Nebezpečný trend. Japonci roky nevychází ze své ložnice

Podle lékařů mají někteří Japonci tak silný strach ze společnosti, že se zavírají doma a roky nevychází z pokoje. Problematikou se začali zabývat i psychologové a psychiatři, kteří se snaží tento trend zastavit tak, aby neovlivnil i další generace.

V Japonsku žije i jeden z mála odborníků na hikikomori doktor Takahiro Kato, který tímto problémem také trpěl při studiu. Teď se snaží ostatním pomoci překonat svůj strach opustit domov. Doktor Kato, který tento stav studuje spolu s týmem odborníků na univerzitě ve Fukuoce, podle svých slov viděl i tak závažné případy, kdy padesátiletí muži svůj domov neopustili celých 30 let.

Často prý odmítají i kontakt s rodinou a přáteli. Stavem často trpí inteligentní a schopní mladí lidé, což přináší problémy i japonské ekonomice. „Vzbuzuje to ve mně velké obavy, protože teď hikikomori trpí asi jedno procento populace," uvedl doktor Kato pro deník Daily Mail.

Původní text a fotografie zde

„Většinou se jedná o absolventy vysokých škol, takže to má tvrdý dopad na hospodářství," domnívá se Kato. Někteří z nich přitom vystudovali prestižní univerzity.

Yuto Onishi je osmnáctiletý mladík, který svou ložnici neopustil tři roky. To se změnilo asi před šesti měsíci, kdy se rozhodl podstoupit léčbu. Celé dny strávil spánkem, v noci surfoval po internetu a četl japonskou mangu. Za celou dobu s nikým nemluvil.

Onishi si myslí, že jeho stav byl spuštěn incidentem na střední škole, když selhal jako vůdce třídy. „Jakmile to zkusíte, ztratíte pojem o realitě. Věděl jsem, že je to nenormální, ale nechtěl jsem se měnit. Cítil jsem se tady v bezpečí," vysvětluje mladý Japonec.

Japonské ministerstvo zdravotnictví, práce a sociálních věcí definuje hikikomori jako lidi, kteří se nezapojují do chodu společnosti a nemají žádné blízké vztahy. Tento stav musí trvat alespoň šest měsíců. Pojem hikikomori označuje nejen stav, ale bývají jím označováni i samotní nemocní.

Podle doktora Kata problémem trpí především lidé ze střední třídy. „Je velmi vzácné najít hikikomori v chudých rodinách. Většina z nich jsou lidé, kteří dostudovali," vysvětluje doktor. Hikikomori většinou zůstávají zavřeni v ložnici a rodiče je podporují.

Japonští rodiče mají podle Kata ke svým dětem jiný vztah než je tomu v případě rodin ze Západu. Jsou přehnaně ochranářští, proto je pro mladé velmi obtížné se osamostatnit. I to je důvod, proč je v Japonsku mnohem více hikikomori než v západní společnosti.

Důvodem také může být to, že mladí Japonci jsou pod obrovským tlakem, očekává se od nich, že vystudují prestižní univerzitu, najdou si práci, budou se starat o rodiče. Právě proto je nutné v rodinách hikikomori změnit některé poměry a dynamiku vztahů.

Kato upozorňuje, že nejde jen o duševní nemoc, léčba zahrnuje především zlepšování komunikačních dovedností, protože pro některé je po dlouhé době izolace těžké mluvit s jinými lidmi. Hlavním bodem léčby je proto skupinový psychoterapie.

Problém podle doktora je, že mnozí hikikomori se odmítají o svých problémech bavit s vlastní rodinou, natož aby vyhledali odbornou pomoc. Pokud se to nezmění, mohly by podle něj mít příští generace velké problémy.