Výbor vyšetřující vpád Trumpových příznivců do Kapitolu nevylučuje další slyšení

Zvláštní výbor americké Sněmovny reprezentantů, který mapuje kampaň exprezidenta Donalda Trumpa po volbách roku 2020, se dnes vrací do hlavního vysílacího času při posledním slyšení naplánovaném na toto léto. Úplně poslední vystoupení komise, která začala pracovat minulý červenec, to ale možná nebude. Podle webu Politico je komise aktuálně vystavena přívalu důkazů a její členové nejeví zájem o rychlé uzavření vyšetřování.

"Možná ještě jedno, dvě slyšení později přijdou," řekl v noci na dnešek v rozhovoru s televizí CNN kongresman Demokratické strany Jamie Raskin, který je mezi deseti členy panelu. Web Insider zase citoval nejmenované poradce kongresmanů, podle nichž dodatečná slyšení po končící letní sérii nejsou mimo hru.

Výbor původně plánoval svá zjištění prezentovat během jediného měsíce a své působení uzavřít finální zprávou před listopadovými volbami, nyní se ale zdá, že by vyšetřování mohlo pokračovat i na konci roku. Podle Politico členové komise a poradci označují jako jediný definitivní termín 3. leden 2023, kdy se po volbách sejde nový Kongres. Souvisí to s očekáváním, že kontrolu nad sněmovnou převezmou Trumpovi republikáni a že výbor bude rozpuštěn.

"Je úžasné sledovat tu vlnu lidí, kteří předstupují," řekl jeden ze dvou republikánů ve výboru Adam Kinzinger o vývoji vyšetřování. V posledních týdnech se jemu a jeho kolegům podařilo například získat svědectví právníka Bílého domu z Trumpovy éry Pata Cipolloneho. "Teď není ten moment, kdy by se to mělo utlumit," dodal Kinzinger.

Sněmovní komise byla vytvořena kvůli událostem loňského 6. ledna, kdy do sídla Kongresu vtrhl dav Trumpových příznivců nespokojených s vyústěním prezidentské volby. Podle kongresmanů se jednalo o vyvrcholení několikaúrovňové kampaně poraženého prezidenta s cílem udržet se u moci. Prezentované důkazy svědčí o tom, že Trump šířil svůj příběh o zmanipulovaných volbách, přestože mu to spolupracovníci opakovaně rozmlouvali, vyvíjel nátlak na státní i federální činitele a když tyto snahy selhaly, poslal své příznivce ke Kapitolu, ačkoli byl informován, že někteří z nich jsou ozbrojení. A po týdnech svědectví se objevují signály, že práce výboru nahlodává podporu Trumpa, který neustále živí spekulace o své další kandidatuře do čela USA.

Dnešní osmé živě vysílané slyšení, které začíná ve 20:00 východoamerického času (v pátek 02:00 SELČ), má přiblížit Trumpovo chování ve zhruba tříhodinovém úseku mezi vypuknutím nepokojů na Kapitolu a okamžikem, kdy prezident nakonec vyzval výtržníky, aby místo opustili. Jistá odhalení v tomto směru přinesla nedávná výpověď bývalé pracovnice Bílého domu Cassidy Hutchinsonové, která hovořila třeba o momentu, kdy skupina protestujících skandovala "pověsit (viceprezidenta) Mikea Pence". Následně prý zaslechla, jak personální šéf Bílého domu Mark Meadows po telefonátu s Trumpem říká Cipollonemu, že prezident tento pokřik schvaloval.

Nyní má prezidentovo rozpoložení osvětlit dvojice svědků: Matt Pottinger, který na konci Trumpova mandátu působil jako náměstek bezpečnostního poradce Bílého domu, a Sarah Matthewsová, která byla zástupkyní mluvčí prezidentské kanceláře. Oba na své funkce rezignovali den po násilnostech v areálu Kongresu.

Ve vyšetřovací činnosti sněmovního výboru se v posledních dnech objevila nová linka týkající se ochranky prezidentů USA. Americká média minulý týden zjistila, že tato takzvaná tajná služba podle šéfa inspekce na ministerstvu vnitřní bezpečnosti Josepha Cuffariho smazala textové zprávy z mobilů svých pracovníků z loňského 5. a 6. ledna. Mluvčí bezpečnostní složky Anthony Guglielmi pak uvedl, že chybějící telefonní záznamy zřejmě nebude možné získat. Tyto i další materiály si skrze obsílku vyžádala kongresová komise.

"Máme obavy ohledně migrace systému, která, jak nám bylo řečeno, skončila vymazáním dat z telefonů tajné služby... Postup pro zachování obsahu před touto čistkou se zdá být v rozporu s federálními požadavky na udržování záznamů," uvádí na svém twitterovém účtu sněmovní výbor. V reakci na obsílku údajně tajná služba začala předávat dokumenty, kongresmani ale požadují "dodatečné záznamy".

Otázka chybějících zpráv je součástí širšího vyšetřování vedeného inspektorem Cuffarim ohledně počínání prezidentské ochranky v den násilností v Kapitolu, píše list The New York Times. Cuffari se údajně zabývá také rozhodnutím nevypracovat bezprostředně po incidentu interní zhodnocení výkonu. Tajná služba nebyla zodpovědná za bezpečnost v sídle Kongresu, 6. ledna 2021 ovšem mimo jiné chránila viceprezidenta Pence, kterého musela po vypuknutí nepokojů eskortovat ze zasedacího sálu sněmovny do bezpečí.

Související

Donald Trump

Skandál britské BBC. Trump chce od stanice miliardu, jinak hrozí žalobou

Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá podniknout právní kroky proti britské veřejnoprávní stanici BBC kvůli tomu, jak byla upravena část jeho projevu z 6. ledna 2021 v dokumentu Panorama. Podle Trumpa došlo ke „zmanipulování“ jeho slov, což podle něj „podvedlo veřejnost“. 
Donald Trump Analýza

Kam kráčíš, Ameriko? Trump a jeho role při nárůstu politicky motivovaného násilí

Útok na dům pensylvánského guvernéra Joshe Shapira není ojedinělým případem násilí v americké politice. Promyšlený žhářský čin zapadá do širšího vzorce extremistických útoků, často spojených s hnutím MAGA a rétorikou Donalda Trumpa. Násilí motivované ideologií čím dál víc ohrožuje demokratické instituce i veřejné činitele.

Více souvisejících

vpád Trumpových příznivců do Kapitolu (6.1.2021) Kongres USA

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Íránské drony

Německo chce koupit za stovky milionů eur protidronový systém, který na Ukrajině selhal

Německo se chystá investovat stovky milionů eur do nového protidronového systému, ačkoliv data přímo z ukrajinského bojiště vyvolávají vážné pochybnosti o jejich skutečné účinnosti. Plánovaný nákup v hodnotě 267,7 milionu eur od obranného startupu Helsing má být ústředním bodem modernizace Bundeswehru. Cílem je vytvořit armádu schopnou čelit ruské hrozbě v době, kdy USA omezují svou tradiční bezpečnostní roli v Evropě.

před 1 hodinou

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 3 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 4 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy