NÁZOR - Skutečnost, že americký prezident Donald Trump v uplynulém týdnu v jednom z rozhovorů přiznal, že by nemusel uznat výsledek listopadových prezidentských voleb ve Spojených státech, nepovažuje politolog a komentátor Fareed Zakaria za překvapivou. V komentáři pro server Washington Post připomíná, že Trump toto naznačoval i před minulými volbami.
Volby v době pandemie
Stávající situace je podle politologa nebezpečnější, protože Trump dlouhé měsíce dává do pohybu síly, které mohou způsobit, že desítky milionů Američanů budou v listopadu přesvědčeny o zmanipulování prezidentských voleb.
"I kdyby Trump v lednu opustil úřad - ať dobrovolně či nedobrovolně -, zřejmě za sebou zanechá politické klima, které je na hraně občanské války," píše Zakaria. Připomíná, že Trump je zapálený příznivec konspiračních teorií a na jedné z nich - že Barack Obama se narodil v Keni - postavil i svůj politický vzestup.
Trump se hlásí k nechvalně proslulému šiřiteli lží Alexi Jonesovi a spolu se svými spolupracovníky přiživuje hnutí QAnon, které věří v boj mezi prezidentem a "hlubokým státem", neboli vysoce postavenými činiteli a liberálními elitami údajně mučícími děti a uctívajícími satana, nastiňuje autor komentáře. Dodává, že tyto nesmysly jsou nyní usměrňovány do jedné velké konspirace, podle které budou listopadové volby zmanipulovány.
Mnozí Američané jsou spokojeni s průzkumy a věří, že pravděpodobný kandidát Demokratické strany na prezidenta, Joe Biden, zvítězí natolik přesvědčivě, že tyto náznaky jasně vyvrátí, uvádí Zakaria. Takovou možnost nevylučuje, ale zároveň soudí, že vývoj může být velmi bouřlivý, protože průzkumy se mohou ukázat jako ještě nepřesnější než před čtyřmi lety.
Stále se nacházíme uprostřed pandemie a všechny americké státy budou muset ustanovit nová pravidla hlasování, ať již jde o dodržování odstupu mezi lidmi či korespondenční volbu, upozorňuje politolog. Podotýká, že toto se liší stát od státu a jak poukázal jeho kolega Norm Ornstein, kombinace omezeného počtu hlasovacích místností, většího odstupu mezi voliči a menšího počtu lidí ve volebních komisích může v listopadu roztočit spirálu, která vyústí v lednu příštího roku v politickou katastrofu.
Zakaria nastiňuje situaci, kdy 3. listopadu budou některé volební místnosti odmítat vpouštět dovnitř voliče v důsledku svého zahlcení a v některých státech se nepodaří rychle zpracovat korespondenční hlasy, v důsledku čehož nepůjde ohlásit výsledky bezprostředně, což by mohlo vést ke zpochybnění průběhu voleb či jejich výsledků a vyústit v množství soudních sporů.
Každý americký stát má do 8. prosince rozhodnout, kteří volitelé budou na základě vůle voličů formálně hlasovat o příštím prezidentovi, poukazuje politolog. (Ve Spojených státech není prezident ve skutečnosti volen přímo, ale sborem volitelů, jehož složení určují právě Američané svým hlasováním, pozn. redaktora.) Klade otázku, co se stane, pokud výsledek hlasování ještě nebude znán, nebo bude zpochybněn.
Nejcennější odkaz
Zakaria odkazuje na analytika Jareda Cohena, který poukázal, že roky sice panují obavy z možné neloajality volitelů, ale ve skutečnosti mohou být problémem zmatek a odklady, přičemž právě nadcházející volby mohou přinést toxickou kombinaci potíží, které nastaly v letech 1876 a 2000.
V roce 1876 bylo ve čtyřech amerických státech silné podezření z nesrovnalostí či podvodu a situaci vyřešila až zákulisní dohoda, poukazuje politolog. Dodává, že v roce 2000 došlo ke zpochybnění volebních výsledků na Floridě, načež bezprecedentně zasáhl nejvyšší soud a rozhodl o volebním vítězství George W. Bushe.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Cokoliv na podzim nastane, odehraje se to uprostřed nejvíce polarizovaného politického klimatu za celé století a bude hyperakcelerováno skrze sociální sítě," píše Zakaria. Upozorňuje na další znepokojivý prvek v podobě konspiračních teoretiků, kteří již teď šíří strach a podezíravost vůči establishmentu a varují před zmanipulováním voleb.
Pakliže se Trumpův výhled na listopadové vítězství bude zhoršovat, prezident zřejmě vystupňuje své útoky, očekává autor komentáře. Připomíná, že šéf Bílého domu v minulosti hovořil o velkém počtu nelegálních přistěhovalců a mrtvých, kteří měli volit demokraty, přičemž nedávno prohlásil, že neexistuje šance, aby korespondenční hlasování nebylo zmanipulováno, protože bude docházet ke krádežím poštovních schránek a cizí země natisknou miliony falešných korespondenčních hlasovacích lístků.
Nic z toho není podloženo důkazy, ale lidé mají konspirace rádi, protože nabízejí snadné vysvětlení složitého světa, navíc speciálně Američané chovají značnou nedůvěru v ústřední moc, upozorňuje politolog. Dodává, že lidem se nelíbí představa chaosu a nahodilosti, a tak hledají vzorce, příčiny a zlosyny.
Existují i levicové konspirace, ať již jde o popis atentátu na Johna Kennedyho z dílny režiséra Olivera Stonea či představu, že ruští hackeři se nabourali do amerických volebních systémů a v roce 2016 zfalšovali výsledky prezidentského klání, deklaruje Zakaria. Za důležitý rozdíl mezi Trumpem a Bidenem tak označuje právě to, že první uvedený se konspiracím oddává, zatímco druhý nikoliv.
"Jedním z největších amerických odkazů světu je pokojné předávání politické moci," konstatuje politolog. Připomíná, že když v roce 1801 odešel z Bílého domu John Adams a nastoupil Thomas Jefferson, šlo o první případ v moderní historii, kdy si moc vyměnily dvě soupeřící strany dle volebního klání. Jde o cenný odkaz, který Trump nyní šířením konspirací o zmanipulovaných volbách ohrožuje, deklaruje Zakaria.
Související
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Konspirační teorie
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
OBRAZEM: Mikuláš se svou partou čertů a andělů si podmanil ulice Prahy
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí.
Zdroj: Jan Hrabě