V Hongkongu opět propuklo násilí. Jak vyřešit patovou situaci?

Policie proti protestujícím ozbrojeným holemi zakročila s pomocí štítů a pepřového spreje. Protesty v Hongkongu tak pokračují po napjatém pátku, kdy hluboko do noci procházely ulicemi skupiny demonstrantů, kteří místy házeli po policistech vejce, lahve s vodou či i kusy dřeva. Policisté se je snažili zahánět obušky.

Čerstvá vlna napětí přišla v době, kdy se hongkongské úřady snaží skoncovat s několik měsíců trvající krizí, která je nejvážnější od roku 1997, kdy se bývalá britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Protesty trvají už mnohem déle, než řada lidí předpokládala. Do ulic v minulýuch dnech přivedly více než 100 tisíc demonstrantů.

Hongkong se stal zvláštní administrativní oblastí Číny 1. července 1997, kdy jako poslední kolonie přešel z britské správy pod čínskou. Základní zákon („ústava") mu zaručuje vysokou míru autonomie a status „státu ve státě" až do roku 2047.

Zdroj: YouTube

"V době předání pod čínskou správu měl Hongkong daleko ke standardnímu modelu zastupitelské demokracie. Způsob volby Legislativní rady („parlamentu") a vrchního administrátora („hlavy" Hongkongu a „nástupce" britského guvernéra) představoval „jablko sváru" mezi Čínou a Spojeným královstvím ještě před předáním a po něm se stal příčinou mnoha demonstrací a protestů. Bylo by však mylné tvrdit, že prosazování reformy volebního systému je „srdeční záležitost" všech obyvatel Hongkongu. Naopak. Okupační protest hongkongskou společnost ještě víc polarizoval a rozdělil," uvedli Petra Andělová a Richard Grünwald z Metropolitní univerzity Praha na serveru irr.cz.

Jakékoli případné politické změny by měly velice krátké trvání: veškeré výjimky oproti standardním čínským sub-státním celkům skončí za 33 let. Zpráva Světové banky sice tvrdí, že deštníkové hnutí nepoškodilo „obchodní klima a důvěryhodnost" Hongkongu, ale nevypovídá o bezprostředních ztrátách podnikatelů, které se stále prohlubují.

"Předvýběr kandidátů lze považovat za „ochranný mechanismus", který má zabránit tomu, aby se do čela Hongkongu dostal „protičínsky" orientovaný člověk. Přímý zásah Číny, který by mohla vyprovokovat „zásadní" podpora zvenčí, se (zatím) nezdá být na pořadu dne, i když mnohé komentáře upozorňují na nesmlouvavou rétoriku oficiálních představitelů ČLR a na to, že připomíná odsouzení studentských protestů v Pekingu v roce 1989 (ještě před zásahem armády). Intervenci Pekingu by ovšem mohl iniciovat i příliš dlouhý pat, který by pro čínské vedení znamenal ztrátu tváře," uzavřeli Grünwald a Andělová.