Zařazení Antify na seznam teroristických skupin nedává smysl, tvrdí profesor

Právo garantované prvním dodatkem

S ohledem na první dodatek americké ústavy se vláda Spojených států historicky vyhýbá označování domácích skupin na pravé i levé straně politického spektra za teroristické, upozorňuje odborník. Vysvětluje, že příslušnost k takovým uskupením je považována za legitimní práva na svobodu projevu a přesvědčení garantovaného prvním dodatkem.

Nezáleží přitom na tom, zda se Američan hlásí k bělošským rasistům či environmentálním aktivistům, zdůrazňuje profesor. Dodává ovšem, že americký občan pochopitelně může ve jménu svého extremistického přesvědčení spáchat zločin - a za tento zločin může být následně souzen.

Americké občany nicméně nelze ve Spojených státech soudit za samotnou příslušnost k jakékoliv domácí skupině, bez ohledu na to, jak problematická mohou být její stanoviska, konstatuje analytik. Podotýká, že situace je výrazně odlišná v případě, že se jedná o příslušnost k teroristické skupině fungující mimo americké území.

„Pokud se podíváte na seznam skupin, které (americké) Národní protiteroristické ústředí označuje za teroristické, zjistíte, že všechny tyto zařazené skupiny mají základnu mimo Spojené státy,“ pokračuje Bergen. Doplňuje, že připojení se k zahraniční teroristické organizaci není chráněno prvním dodatkem americké ústavy a je považováno za zločin.

V posledních letech tak byl velký počet amerických občanů souzen například za to, že se přihlásili k organizaci Islámský stát, případně se k ní pokusili připojit, připomíná expert. Upozorňuje, že za takový čin hrozí nepodmíněný trest až 20 let vězení.

Pokud by Donald Trump uspěl ve snaze zařadit hnutí Antifa na seznam teroristických skupin, takový krok by potenciálně otevřel prostor pro stíhání amerických občanů za to, že chovají určité přesvědčení, míní profesor. Přiznává, že to může být občas extrémní, neřkuli militantní.

Desetkrát vyšší hrozba

Podle bezpečnostního analytika se také nabízí otázka, proč současná Trumpova administrativa podobným způsobem nepostupuje proti analogickým pravicově extremistickým skupinám. Při násilnostech pravicových extremistů ve Spojených státech totiž přichází o život mnohem větší počet Američanů než při akcích levicových teroristů, vyzdvihuje Bergen.

Data shromážděná výzkumnou organizací New America ukazují, že od 11. září 2001 zabili krajně pravicoví teroristé ve Spojených státech z politických důvodů 110 lidí, zatímco stoupenci hnutí Antifa ani jednoho, vyzdvihuje odborník. Dodává, že za stejnou dobu zabili černošští nacionalisté z ideologických důvodů 12 osob.

 „Jinými slovy, hrozba představovaná smrtícími pravicovými teroristy od útoků z 11. září je téměř desetkrát vyšší než tak, kterou představují levicoví teroristé,“ shrnuje Bergen.

Trumpovu administrativu naopak profesor chválí za to, že letos v dubnu nechala zařadit na seznam teroristických organizací Ruské imperiální hnutí, v Rusku působící bělošské rasistické uskupení. Na druhou stranu nevidí žádný náznak toho, že by současná administrativa chtěla v praxi kriminalizovat příslušnost k americkým pravicově extremistickým skupinám.

Podle profesora k tomu existuje dobrý důvod: První dodatek americké ústavy není první náhodou a umožňuje americkým občanům zastávat extremistické přesvědčení všeho druhu, a to bez obav z perzekuce. „To platí i o stoupencích Antify,“ uzavírá expert.