Vyvracíme konspirace: Nositel Nobelovy ceny vysvětlil, jak to je s teorií QAnon

Spiknutí, které neexistuje

Na demokratickém sjezdu zaznělo mnoho katastrofických varování před trumpismem a bylo přiznáno, jakou daň si pandemie koronaviru vyžádala na zaměstnanosti v USA, připouští Krugman. Dodává, že celkové poselství bylo ale překvapivě povzbuzující.

Proti tomu nobelista soudí, že na republikánském sjezdu sice zřejmě otevřeně nezazní, že současný prezident Donald Trump chrání Spojené státy před imaginární klikou liberálních pedofilů (tedy jádro konspirační teorie QAnon), ale domnívá se, že nadcházejí dny přinesou varování podobného typu, tedy před děsivým vývojem, k němuž ve skutečnosti nedochází, před zlotřilým spiknutím, které neexistuje.

"To je koneckonců Trumpův styl od prvního dne jeho prezidentství," pokračuje profesor. Připomíná, že noví američtí prezidenti zpravidla ve svých inauguračních projevech šíří naději a jednotu, a to i v temných dobách, avšak Trump nabídl vizi "amerického masakru", který podle něj probíhá především v centrech měst devastovaných násilnou kriminalitou.

Nejenže Trumpova rétorika byla odporná a měla jasný rasistický podtón, upozorňuje Krugman. Za problém považuje to, že se nezakládala na pravdě, protože Trump nastoupil do úřadu v době, kdy násilná kriminalita ve Spojených státech celé desetiletí klesala a velká města byla bezpečnější než kdykoliv předtím.

Pokusy vystrašit Američany neexistujícími hrozbami provázely celé funkční období stávající administrativy, míní autor komentáře. Obává se, že ti, kteří čerpají informace z prohlášení jejích představitelů, případně z televize Fox News musí věřit například tomu, že v nadcházejících volbách se chystají hlasovat miliony nelegálních přistěhovalců, byť k takovému volebnímu podvodu sotva kdy dojde, případě tvrzení, že protesty hnutí Black Lives Matter, které byly z velké většiny nenásilné, změnily velká města v doutnající bitevní pole.

"Proč taková fixace na přízračné hrozby?" táže se Krugman. Uvádí, že součástí americké politiky byla vždy paranoia, která za společenskými a kulturními změnami viděla zlověstné konspirace, což sahá až ke strachu z katolických přistěhovalců v 19. století. Ti, kteří si pamatují 90. léta pak podle ekonoma vědí, že konspirační teorie typu QAnon existují několik desetiletí, ale dnes jsou pouze viditelnější díky sociálním sítím a prezidentovi, který veškeré své neúspěchy prezentuje jako machinace údajného "hlubokého státu".

Imaginární hrozby

Příklon k imaginárním hrozbám je ale také obranou lidí, kteří opakovaně ukázali, a to ještě před příchodem koronaviru, že nemají ponětí, jak se dělá politika a jak si poradit se skutečnými problémy, míní ekonom. Poukazuje, že Spojené státy v době nástupu Trumpa nebyly žádnou Utopií, a přestože se ekonomice dařilo a konstantně rostla zaměstnanost, části země trápila trvale špatná hospodářská situace a vysoká nezaměstnanost, což projevovalo mimo jiné v prudkém nárůstu úmrtí v důsledku užívání návykových látek či sebevražd.

Budoucí šéf Bílého domu, kterému leží na srdci skutečný "americký masakr", tak bude mít ještě hodně práce, upozorňuje ironicky Krugman. Tvrdí, že Trump se o řešení této situace vůbec nepokusil a jeho reakcí na úpadek některých amerických regionů byla obchodní válka, která ve výsledku vedla k dalšímu úbytku pracovních míst ve výrobě. Zbytek Trumpovy hospodářské politiky byl standardním republikánským receptem zaměřeným na snižování firemních daní, které však nevedlo k velkým obchodním investicím, konstatuje ekonom. Dodává, že jedinou viditelnou reakcí Trumpa na krizi užívání opiátů v USA byl pokus připravit miliony Američanů o zdravotní pojištění.    

"Pak přišel covid-19, který mimochodem již zabil mnohem více Američanů než bylo zavražděno v desetiletích, která předcházela Trumpově inauguraci. A reakce (Trumpovy) administrativy, krom příležitostné propagace šarlatánských léků, zahrnovala především popírání a trvání na tom, že celá záležitost zázračně odezní," píše nositel Nobelovy ceny. Z toho vyvozuje, že Trump nedokáže vést politiku, která reaguje na skutečné potřeby Američanů, není ochoten naslouchat, byť k tomu má příležitost, a ani se o to nepokouší.  

Trump a jeho spolupracovníci si podle Krugmana uvědomují, že prezidentství je nad základní schopnosti současného vládce Bílého domu, a tak jim nezbývá než přicházet s imaginárními hrozbami, které přiživují předsudky Trumpových stoupenců, což v kombinaci s konspiračními teoriemi rozdmýchává závist a strach z "dobře známých" elit.

QAnon je tak pro profesora jen nejsměšnější ze všech konspiračních teorií, které líčí Trumpa jako hrdinu bránícího Američany před neviditelným zlem. Zní šíleně, protože je šílená, deklaruje nobelista. Věří, že téměř jistě nejde o politickou taktiku, která by Trumpovi zajistila většinu hlasů v nadcházejících volbách.

Na druhou stranu, tato konspirace má potenciál lidi vystrašit natolik, že v kombinaci se složitou registrací voličů a nepoměrným složením sboru volitelů (který ve skutečnosti hlasuje o americkém prezidentovi, pozn. redaktora) se Trump může těsně udržet u moci, naznačuje autor komentáře. Sám nevěří, že strategie bude fungovat. Trumpovi však podle profesora nic jiného nezbývá a může spoléhat pouze na strach - bezejmenné, iracionální, neopodstatněné  a zcela nereálné hrůzy.