Vyzyvatel amerického prezidenta, Joe Biden, stále vede volební statistiky. Mnozí voliči i demokraté po volbách v roce 2016 zůstávají vůči průběžným průzkumům skeptičtí. Volební analytici však upozorňují, že průzkumy z roku 2016 byly navzdory mnohým tvrzením poměrně přesné. Ještě větší důvěru vkládají do těch letošních.
Dle nejaktuálnějších celonárodních průzkumů uveřejněných serverem FiveThirtyEight si demokratický kandidát Joe Biden stále udržuje nadprůměrný náskok nad současným prezidentem Donaldem Trumpem. Dle nich má na své straně momentálně v průměru o zhruba 25 % voličů více než Trump.
Pozadu Biden nezůstává ani v rámci státních průzkumů. Nejen, že si s přehledem udržuje náklonnost již tradičních států s převahou demokratické volební základny, na současného prezidenta získává i v klíčových státech jako v Michiganu, Wisconsinu, Pensylvánii a na Floridě.
Mimo to Biden útočí i na převážně republikánské státy. V Arizoně aktuálně vede, v Georgii a Texasu se rozdíl mezi oběma kandidáty již několik týdnů pohybuje kolem 1 %. Přitom ještě v březnu by nikdo nepochyboval o tom, že minimálně v Georgii a Texasu má Trump vítězství více než jisté.
Donald Trump se tak čistě statisticky nachází v situaci, kdy jako prezident usilující o znovuzvolení má na svém kontě jedny z nejhorších čísel v historii. Průzkumy odhalují, že velký podíl na jeho klesající popularitě mezi voliči má pandemická situace a nedávné sociální nepokoje v zemi. Čím dál tím více voličů navíc nevěří prezidentovým výrokům a shledává ho nedostatečně kompetentním pro výkon funkce hlavy státu.
Byť se ale většina volebních modelů a průzkumů shoduje, že prezident Trump má jen velmi malé šance na obhájení úřadu, mezi voliči i některými demokraty stále převažuje nejistota. Mnozí z nich si totiž vybavují velmi podobný scénář z roku 2016, kdy ještě v den voleb průzkumy připisovaly Hillary Clintonové náskok před tehdy prezidentským kandidátem Donaldem Trumpem.
Ani dle odborníků stále není ten pravý čas na přehnanou euforii, vyvrací však fámy ohledně nepřesných prognóz z roku 2016. Naopak tvrdí, že nejen plošné průzkumy, ale i ty státní poměrně přesně odpovídaly konečným výsledkům. Navíc vzhledem k aktuálnímu domácímu dění v porovnání s předchozími volbami přikládají letošním průzkumům možná i o něco větší váhu.
Pro porovnání, v den prezidentských voleb 2016 vedla Hillary Clintonová nad Donaldem Trumpem v celonárodních průzkumech zhruba o 3 %. Ve výsledku Clintonová nad Trumpem v celonárodním měřítku zvítězila o 2 %. Pokud by tedy Američané prezidenta volili přímo, Clintonová by úřad získala a od statistik by se výsledek lišil jen o 1 %.
Celonárodní průzkumy však reflektují preference voličů napříč všemi americkými státy bez rozdílu. V případě demokratů, kteří si stabilně drží státy jako Kalifornii nebo New York, tak právě vyšší podíl elektorálních hlasů v těchto státech může lehce zkreslit pohled na reálnou pozici jednotlivých kandidátů.
Ve skutečnosti totiž volby rozhodují mnohem menší státy, tradičně označované jako „swing states“, kde jsou politické preference voličů velmi vyrovnané a zároveň poměrně kolísavé. S každým volebním cyklem se jejich počet mění, a to především v závislosti na demografii. Proto i letos mezi ně nově vstupují právě státy jako Georgia nebo Texas.
Protože mezi tradiční „swing states“ spadají méně osídlené státy, tedy i s nižším počtem elektorálních hlasů, státy s vyšším procentem populace je tak v plošných průzkumech jednoduše zastíní. Mnohem spolehlivější je proto sledovat průběžné statistiky na úrovni státní.
Ani ty se od konečných výsledků v posledních volbách výrazně nelišily. Na příklad v Pensylvánii měla Clintonová dle tehdejších průzkumů náskok zhruba 2 %. Trump zde zvítězil jen s 2,8% rozdílem. Na Floridě byl rozdíl v porovnání s průzkumy jen 0,8 %.
Proto i vzhledem k tomu, že celá řada volebních modelů a prognóz operuje na základě předchozích volebních cyklů a historických volebních tendencí, si průzkumové agentury vyhrazují určité procentuální rozpětí chyb. Tehdejší prognózy i navzdory výsledkům byly plně v limitu.
Výjimkou byl tehdy na příklad stát Wisconsin, kde Trumpovo byť velmi těsné vítězství silně rozporovalo tvrzení místních průzkumů. Jak se později ukázalo, některé průzkumy nezohledňovaly jeden velmi klíčový faktor – úroveň dosaženého vzdělání. Ta se ukázala jako poměrně klíčová, neboť Trump zvítězil u drtivé většiny bělochů bez vysokoškolského vzdělání.
Od té doby však průzkumové agentury zohledňují nejen to, ale již lépe reflektují i měnící se demografii nebo různé ekonomické faktory. Na příklad volební model The Economist nedávno pozměnil svůj algoritmus tak, aby spíše podhodnocoval výsledky průběžných průzkumů veřejného mínění a blížil se tak více realitě.
Nejen přesnější průzkumy, ale také odlišný scénář voleb nahrávají tvrzení analytiků. Pokud pomineme fakt, že na rozdíl od rou 2016 se nyní Spojené státy nacházejí uprostřed pandemie a ekonomické nestability, i sami kandidáti se ocitají v dosti rozdílných pozicích.
Donald Trump nyní uzavírá své první volební období, což znamená, že letošní volby se oproti roku 2016 mění v referendum o jeho setrvání v úřadu. Ani Joe Biden není Hillary Clintonová. Byť se oba mohou pyšnit svou dlouholetou kariérou v politice a ve Washingtonu, každý z nich se těší zcela rozdílné pověsti.
V neprospěch Clintonové již od začátku hovořila pověst, se kterou kdysi opustil úřad její manžel Bill Clinton. Hillary navíc ve své kandidatuře zcela opomněla ekonomicky slabší státy, které mají přitom silné zastoupení nestranických voličů. Poslední ránu její kampani navíc zasadila e-mailová aféra.
Joe Biden si naproti tomu za svou letitou kariéru senátora a později viceprezidenta v Obamově vládě vytvořil pověst solidního a dobrosrdečného muže s velmi silnou podporou afroamerické komunity. Za jeho kampaň se staví i celá řada politických výborů včetně bývalých i současných republikánů nebo progresivistů.
S preferencemi voličů nijak výrazně neotřásla ani kampaň současného prezidenta, která Bidena vykresluje jako silného levičáka. Odborníci navíc zdůrazňují, že Biden má aktuálně tak výrazný náskok, že kdyby se průzkumy pletly stejnou mírou jako před čtyřmi lety, na prolomení pomyslné hranice 270 hlasů by to stačilo.
Dle bývalého republikánského stratéga a spoluzakladatele Lincolnova projektu, Steva Schmidta, však většina průzkumů stále podceňuje Trumpovu podporu. Pro MSNBC uvedl, že se pravděpodobně nejedná o příliš velké niance, vyhráno však ještě zdaleka není.
Schmidt upozornil i na to, že pozice Joe Bidena jakožto vyzyvatele úřadujícího prezidenta je o to složitější. S blížícím se datem voleb se navíc dá předpokládat, že Bidenův náskok se postupně bude ztenčovat.
Související
Trump naznačil, zdali by tentokrát uznal porážku ve volbách s Bidenem
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
Volby USA , Joe Biden , Donald Trump , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Aktualizováno včera
Fico prodělal další operaci. Jeho stav je stále vážný, co bude dál ukáží až příští dny
včera
Izrael v Haagu popřel genocidu: Je tam tragická válka, nedochází tam ale ke genocidě
včera
Ruská armáda se u Charkova protlačila o 10 kilometrů. Ukrajinské jednotky ofenzivu zastavily
včera
SACEUR: Ruská armáda nemá dost sil na průlom v Charkovské oblasti
včera
Pellegrini: Fico si útok pamatuje a po atentátu byl při vědomí. Ve hře je převoz do Bratislavy
včera
Moderátor po útoku na Fica vyzval k odstranění belgického premiéra
včera
Rakušané se v Praze postarali o další senzaci, připsali si historické vítězství nad Finskem. Švédové překvapení nepřipustili
včera
Proč došlo k atentátu na Fica? Policie zjistí, jestli byl útočník zradikalizovaný
Pokud někdo úmyslně radikalizoval pachatele atentátu na předsedu vlády Roberta Fica (Směr-SD), policie to zjistí stejně, jako to udělala v případě dvojité vraždy na Zámecké ulici v Bratislavě. Řekl to publicista Juraj Hrabko v rozhovoru pro TASR TV.
Zdroj: Libor Novák