Vakcína Johnson & Johnson je podle americké analýzy bezpečná a účinná

Vakcína proti koronaviru od americké farmaceutické firmy Johnson & Johnson je podle amerických regulátorů bezpečná a poskytuje zhruba 66procentní ochranu před středně těžkým až těžkým průběhem nemoci. O jejím schválení k nouzovému nasazení ve Spojených státech by tak již brzy mohl rozhodnout panel nezávislých expertů amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).

Od vakcíny, u níž stačí jedna dávka namísto dvou, si americké úřady slibují urychlení očkovací kampaně. Informovaly o tom dnes světové agentury.

O účinnosti a bezpečnosti vakcíny Johnson & Johnson FDA informovala v dnes publikované zprávě na základě výsledků odborných studií. V pátek by měl panel nezávislých expertů FDA rozhodnout, zda bude vakcína schválena k nouzovému nasazení ve Spojených státech.

Do globální studie bylo zapojeno skoro 44.000 dobrovolníků. Ve Spojených státech vykazovala látka 72procentní účinnost, v Latinské Americe 66procentní a v JAR, kde se rozšířila nová mutace koronaviru, byla účinnost 57 procent.

Celkově látka vykazovala 66procentní účinnost proti střednímu až těžkému průběhu covidu. Podle dosavadních výsledků studie byla účinnost vakcíny proti těžkému průběhu infekce velmi vysoká, jelikož 28 dní od jejího podání nebyly evidovány žádné hospitalizace či úmrtí související s nákazou. FDA ve zprávě uvedla, že vakcína rovněž snižuje riziko nákazy už 14 dní po aplikaci.

Tři příjemci vakcíny měli podle studie závažné vedlejší účinky, které pravděpodobně souvisely s vakcínou. FDA však uvedla, že její analýza nevyvolává žádné konkrétní obavy ohledně bezpečnosti vakcíny, které by bránily nouzovému schválení. Nejčastějšími vedlejšími účinky byly podle FDA bolest v místě vpichu (48,6 procenta), bolesti hlavy (39 procent), únava (38,2 procenta) a bolest svalů (33,2 procenta). Devět procent účastníků studie hlásilo zvýšenou teplotu, zatímco u 0,2 procenta byla evidována vysoká teplota.

Vakcínu od Johnson & Johnson na rozdíl od vakcíny od výrobců Pfizer a Moderna lze uchovávat až tři měsíce v lednici, což usnadňuje distribuci. Byla vyrobena na podobném principu jako vakcína firmy AstraZeneca, která však vyžaduje aplikaci dvou dávek. O podmínečné schválení své vakcíny společnost Johnson & Johnson tento měsíc požádala také Evropskou agenturu pro léčivé přípravky. Cílem společnosti je do konce roku vyrobit zhruba miliardu dávek.

Související

Očkování, ilustrační fotografie.

Česko chce zlepšit proočkovanost proti chřipce. Inspiraci bere ze zahraničí

Česko dlouhodobě patří mezi země s nízkou proočkovaností proti chřipce. Očkování využije každoročně jen kolem 8 % obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví proto připravuje legislativní návrh, který by za jasně stanovených podmínek umožnil očkování proti chřipce také v lékárnách. Cílem je nabídnout lidem další možnost, jak se nechat očkovat, zlepšit dostupnost této osvědčené formy prevence a přispět ke zvýšení proočkovanosti. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.
očkování

Revoluce v očkování proti chřipce: Na světě je zbrusu nová moderní vakcína

Poradní panel amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) ve čtvrtek zahájil debatu o schválení zcela nového typu vakcíny proti chřipce. Jedná se o vůbec první očkovací látku proti tomuto onemocnění, která využívá technologii mRNA, tedy stejný postup, který hrál klíčovou roli při zvládání pandemie covidu-19. 

Více souvisejících

očkování Johnson & Johnson

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 4 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 8 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy