunikační platformě Telegram se objevily fotografie a videozáznamy zachycující sloup dýmu stoupajícím nad místem exploze. Oběti nebo škody podle prvních zpráv hlášeny nejsou.

Aktualizováno včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Do Dukovan budou od příštího roku dodávat palivo Američané

Palivo pro Jadernou elektrárnu Dukovany bude od příštího roku nově dodávat americká firma Westinghouse. Objem zakázky bude podle energetické firmy ČEZ, která elektrárnu provozuje, v jednotkách miliard korun. Do Dukovan palivo dříve dodávala ruská firma TVEL, společnost ČEZ se však rozhodla dodavatele změnit z bezpečnostních důvodů po loňském napadení Ukrajiny Ruskem. 

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

Vláda ČR.

Fiala vysvětlil, proč vláda zasedla v Jeseníku. Souvisí to s dopravou

Především kvůli špatné dopravní dostupnosti si vybrala vláda pro své výjezdní zasedání Jesenicko. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se tím tato oblast začleňuje mezi znevýhodněné regiony, na které chce kabinet zaměřit svou pozornost. Dopravní dostupnost je také jedno z témat, které hodlá s kabinetem řešit místní samospráva. Jako hlavní problém jej definují i podnikatelé v regionu, zjistila ČTK. 

Aktualizováno včera

Česká pošta, ilustrační fotografie.

Pošta se chystá dát výpověď zhruba 1600 zaměstnanců

Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba 1600 zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po dnešním jednání vedení pošty se zástupci odborů to ČTK řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Aktualizováno včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Unijní země jednají o obnovitelných energiích a přou se o vodík z jádra

Spor o začlenění jaderné energie do nových pravidel pro obnovitelné zdroje rozdělil země Evropské unie na dvě podobně velké skupiny, které se před dnešním rozhodujícím vyjednáváním s europoslanci neshodly na společném postoji. Zatímco zastánci jádra, jako je Francie či Česko, chtějí otevřít cestu k podpoře jaderné energie v rámci směrnice stanovující závazný podíl obnovitelných zdrojů, odpůrci v čele s Rakouskem se stavějí rázně proti. 

Aktualizováno včera

Andrej Babiš

U úřadu vlády se protestovalo proti reformě penzí či Euro 7, mluvil i Babiš

Odboráři z celé republiky se dnes v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7. Podle pořadatelů ze svazu Kovo dorazilo přes 2000 lidí, podle policie několik tisíc. Předáci přednesli šest požadavků na vládu. Žádají dřívější penze pro náročné profese či reformu daní. Pokud to kabinet nesplní, požadují jeho odstoupení. Vláda dnes v Praze není, má výjezdní zasedání v Jeseníku. 

Aktualizováno včera

Mikuláš Bek

Česko projeví zájem o půjčku od Evropské komise, o výši se rozhodne později

Česko projeví předběžný zájem o půjčku od Evropské komise (EK) v minimální výši 2,9 miliardy eur (zhruba 68 miliard korun). Může být ale v závislosti na definitivně stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na 11 miliard eur (asi 260 miliard Kč). Shodla se na tom dnes vláda při zasedání v Jeseníku, oznámil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).

včera

včera

Dánské úřady vyzvedly "záhadný" objekt od plynovodu Nord Stream 2

Dánské úřady vyzvedly ze dna moře "záhadný" objekt, který byl v těsné blízkosti plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na Dánský energetický úřad. Podle něj objekt, který se jeví jako námořní kouřová bóje, nepředstavuje bezpečnostní riziko.

Zdroj: ČTK

Další zprávy