Počet hlášených případů koronaviru po celém světě překročil 5 milionů. Celosvětově tak pandemie zasáhla více jak 187 zemí. Zatímco vědci usilovně pracují na vakcíně, světoví lídři se předhánějí v rychlosti jejího vývoje. Dle expertů by ale právě tento trend, který aktuálně pozorují ve Spojených státech, Číně nebo Indii, mohl ohrozit její globální distribuci.
Co nejrychlejší vývoj a distribuce vakcíny proti koronaviru je pro desítky zemí prioritou. Odborníci se ale obávají, že země jako Spojené státy nebo Čína by svým majetnickým přístupem k vakcíně mohly práci vědců v ostatních zemích znehodnotit. Informovala o tom stanice MSNBC.
Experti tak především varují před zavedením trendu označovaném jako ‘vakcínový nacionalismus‘, přičemž hrozí, že vláda příslušné země, jejíž vědci vakcínu vyvinou první, by se mohla pokusit omezit její distribuci pouze na své občany.
Obavy mnoha odborníků a bývalých vládních úředníků směřují k Bílému domu. ,,Opravdu věříte tomu, že se Trump spokojí s distribuční strategií, ze které v prvé řadě nebude profitovat sama Amerika? Pokud získáte prvenství ve vývoji vakcíny, prioritou číslo jedna určitě nebude její distribuce do zahraničí,“ uvedl bývalý vedoucí imunizačního programu britského ministerstva zdravotnictví, David Salisbury.
O potenciálním nebezpečí vyvolaném nacionalismem okolo vakcíny proti koronaviru debatovali i samotní lídři jednotlivých zemí na virtuálním summitu Evropské Unie minulý týden. Summitu se zúčastnily nejen desítky zemí z celého světa, ale i nadace jako Nadace Billa a Melindy Gatesových, které výzkum podporují.
Po několika odstávkách a výpadcích dodávek ochranných pomůcek mezi státy v době pandemie na summitu mezi jednotlivými lídry panovala shoda. Všichni zúčastnění se zavázali k zajištění dostupnosti vakcíny, a to pro všechny bez rozdílu.
Summitu se však nezúčastnily Spojené státy. Prezident Trump osobní pozvání odmítl, účastí na konferenci nepověřil ani nikoho ze sněmovních poslanců. Postoj amerického prezidenta ale nikoho příliš nepřekvapil. Sám Trump už kdysi EU označil za ekonomického soka, odmítavě se postavil i k myšlence globalizace.
Trump sice ještě v březnu prohlásil, že pro něj není rozhodující, která země vakcínu vyvine první, přičemž vyzdvihl spolupráci mezi Spojenými státy, Austrálií a Británií. Z prohlášení Ministerstva zdravotnictví Spojených států ale vyplývá, že vláda hodlá vyvinout co největší úsilí, aby pro své občany lék zajistila nejpozději do začátku roku 2021.
Další z diskutovaných světových lídrů, Čína, se na rozdíl od Spojených států summitu zúčastnila, odborníci však v tomto ohledu zůstávají obezřetní. Dle článku uveřejněného deníkem Global Times má Čína totiž s vakcínou postranní úmysly. Autor článku na příklad tvrdí, že se Čína nehodlá spoléhat ve vývoji vakcíny na ostatní země a chce být v tomto ohledu soběstačná.
Videokonference se nezúčastnila ani Indie, která je přitom co se objemu týče největším producentem vakcín na světě. Majitel společnosti Serum Institute of India, Cyrus Poonawalla, už dříve veřejně prohlásil, že pokud se jim podaří vakcínu vyvinout, alespoň zpočátku bude poskytována primárně tamním občanům.
I přes to, že se summit nesl v duchu internacionální spolupráce, zůstává nadále otázkou, zda tyto sliby obstojí v konkurenčním boji na trhu. Minulý týden v rozhovoru pro Bloomberg News uvedla francouzská farmaceutická společnost Sanofi, že přístup k potenciální vakcíně by měly v prvé řadě mít Spojené státy jakožto jeden z předních investorů.
Přitom právě francouzský prezident, Emanuel Macron, během summitu prohlásil, že vakcína náleží všem a ne jen zemi, která ji vyvine. Podobný příslib dostala od farmaceutické společnosti AstraZeneca i Británie.
Naproti tomu generální ředitel firmy Johnson & Johnson uvedl, že v tomto ohledu pro společnost není rozhodující zisk, ale co nejrychlejší distribuce vakcíny, která bude dostupná všem.
Mezi odborníky panuje i nejistota ohledně vakcíny jako takové. Dle jejich názoru samotný vývoj potrvá minimálně rok, další měsíce zabere její testování. Někteří se navíc obávají, že by k vývoji opravdu účinné vakcíny nemuselo dojít vůbec.
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Aktuálně se děje
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
včera
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
včera
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
včera
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
25. září 2026 21:54
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
25. září 2026 20:15
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
25. září 2026 19:09
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
25. září 2026 18:23
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
25. září 2026 17:41
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
25. září 2026 16:57
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
25. září 2026 16:22
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák