Vyvracíme konspirace: Volební podvod se v USA nechystá, ujišťuje politolog

NÁZOR - Skutečnost, že americký prezident Donald Trump v uplynulém týdnu v jednom z rozhovorů přiznal, že by nemusel uznat výsledek listopadových prezidentských voleb ve Spojených státech, nepovažuje politolog a komentátor Fareed Zakaria za překvapivou. V komentáři pro server Washington Post připomíná, že Trump toto naznačoval i před minulými volbami.

Volby v době pandemie

Stávající situace je podle politologa nebezpečnější, protože Trump dlouhé měsíce dává do pohybu síly, které mohou způsobit, že desítky milionů Američanů budou v listopadu přesvědčeny o zmanipulování prezidentských voleb.

"I kdyby Trump v lednu opustil úřad - ať dobrovolně či nedobrovolně -, zřejmě za sebou zanechá politické klima, které je na hraně občanské války," píše Zakaria. Připomíná, že Trump je zapálený příznivec konspiračních teorií a na jedné z nich - že Barack Obama se narodil v Keni - postavil i svůj politický vzestup.

Trump se hlásí k nechvalně proslulému šiřiteli lží Alexi Jonesovi a spolu se svými spolupracovníky přiživuje hnutí QAnon, které věří v boj mezi prezidentem a "hlubokým státem", neboli vysoce postavenými činiteli a liberálními elitami údajně mučícími děti a uctívajícími satana, nastiňuje autor komentáře. Dodává, že tyto nesmysly jsou nyní usměrňovány do jedné velké konspirace, podle které budou listopadové volby zmanipulovány.

Mnozí Američané jsou spokojeni s průzkumy a věří, že pravděpodobný kandidát Demokratické strany na prezidenta, Joe Biden, zvítězí natolik přesvědčivě, že tyto náznaky jasně vyvrátí, uvádí Zakaria. Takovou možnost nevylučuje, ale zároveň soudí, že vývoj může být velmi bouřlivý, protože průzkumy se mohou ukázat jako ještě nepřesnější než před čtyřmi lety.

Stále se nacházíme uprostřed pandemie a všechny americké státy budou muset ustanovit nová pravidla hlasování, ať již jde o dodržování odstupu mezi lidmi či korespondenční volbu, upozorňuje politolog. Podotýká, že toto se liší stát od státu a jak poukázal jeho kolega Norm Ornstein, kombinace omezeného počtu hlasovacích místností, většího odstupu mezi voliči a menšího počtu lidí ve volebních komisích může v listopadu roztočit spirálu, která vyústí v lednu příštího roku v politickou katastrofu.

Zakaria nastiňuje situaci, kdy 3. listopadu budou některé volební místnosti odmítat vpouštět dovnitř voliče v důsledku svého zahlcení a v některých státech se nepodaří rychle zpracovat korespondenční hlasy, v důsledku čehož nepůjde ohlásit výsledky bezprostředně, což by mohlo vést ke zpochybnění průběhu voleb či jejich výsledků a vyústit v množství soudních sporů.

Každý americký stát má do 8. prosince rozhodnout, kteří volitelé budou na základě vůle voličů formálně hlasovat o příštím prezidentovi, poukazuje politolog. (Ve Spojených státech není prezident ve skutečnosti volen přímo, ale sborem volitelů, jehož složení určují právě Američané svým hlasováním, pozn. redaktora.)  Klade otázku, co se stane, pokud výsledek hlasování ještě nebude znán, nebo bude zpochybněn.

Nejcennější odkaz

Zakaria odkazuje na analytika Jareda Cohena, který poukázal, že roky sice panují obavy z možné neloajality volitelů, ale ve skutečnosti mohou být problémem zmatek a odklady, přičemž právě nadcházející volby mohou přinést toxickou kombinaci potíží, které nastaly v letech 1876 a 2000.  

V roce 1876 bylo ve čtyřech amerických státech silné podezření z nesrovnalostí či podvodu a situaci vyřešila až zákulisní dohoda, poukazuje politolog. Dodává, že v roce 2000 došlo ke zpochybnění volebních výsledků na Floridě, načež bezprecedentně zasáhl nejvyšší soud a rozhodl o volebním vítězství George W. Bushe.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Cokoliv na podzim nastane, odehraje se to uprostřed nejvíce polarizovaného politického klimatu za celé století a bude hyperakcelerováno skrze sociální sítě," píše Zakaria. Upozorňuje na další znepokojivý prvek v podobě konspiračních teoretiků, kteří již teď šíří strach a podezíravost vůči establishmentu a varují před zmanipulováním voleb.

Pakliže se Trumpův výhled na listopadové vítězství bude zhoršovat, prezident zřejmě vystupňuje své útoky, očekává autor komentáře. Připomíná, že šéf Bílého domu v minulosti hovořil o velkém počtu nelegálních přistěhovalců a mrtvých, kteří měli volit demokraty, přičemž nedávno prohlásil, že neexistuje šance, aby korespondenční hlasování nebylo zmanipulováno, protože bude docházet ke krádežím poštovních schránek a cizí země natisknou miliony falešných korespondenčních hlasovacích lístků.

Nic z toho není podloženo důkazy, ale lidé mají konspirace rádi, protože nabízejí snadné vysvětlení složitého světa, navíc speciálně Američané chovají značnou nedůvěru v ústřední moc, upozorňuje politolog. Dodává, že lidem se nelíbí představa chaosu a nahodilosti, a tak hledají vzorce, příčiny a zlosyny.

Existují i levicové konspirace, ať již jde o popis atentátu na Johna Kennedyho z dílny režiséra Olivera Stonea či představu, že ruští hackeři se nabourali do amerických volebních systémů a v roce 2016 zfalšovali výsledky prezidentského klání, deklaruje Zakaria. Za důležitý rozdíl mezi Trumpem a Bidenem tak označuje právě to, že první uvedený se konspiracím oddává, zatímco druhý nikoliv.  

"Jedním z největších amerických odkazů světu je pokojné předávání politické moci," konstatuje politolog. Připomíná, že když v roce 1801 odešel z Bílého domu John Adams a nastoupil Thomas Jefferson, šlo o první případ v moderní historii, kdy si moc vyměnily dvě soupeřící strany dle volebního klání. Jde o cenný odkaz, který Trump nyní šířením konspirací o zmanipulovaných volbách ohrožuje, deklaruje Zakaria.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Konspirační teorie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 5 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 8 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy