Použili bambusové lešení, teď mají na svědomí desítky mrtvých. Proč byl požár v Hongkongu tak ničivý?

Obytné bloky, které byly otevřeny v roce 1983, mají 31 pater a v době vypuknutí požáru procházely renovací. Byly proto pokryty bambusovým lešením a zelenou ochrannou sítí. Bambusové lešení je pro Hongkong charakteristické po staletí, a to z historických, inženýrských i ekonomických důvodů. Nicméně nedávná tragédie ostře zaměřila pozornost na požární bezpečnost a na to, kdy a kde by se měl bambus ve stavebnictví používat.

Bambus je rychle rostoucí tráva s dutými stonky, které se označují jako stébla. Tyto duté trubice dávají bambusu vysoký poměr pevnosti k hmotnosti. Tyč je dostatečně lehká, aby ji bylo možné vynést po schodišti, a přitom dostatečně pevná, pokud je správně vyztužena a svázána, aby udržela plošiny a dělníky.

Pracovní týmy svazují tyče do těsných mříží a připevňují je k budovám pomocí kotev a ocelových úchytů. Při správném návrhu je bambusové lešení schopné odolat zatížení větrem i provozním zatížením. Oddělení pro budovy a Oddělení práce v Hongkongu dokonce publikují jasné pokyny pro stavbu a návrh bambusových konstrukcí. Bambusové lešení se používá i v pevninské Číně, Indii, jihovýchodní Asii a Jižní Americe.

Podle expertů existují tři hlavní důvody, proč se bambusové lešení používá:

Rychlost: Zkušený tým dokáže budovu „obalit“ rychle, protože bambusové tyče jsou lehké a dají se snadno přizpůsobit nepravidelným tvarům. To je důležité v úzkých ulicích, kde je omezený přístup jeřábů.

Cena: Bambus je jen zlomkem ceny kovových systémů, což stavebním firmám umožňuje udržovat nízké nabídkové ceny. Materiál je navíc snadno dostupný z místních zdrojů.

Tradice a dovednosti: Používání bambusového lešení je zaznamenáno ve slavném čínském uměleckém díle „Svitku na řece během festivalu Qingming“ od Zhanga Zeduana (1085–1145). Hongkong stále školí a certifikuje stavitele bambusového lešení a toto řemeslo zůstává součástí stavební kultury města.

Tyto faktory vysvětlují, proč je bambus stále viditelný na panoramatu města, zatímco jinde převládají kovové systémy. Bambus navíc dorůstá a zpracování stébla na tyč vyžaduje jen minimální úpravy, takže má menší celkový dopad na klima než kov vyráběný ve vysokých pecích.

Použití bambusového lešení s sebou nese dvě hlavní rizika. Prvním rizikem, které tragédie v Hongkongu zvýrazňuje, je požár. Suchý bambus je hořlavý a zelená plastová síťovina, která je často natažena přes lešení, může také rychle hořet. V případě požáru v Tai Po záběry a zprávy naznačují, že se oheň rychle šířil po lešení a síti, a následně i přes fasády budov. To vyvolává volání po použití nehořlavých dočasných konstrukcí na obydlených výškových budovách. Minimálně by měly být použity síťky zpomalující hoření, ošetřený bambus a přerušení lešení, aby se oheň nemohl snadno šířit.

Druhým rizikem je variabilita a počasí. Bambus je přírodní materiál, jehož pevnost se liší v závislosti na druhu, stáří a vlhkosti. Vazby se mohou uvolnit a častým rizikem jsou silné bouře. Hongkongské aktualizované předpisy a kodex se snaží tato rizika řídit pomocí pravidel pro materiál (jako je věk, průměr a sušení), povinnými vazbami ke konstrukci, ocelovými konzolami, testováním kotev a častými kontrolami, zejména před špatným počasím.

V březnu 2025 hongkongské Oddělení pro rozvoj nařídilo, aby bylo kovové lešení použito v alespoň 50 % nových stavebních zakázek na veřejné práce. Zároveň podpořilo používání kovu i při údržbových pracích, pokud je to proveditelné. Následné vládní odpovědi Legislativní radě v červnu a červenci potvrdily požadavek 50 % a popsaly postupný přechod založený na proveditelnosti projektu.

V soukromých projektech lze i nadále používat bambus podle stávajících předpisů. Nicméně pro veřejné zakázky se standardem stává kov, což signalizuje posun k nehořlavým systémům. Poučení z Hongkongu nespočívá v tom, že by bambus byl „dobrý“ nebo „špatný“ pro lešení, ale jde o kontext. Má jasné výhody pro malé, krátkodobé a k zemi ukotvené práce v úzkých ulicích a s omezenými rozpočty. Nicméně na vysokých, obydlených obytných blocích, zvláště s fasádami zabalenými do síťoviny, jeho požární riziko a proměnlivost vyžadují mnohem přísnější kontrolu.

Bambusové lešení pomohlo vybudovat panorama Hongkongu, protože bylo rychlé, chytré a cenově dostupné. Věda o požární bezpečnosti a realita života ve výškových budovách nyní vyžadují přísnější pravidla: použít správný nástroj pro danou práci a při stoupajících rizicích přejít na nehořlavé systémy. Tímto způsobem může město ctít své hrdé řemeslo a zároveň zajistit bezpečnost lidí v domovech, které toto lešení obklopuje.