Spojené státy zopakovaly, že Paříž je pro ně nepostradatelným spojencem. Učinily tak krátce poté, co Francie v pátek povolala zpět do vlasti na konzultace své velvyslance ve Spojených státech a v Austrálii. K tomuto kroku se rozhodla kvůli nové strategické spolupráci mezi USA, Austrálií a Británií, v jejímž důsledku Canberra zrušila mnohamiliardovou zakázku na nákup francouzských ponorek. Informovala o tom agentura Reuters.
"Francie je nepostradatelný partner a náš nejstarší spojenec. Našeho vztahu si velmi ceníme," sdělil mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Washington doufá, že v nadcházejících dnech bude pokračovat diskuse o této otázce na nejvyšší úrovni, a to i příští týden na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, doplnil Price. Americký ministr zahraničí Antony Blinken už dříve uvedl, že Spojené státy přikládají vztahům s Francií zásadní hodnotu.
Austrálie oznámila, že rozhodnutí Francie odvolat velvyslance v Canbeře lituje. Očekává, že obě země budou v mnoha jiných oblastech spolupracovat.
"S lítostí bereme na vědomí rozhodnutí Francie odvolat velvyslance v Austrálii," uvedlo v prohlášení australské ministerstvo zahraničí. "Těšíme se na další spolupráci s Francií v mnoha otázkách společného zájmu, které vycházejí ze společných hodnot," doplnilo ministerstvo.
Francouzský ministr zahraniční Jean-Yves Le Drian v pátek oznámil, že na žádost prezidenta Emmanuela Macrona se rozhodl okamžitě povolat velvyslance ve Spojených státech a v Austrálii zpět do Paříže ke konzultacím. Výjimečné rozhodnutí podle něj ospravedlňuje závažnost oznámení, které učinily Austrálie a Spojené státy.
Spojené státy, Austrálie a Británie ve středu oznámily, že zakládají bezpečnostní partnerství, které má zajistit mír a stabilitu v jihovýchodní Asii. Pakt má mimo jiné pomoci Austrálii získat americké ponorky na jaderný pohon. Austrálie proto zrušila dohodu o nákupu francouzských konvenčních ponorek v hodnotě 40 miliard dolarů (866 miliard Kč), kterou podepsala v roce 2016.
Agentura AFP uvedla, že je to poprvé, co Francie přistoupila k povolání svých velvyslanců v USA a v Austrálii ke konzultacím. Obě země patří mezi tradiční spojence Paříže.
Ministr: Zrušení nákupu vyvolává krizi mezi Francií, Austrálií a USA
Zrušený nákup francouzských ponorek ze strany Austrálie představuje vážnou krizi ve vztazích Francie s Austrálií a Spojenými státy, které nahradí Francouze v dodávkách těchto zbraní. Stanici France 2 to dnes večer řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Zrušení zakázky podle něj bude mít dopad na vztahy uvnitř Severoatlantické aliance. Ministr dodal, že francouzský prezident Emmanuel Macron o situaci se svým americkým protějškem Joem Bidenem ještě nejednal.
Kvůli zrušení zakázky Paříž povolala zpět do vlasti ke konzultacím své velvyslance v USA a v Austrálii. Podle Le Driana tím chce Francie "ukázat svým dávným partnerům, že (rozhodnutí) vyvolalo velkou nespokojenost a vážnou krizi mezi námi". Ministr dodal, že je to poprvé, co Francie přistoupila k podobnému kroku ve vztazích se Spojenými státy. Rozhodnutí Austrálie podle ministra doprovázely lži a porušení vzájemné důvěry. "To vše znamená, že je mezi námi krize," uvedl.
Krok Canberry před odletem do Paříže okomentoval i francouzský velvyslanec v Austrálii Jean-Pierre Thébault. "Myslím si, že to byla obrovská chyba. Opravdu velmi špatný postoj k partnerství, protože to nebyl kontrakt, to bylo partnerství, které mělo být založeno na důvěře, vzájemném porozumění a upřímnosti," řekl Thébault. Aktuální situaci označil za "neuvěřitelnou, nevhodnou, neadekvátní a neaustralskou".
Austrálie ve čtvrtek oznámila, že odstoupí od smlouvy na výrobu konvenčních ponorek v hodnotě 40 miliard dolarů (866 miliard Kč), který uzavřela s francouzskou firmou Naval Group v roce 2016. Po pěti letech už je hodnota kontraktu v dnešních cenách vyšší. Místo toho Canberra hodlá postavit nejméně osm ponorek na jaderný pohon, což má umožnit nový bezpečnostní pakt mezi Austrálií, Británií a Spojenými státy oznámený ve středu. Francie označila zrušení dohody za "nůž do zad" a povolala své velvyslance v USA a v Austrálii ke konzultacím do Paříže.
Austrálie uvedla, že lituje odvolání francouzského velvyslance, váží si vztahů s Francií a bude s Paříží nadále jednat o dalších otázkách.
"Austrálie chápe hluboké zklamání Francie z našeho rozhodnutí, které bylo přijato v souladu s našimi jasnými a sdělenými národními bezpečnostními zájmy," uvádí se v prohlášení ministerstva zahraničí.
Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v této souvislosti upozornil, že australští politici si v uplynulých letech opakovaně stěžovali, že Francie není a nebude schopna dodat ponorky včas. Vadily jim také vícenáklady, které mělo zajištění dodání ponorek provázet. To vše v době, kdy Canberra nutně potřebuje modernizovat výzbroj svého námořnictva, aby obstálo tváří v tvář stále asertivnějšímu a technologicky stále lépe vybavenému námořnictvu čínskému.
Spor je největší ranou pro vtahy mezi Austrálií a Francií od roku 1995. Tehdy Canberra protestovala proti rozhodnutí Francie obnovit jaderné zkoušky v jižním Tichomoří a povolala ke konzultacím svého velvyslance, připomíná agentura Reuters.
Související
Putin chtěl na Ukrajině použít jaderné zbraně, naznačil Blinken. Čína zasáhla
Američané jsou v přímém kontaktu se syrskými rebely, přiznal Blinken
Antony Blinken , Ponorky , USA (Spojené státy americké) , Francie
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák