Vláda USA žaluje prestižní univerzitu Yale, prý diskriminuje bělochy a Asiaty

Žaloba je vyostřením kroků, které Trumpova administrativa podniká proti opatřením, jež přední americké univerzity přijaly, aby si zajistily etnicky a národnostně různorodou akademickou obec, píše Reuters. Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že Američané s asijskými kořeny a běloši mají na Yaleově univerzitě až o čtvrtinu menší šanci na přijetí, než stejně kvalifikovaní černošští uchazeči.

Podle vlády tak škola porušuje zákon o občanských právech z roku 1964, který zakazuje, aby instituce pobírající federální příspěvky kohokoliv diskriminovaly na základě rasy, barvy pleti nebo národnostního původu. Yaleova univerzita přitom dostává jen od federálního ministerstva zdravotnictví 630 milionů dolarů (téměř 14,5 miliardy korun) ročně.

Uchazeči by měli být "posuzováni na základě jejich charakteru, dovedností a úspěchů, ne podle barvy kůže," řekl podle serveru The Hill Eric Dreidband z ministerstva spravedlnosti. "Pokud bychom to dělali jinak, dovolili bychom institucím posilovat stereotypy, nenávist a nejednotu," dodal. Čtvrteční žaloba je podle něj výsledkem dvouletého vyšetřování ministerstva spravedlnosti.

"Yale nediskriminuje uchazeče žádné rasy ani etnicity," řekl prezident instituce Peter Salovey. Univerzita proto podle něj nebude měnit svoje pravidla pro přijímání studentů na základě žaloby ministerstva, kterou označil za neopodstatněnou. "Těšíme se, že budeme naše zásady obhajovat před soudem," dodal.

Yaleova univerzita patří mezi nejprestižnější americké i světové vzdělávací instituce. Má přes 6000 studentů v bakalářském stupni studia, přijímacím řízením tam každý rok úspěšně projde jen asi šest procent ze všech uchazečů.

Čtvrteční žaloba je součástí dlouhodobějšího sporu mezi odpůrci pozitivní diskriminace a zastánci toho, aby etnická a rasová skladba studentů na amerických univerzitách odpovídala struktuře celé společnosti v USA.

Federální soud loni zamítl žalobu skupiny zastupující studenty s asijským původem, kteří si s podporou americké vlády stěžovali na diskriminační přístup na Harvardově univerzitě. Ačkoliv soudkyně v rozsudku nezakázala instituci, aby po uchazečích vyžadovala vyplnění kolonky ohledně jejich rasového původu na přihláškách ke studiu, označila tento postup za nedokonalý a hodný vylepšení.

Autoři stížnosti se proti rozsudku nicméně odvolali a kauza tak dále pokračuje. Podle řady pozorovatelů se toto téma pravděpodobně časem dostane k nejvyššímu soudu.