Prezident Karimov patrně zemřel. Dle vlády je v kritickém stavu, imámové musí mlčet

Karimov vládl Uzbekistánu tvrdou rukou od roku 1989, nejprve jako komunistický vůdce a po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 jako prezident. Sám se stylizoval do role ochránce stability v zemi, sousedící s neklidným Afghánistánem. Kritici ho obviňovali, že hrozbu islamistů využívá jako záminku k potlačení jakéhokoli disentu.

Karimov nyní leží na jednotce intenzivní péče poté, co v sobotu utrpěl krvácení do mozku. Podle dnešního vyjádření jeho kabinetu se situace za posledních 24 hodin výrazně zhoršila. "Lékaři hodnotí (jeho stav) jako kritický," uvedla uzbecká vláda ve stručném prohlášení v oficiálním deníku Narodnoje Slovo. Stejné vyjádření citovala i ruská agentura RIA.

Psali jsme: Kdo řídí Uzbekistán? Při dnešních oslavách se žádný politik neukázal, stav prezidenta nejasný  

Turecký premiér Binali Yildirim během dnešního jednání vlády vyjádřil soustrast s úmrtím vůdce spřátelené země. "Uzbecký prezident Islam Karimov odešel. Kéž jej provází boží milost a požehnání, Turecko sdílí bolest a žal uzbeckého lidu," řekl podle televizních záběrů ze schůze vlády.

Uzbecké úřady mezitím zakázaly imámům, tedy muslimským duchovním, zmiňovat Karimova během pátečních modliteb v mešitách, uvedla agentura Fergana s odvoláním na zdroje z okolí hlavního muftího země. Zákaz byl prý vydán ústně. V mešitách bylo podle věřících dnes mnohem více policistů než v jiný pátek a také bezpečnostní prohlídky byly důkladnější. "Mulla ani jednou nezmínil vedení státu, včetně Islama Karimova," citovala Fergana nejmenovaného muslima.

Islam Karimov se narodil 30. ledna 1938 v Samarkandu. Před rokem 1989 se stal generálním tajemníkem uzbecké komunistické strany. V roce 1990 pak prezidentem Uzbecké sovětské socialistické republiky a 31. srpna 1991 vyhlásil nezávislost své země nad rozpadajícím se Sovětským svazem.

Starší Karimova dcera Gulnara byla uzbeckou velvyslankyní ve Španělsku. Podle vyšetřovatelů protikorupčních organizací přijala na úplatcích jen od telekomunikačních firem, které chtěly investovat v Uzbekistánu, přes 25 miliard korun! Dlouhá léta byla čtyřiačtyřicetiletá žena považována za nástupce svého otce, v posledních letech mezi nimi došlo k rozporům. Za možnou nástupkyni Karimova je teď spíš považována jeho mladší dcera Lola, velvyslankyně Uzbekistánu u UNESCO.

Karimovovi kritici vyčítali také falšování výsledků voleb, rozsáhlou korupci a potlačování lidských práv. Za jeho vlády byla běžná cenzura médií, zatýkání, mučení a dokonce zabíjení politických konkurentů a disidentů.

Podle zpráv amerického ministerstva zahraničí dokonce Karimovovi muži umučili v roce 2002 dva disidenty tím, že je uvařili zaživa. V květnu 2004 zase uzbecké bezpečnostní síly při potyčkách s protestujícími zmasakrovaly ve městě Andižan stovky odpůrců režimu. Podle oficiálních údajů zemřelo 182 lidí, objevují se ale i odhady, že celkem zahynulo na 3 000 odpůrců Karimova, které vojáci pohřbili do neoznačených masových hrobů.

Třicetimilionový Uzbekistán je druhým největším producentem bavlny, významným vývozcem zlata, uranu a zemního plynu. Ačkoliv je muslimským státem, jedná se o sekulární republiku, jejíž vedení se mnohokrát stalo terčem teroristických útoků. Uzbekistán má nejsilnější armádu ve střední Asii.

Třebaže spekulace o smrti 78letého prezidenta Islama Karimova oficiálně nebyly potvrzeny, někteří zahraniční státníci již do Taškentu zaslali kondolence a chystají se na údajný sobotní pohřeb v Samarkandu. Agentura Interfax nicméně dnes odpoledne po několika minutách stornovala svou zprávu o tom, že uzbecká vláda oznámila úmrtí Karimova. Interfax tvrdí, že zpráva vyšla "v důsledku technické chyby", a omluvil se odběratelům a čtenářům.