Průvodce volbami v USA: Jak probíhají a kdo volí prezidenta?

Jak probíhá volba prezidenta?

Prezidentské volby se ve Spojených státech konají každé čtyři roky. Příslušný kandidát musí být starší 35 let, musí být rodilým občanem Spojených států a musí ve Státech žít alespoň 14 let. Hlava státu je volena maximálně na dvě období. 

Současně s prezidentem se volí i viceprezident. Toho si kandidát vybírá sám, musí ovšem splňovat stejná kritéria. Viceprezident přebírá úřad v případě, že jeho výkonu není prezident dále schopen. Kromě toho předsedá Senátu, hlasování se však účastní jen za předpokladu, že se není schopna usnést většina.

Primárky

Prezidentské volby formálně odstartují primárky, kterým předchází předvolební debaty, ve kterých se kandidáti jednotlivých politických stran mezi sebou utkají a prezentují svou agendu. Strany si zároveň nominují své delegáty pro každý stát, kteří ve finále hlasují pro výherce primárek v jejich státě během tradičního nominačního sjezdu politických stran.

Výsledek pak určí stranického kandidáta do nadcházejících prezidentských voleb. Na sjezdu oznámí zároveň prezidentský kandidát svého spolukandidáta, který je nominován na post potenciálního viceprezidenta. Kandidáti tak vedou společnou kampaň napříč zemí a účastní se předvolebních debat s protistranou.

Všeobecné volby

Dále následují všeobecné volby, které probíhají z pravidla první úterý v listopadu. Vítěz je běžně znám během volební noci, letos si ovšem na jeho jméno počkáme o něco déle. Kvůli pandemii koronaviru mají totiž Spojené státy rekordní počet absenčních voličů, jejichž hlasy se vzhledem k různé legislativě v jednotlivých státech zpracovávají a sčítají odlišně.

Zatímco na Floridě se s jejich zpracováním začalo již před třemi týdny, většina ostatních států začne s lístky manipulovat až během nadcházejícího úterka. Nový prezident je oficiálně jmenován do úřadu k 20. lednu. Ve stejné době zaniká období předchozí hlavy státu. Současně s prezidentskou volbou probíhají volby do Kongresu.

Volby do Kongresu

Kongres se sestavuje každé dva roky, a to k 3. lednu. Jeho složení se však mění jen částečně. Volby do Sněmovny reprezentantů probíhají každé dva roky. Počet poslanců se odvíjí od počtu obyvatel, každý stát proto vysílá do Sněmovny rozdílný počet reprezentantů. Celkově má dolní komora 435 křesel. Nejvíce reprezentantů vysílá v současnosti Kalifornie jakožto nejlidnatější stát, celkem tak 53. 

Senátoři jsou voleni na 6 let, ovšem každý sudý rok se obměňuje 1/3. Republikáni, kteří mají aktuálně v horní komoře většinu, letos bojují o 23 křesel, demokraté o 12. Celkem se Senát skládá ze 100 členů, neboť každý stát vysílá 2 senátory bez ohledu na počet obyvatel.

Sbor volitelů

Prezident Spojených států se ale volí nepřímo. Rozhoduje o něm tzv. sbor volitelů. Volitele si většinou vybírá sám každý z kandidátů, jejich počet se odvíjí od celkového zastoupení jednotlivých států v Kongresu. Nejvíce volitelů má stát Kalifornie. Celkem jich zde daný kandidát může získat 55. Tento počet odpovídá 53 reprezentantům a dvěma senátorům. 

Z potenciálních volitelů se postupně v každém státě stává volitel, jestliže jeho kandidát v daném státě ve volbách zvítězí. Pokud tedy Kalifornii získá demokrat, stávají se voliteli za stát Kalifornie volitelé demokratického kandidáta. V každém státě se přitom aplikuje tzv. systém „vítěz bere vše“, tj. kandidát, který v daném státě obdrží nejvíce hlasů tak automaticky získává veškeré volitele za daný stát. 

Výjimkou jsou pouze Nebraska a Maine, které připisují vítězi voleb 2 volitele a po jednom voliteli pak vítězi jednotlivých volebních okrsků. Volitelů je celkem 538. To odpovídá 435 reprezentantům, 100 senátorům a 3 volitelům za Washington D.C. Ten se v ohledu na sbor volitelů uvádí jako samostatný stát, jsou mu proto přiděleni navíc tři volitelé, jelikož dle Ústavy nesmí mít více volitelů než stát s nejmenší populací, kterým je právě se třemi voliteli Wyoming. 

Aby se kandidát stal prezidentem, musí získat nadpoloviční většinu hlasů, tj. minimálně 270. Pokud by oba kandidáti získali po 269 hlasech, hlavu státu vybírá Sněmovna reprezentantů, viceprezidenta Senát. Ve Sněmovně však její členové nehlasují sami za sebe, nýbrž jako státy, které reprezentují.

Volitelé se následně počátkem prosince sejdou a volí prezidenta. Zatímco ve většině států jsou volitelé vázáni výsledkem voleb, tedy musejí zvolit toho kandidáta, který v daném státě získal většinu hlasů, v 21 státech tomu tak není. Zde mohou volitelé rozhodnout i ve prospěch protistrany, popřípadě ve prospěch strany třetí.

Co jsou to „swing states“?

Pojem „swing states“ nebo také „battleground states“ se ve Spojených státech používá k označení států s vyrovnanou podporou voličů, tj. z pravidla se nejedná ani o ryze demokratické či republikánské státy, poměr voličů obou stran je zde vcelku vyrovnaný.

V praxi to znamená, že zde může v různých volebních cyklech zvítězit v podstatě jakýkoli kandidát, výsledky voleb zde navíc bývají velmi těsné. Často jsou jako „swing states“ ale označovány i státy, ve kterých již několik cyklů po sobě zvítězil kandidát stejné strany.

Na příklad v Pensylvánii s výjimkou posledních voleb od roku 1992 vždy vyhrál demokrat. Donald Trump zde před čtyřmi lety zvítězil rozdílem pouhých 1,1 %. Zvláště pro prezidentské kandidáty jsou to státy klíčové, protože právě zde mají vcelku vyrovnané šance. „Swing states“ jsou tak přímým kontrastem k čistě demokratickým (modrým) nebo republikánským (červeným) státům. 

Toto barevné označení opět vyplývá z volební historie daných států a konstantě se používá v podstatě od voleb v roce 2000. Republikánský kandidát tak na příklad těžko uspěje v demokratické Kalifornii, demokrat naproti tomu jen stěží uspěje ve státě Kentucky.

Pomyslný seznam „swing states“ se téměř s každým volebním cyklem lehce mění, byť se na něm dají najít stálice jako výše uvedená Pensylvánie nebo Michigan a Florida. Letos se k nim ale historicky poprvé přidaly další tři z pravidla republikánské státy.

Těmi jsou konkrétně Arizona, Georgia a Texas, kde dle průzkumů prozatím oba kandidáty dělí pouze pár procent. Tento fenomén lze připsat několika faktorům. Podstatnou roli zde sehrál koronavirus, kdy se některé tradičně spíše republikánské segmenty voličů jako na příklad senioři a jiné pandemií zasažené skupiny voličů přiklání na stranu demokratů.

Neméně důležitou roli zde hraje demografický faktor. Odborníci se shodují na tom, že Spojené státy se postupně stávají mnohem více multikulturální, přičemž běloši se pomalu stávají menšinou ve vlastním státě. S tím souvisejí i současné trendy ve společnosti a společnost jako taková, kdy politika Republikánské strany reflektuje potřeby a ideály čím dál tím menšího procenta obyvatel.